Když vyrůstala, patřila k obrovským talentům. V patnácti sice vyhrála wimbledonskou juniorku, zároveň ji ale sžíraly pochyby. Osamělé cestování po Evropě, uplakané telefonáty domů, zvyšující se tlak a pozornost, kterou mladá tenistka nesnášela dobře.
To vše vedlo k depresím, ze kterých se Bartyová léčila dva roky. Postupně jí docházelo, že coby tenisová perfekcionistka milovanému sportu obětovala výraznou část děství.
Přišlo velmi rychlé a spalující vyhoření.
Bartyová nenašla jiné východisko, než s tenisem skončit. Kariéru přerušila v pouhých osmnácti letech a začala se soutěžně věnovat kriketu, který v děství vůbec nehrála.
"Když se rozhodla skončit s tenisem, věděli jsme, že s tím bojovala. Ale neuvědomovali jsme si, jak moc vlastně nesnášela pozornost a záři reflektorů. Byl jsem přesvědčený, že už se k tomu nikdy nevrátí," vzpomíná její otec Robert Barty.
Angažmá v týmu Brisbane Heat v ní postupně zacelilo rány a Bartyová znovuobjevila radost ze sportu. Vyzrála, našla vnitřní mír a stesk po tenisu byl logickým důsledkem.
"Mezi šestnáctým a osmnáctým rokem jsem opravdu bojovala se svým duševním zdravím. To, že jsem sekla s tenisem, pro mě bylo strašně důležité. Jen díky tomu jsem se z toho dostala a jen díky tomu jsem mohla z tenisem zase začít," zavzpomínala nedávno.
K tenisu se vrátila v polovině roku 2016 a na jedné z prvních tiskových konferencí odpovídala na otázku, co by ji v její "druhé" tenisové kariéře udělalo šťastnou. "Úspěch," vyhrkla bez váhání.
Sama si ale nedokázala představit, co pro ni tohle magické slovo bude znamenat o tři roky později.
Bartyová ze svého comebacku vytvořila těžko uvěřitelnou sportovní pohádku. Dnes s obrovským náskokem vévodí světovému žebříčku, je grandslamovou šampionkou a čerstvou vítězkou Turnaje mistryň, na kterém pobrala rekordní odměnu ve výši téměř 4,5 milionu dolarů.
"Abych byla úplně upřímná. Je to všechno neuvěřitelně děsivé," prohlásila třiadvacetiletá hráčka po triumfu v čínském Šen-čenu, když si uvědomila, že se během jediné sezony stala poměrně jednoznačnou vládkyní celého tenisového pelotonu.
"Opravdu mě to děsí, zároveň je to ale vzrušující. Jsem v unikátní situaci, v unikátní pozici. Nikdo na téhle planetě v téhle pozici není," nechala se unášet fenomenálním úspěchem.
Ve světle toho, co už v minulosti zažila, ovšem Ash Bartyová nestaví úspěch na piedestal. Nedělá z něj jediný smysl své sportovní kariéry. Ten nachází v samotné cestě, pro kterou se po velké vnitřní krizi přece jen rozhodla.
"Zažila jsem těžké chvíle. Učinila těžká rozhodnutí. Myslím si, že krása mojí cesty je v tom, že co se týče uplynulých let, vůbec nic si nevyčítám. Všechno mělo nějaký důvod," prohlásila.
"Bez ohledu na tituly, bez ohledu na statistiky, pro mě už to není to, co by mě činilo skutečně šťastnou. Pro mě je to o tom dávat do všeho srdce a snažit se být nejlepší verzí sebe sama. Změnila jsem perspektivu svého myšlení. A to je to hlavní, na čem záleží," vysvětlila světová jednička.
Z dalšího vyhoření proto strach nemá. Tlaku, pozornosti i kdysi nesnesitelné záři reflektorů už přivykla.
