Od ničivého požáru v Českém Švýcarsku uplynou v létě dva roky a zelenající se spáleniště naznačují, že se příroda navrací k životu. Konta místních podnikatelů ale jako by stále pohlcovaly plameny. Zvláště v Hřensku. Návštěvnost se propadla, klíčové stezky jsou kvůli bezpečnosti i přirozené obnově lesa stále zavřené. Parku turisté jen překáží, stěžují si místní. A zastání hledají u premiéra.
Přes sto let ležel u dna nápad vybudovat na Vltavě pod zříceninou Dívčí kámen na jihu Čech vodní elektrárnu. Investor si od dědiců původního stavitele opatřil už neplatné povolení stavby elektrárny z roku 1912, skoupil pozemky a začal kácet. A to i nelegálně. Proti projektu protestují vodáci a zdrženlivá je i správa chráněné oblasti Blanský les. Hrozí podle nich vážné poškození přírody.
V potocích plavou exotické želvy, v lesích se toulají smečky šakalů, na stromech zpívají pestrobarevní dudci a mandelíci. Modrásky nebo čolky už lidé nezahlédnou. V Česku se podle vědců během padesáti let kvůli změnám krajiny a klimatu objeví nové druhy zvířat, jiné ze stejného důvodu vyhynou. Odborníci pro Aktuálně.cz popsali, jak může v budoucnosti vypadat česká fauna.
V Česku v příštích letech výrazně přibude spaloven odpadu. Jedna má vyrůst třeba u elektrárny Opatovice poblíž Pardubic. Jenže místní stavbu odmítli v referendu. Projekt má potřebná razítka, obec se ale chce bránit dál. Nic z toho nebudeme mít, zhorší se ovzduší i doprava, tvrdí odpůrci. Podporu mají u ekologů. Ti se chystají proti spalovnám protestovat před ministerstvem.
Šumava je poklad české přírody. A to víc doslova, než se na první pohled zdá. Pod jejími vrcholky se skrývá jedno z největších nalezišť zlata v Česku. Jeho cena podle odhadů přesahuje sto miliard. Vykutat jej v posledních desetiletích chtěli komunisté i těžaři z Kanady, nyní ministerstvo životního prostředí posuzuje další žádosti o průzkum. Místní to ale odmítají. Naše příroda je cennější, říkají.
Od začátku příštího roku by měla platit novela mysliveckého zákona, která nechá převážně na majitelích obor, zda a kdy je uzavřou před veřejností. Ekologické organizace i veřejný ochránce práv se ale obávají, že opatření navržené ministerstvem zemědělství do nich v praxi omezí veřejnosti přístup.
Nejstarší korálové útesy existují už tisíce let. Žijí v nich stovky různých živočichů. Vlivem člověka a klimatické změny ale mnoho z nich postupně mizí. Britští vědci proto v laboratoři Coral Spawning Lab zkouší rozmnožit organismy, které korály vytvářejí. Jejich larvy pak vypouštějí do moře.
Klidnou krajinou jihomoravských Chřibů a Ždánického lesa otřásá spor. Ekologové vyčítají státnímu podniku Lesy ČR, že z místa odváží přes sto let staré buky. Nyní se za ně postavili vědci z Akademie věd a dalších výzkumných institucí. Těm vadí i způsob, jakým podnik komunikuje s ekology. Lesy ČR si za svým postupem stojí. Hospodaření změníme, slibuje naopak vláda.
Lithium za stovky miliard se ukrývá pod kopcem Cínovec v Krušných horách, poblíž česko-německé hranice. Těžit by se zde mohlo už za dva roky. Stát si od toho slibuje peníze, místní se ale bojí o životní prostředí. "Zrovna se to tady vzpamatovalo po tom, co napáchali komunisti, a zase to chtějí zničit," zlobí se. "Povolování je velmi přísné, nic neekologického tady nevznikne," oponují těžaři.
Proslavil se rolí všemocného lobbisty Tondy Blaníka a nevylučuje, že se letos k oblíbenému satirickému seriálu po delší hibernaci vrátí. Ještě než comeback nastane, mohou diváci herce Marka Daniela vidět v novému filmu Sucho, který vypráví o proměně českého venkova i mezigeneračních střetech v době klimatické krize. V rozhovoru mluví taky o chalupaření, angažmá v Národním divadle nebo stand-upech.
Na vybraných stanicích dosáhla v první únorové dekádě průměrná teplota na 6,7 stupňů Celsia a byla tak nejvyšší za posledních 100 let. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Naopak nejchladnější začátek února byl v roce 1929, kdy byla průměrná teplota vzduchu minus 15,4 stupně Celsia.
"Nedá se to přežít," stěžuje si skupina sousedů z Mostu na hluk, který vychází z místního autodromu. Proti nadměrnému provozu na okruhu, po kterém se kromě profesionálních sportovců prohánějí i nadšenci ze soukromých klubů, bojují už devět let. Nyní dal soud oběma stranám tři měsíce na usmířenou. Autodrom ale ústupky odmítá. A místní jsou čím dál naštvanější.
Titul největšího znečišťovatele v Česku loni připadl elektrárně Chvaletice. Z jejích komínů se dlouhodobě valí více toxické rtuti nebo oxidů dusíku, než povolují limity. Podnik je navíc bude moct překračovat i nadále, získal výjimku. Ekologové nesouhlasí a věc chtějí dostat až k Ústavnímu soudu. Místní jsou smířlivější. Hlavně že už tady není všude bílý popel jako v 80. letech, shodují se.
Přechod na zelenou ekonomiku v Česku, tedy posilování udržitelného rozvoje a snižování environmentálních rizik, vyjde do roku 2030 podle expertních studií na jeden bilion korun, do roku 2050 pak na více než tři biliony korun. Zásadní proměnu bude přitom muset provést většina tuzemských sektorů ekonomiky. Vyplývá to z návrhů prorůstových opatření, které vydala Národní ekonomická rada vlády (NERV).
V Česku se rozšiřovalo sucho, zvyšovalo se riziko požárů a dál ubývalo orné půdy, stojí ve Zprávě o stavu životního prostředí za rok 2022, vládního dokumentu vydaného koncem letoška. Česko navíc podle zprávy jen pomalu směřuje k plnění evropských klimatických cílů. Politici slibují nápravu. Závazky Česka se zpřísní, vládní strany navíc proberou první návrh klimatického zákona.
Znalec s expertizou v oblasti čistoty ovzduší se podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) provinil proti stavovským předpisům. Na možnou neprofesionalitu odborníka upozornila energetická skupina ČEZ. Znalec určil, jakou měrou se firma podílela na znečištění lesů. Expertovi se však rozhodnutí ministra povedlo zvrátit. Aktuálně.cz popisuje detaily sporu.
Na Kokořínsku likvidují nelegální trampská tábořiště. Šéf správy chráněné krajinné oblasti Ladislav Pořízek se k tomu odhodlal poté, co čelil kritice, že přebujelé černé stavby dlouhodobě neřeší. "Nevěděl jsem, že je kempů tolik. Je iluze, že správa chodí běžně na kontroly do terénu," hájí se. Dodává, že větší nebezpečí než trampové pro přírodu představují turisté, které sem láká aplikace.
