Naše oční svaly jsou dnes kvůli počítačům i čtení dlouhodobě v napětí a ve stejné poloze, říká Jana Pozlovská, která lidem slibuje, že se jim díky uvolnění očních svalů a mysli zlepší zrak. Oční lékařka Eva Tihelková s tím nesouhlasí. Nemyslím, že by se tím dalo zbavit dioptrií, nikoho takového neznám, oči je ale opravdu nutné uvolnit a dělat si třeba v práci přestávky, radí Tihelková.
Ani po šesti letech se mi nepodařilo přesvědčit pojišťovnu, že ten zákrok provedou v zahraničí lidé, kteří s ním mají zkušenosti, nikoho takového jsem v Česku nenašla, líčí Mirka Dobešová. V mládí jí lékaři kvůli nádoru odstranili část obličeje, po letech se ale objevily nové problémy. Pojišťovna nepomohla a ona se obrátila na veřejnost. Solidarita lidí je neskutečná, nemám čas propadat depresím, vždycky jsem byla pozitivní člověk, popisuje.
Před pěti lety začal Roman Zima prodávat do Číny roušky chránící plíce před znečištěným vzduchem. Ten je v zemi tak špatný, že si lidé při odchodu z domu berou masku na obličej stejně samozřejmě, jako si nazouvají boty nebo oblékají bundu. A za ochranu před smogem neváhají platit. Brněnský podnikatel jim dodává roušku z nanovláken, která ze vzduchu filtruje nečistoty. Uspěl s ní i v dalších zemích. Podívejte se na video, jak funguje české nanovlákno filtrující nečistoty.
Slyšet hlasy není schizofrenie, hlasy vás nesmí omezovat, důležitý je vztah s hlasem, když nás hlas omezuje, má nad námi kontrolu, to může být problém. Ale někdo hlas zcela integruje do svého života. Slyšení hlasů je psychická realita, když člověk slyší hlas, oblasti důležité pro řeč a slyšení v mozku fungují stejně, jako když hlas slyšíte reálně. Dvě třetiny lidí slyší hlasy a nikdy se nedostaly k lékaři, říká Adi Hasanbašić, psycholog a zakladatel svépomocné skupiny Hearing Voices. Dodává, že hlasy často vznikají z traumat v dětství, objevují se v kontextu našeho životního příběhu a mají nějaký smysl. Terapeut může mluvit přímo s hlasy, někdy s nimi i vede dialog, dodává.
Odnaučujeme se následovat volání srdce a učíme se následovat společenský program, ale jediný hlas, který bude fungovat, je ten náš, tvrdí duchovní mentor a korporátní kouč Mark Dzirasa. Den po Silvestru je špatným obdobím pro změnu návyků, když chce člověk něco v životě změnit, je jediným velkým kouzlem slovíčko teď, říká. Občas je dobré zmáčknout pauzu, dát si schůzku sám se sebou, zpochybnit všechno ve svém dosavadním životě a přemýšlet nad novým směrem, dodává Dzirasa.
Laura Bauer se letos během několika dnů dostala z plného zdraví do kritického stavu. Selhaly jí plíce a skončila na mimotělním okysličování. Její stav se zhoršoval a stěží se dalo věřit v dobrý konec. Ani po řadě vyšetření se nepodařilo zjistit, proč Laura onemocněla. V umělém spánku byla více než měsíc. Probudila se z něj jako plnoletá s transplantovanými plícemi.
Vědec Jaroslav Flegr, který zkoumal vliv jednoho z běžných virů na inteligenci člověka; plastický chirurg Jan Měšťák o pitném režimu, neonatoložka Petra Šaňáková, která pomohla zachránit miminko s váhou 322 g; Petra Mikulcová, která přišla s iniciativou #MamSveDny, o menstruaci; Nikola Samková o rakovině a o tom, že kvůli ní přišla o prsa
Dnes se se svým nádorem potká každý třetí člověk, za 20 let to bude už každý druhý, říká Karel Smetana z nově vzniklého Centra nádorové ekologie, ve kterém spojili síly experti napříč obory. Chceme otevřít dveře léčbě šité na míru pacienta, jsme na stopě velmi zajímavých molekul, nádor je jako ekosystém, má své predátory i základní organismy, vysvětluje. Nádorové buňky čekají na impuls, může to být prochladnutí i stres, spát v tkáních ale mohou celý život, dodává Smetana.
Je to etický problém, experiment udělal tajně, měl souhlas pacientů, ale ne etické komise, my podobné modifikace provádíme na myších, ale zvíře je něco jiného než pacient, míní molekulární biolog Petr Svoboda. Čínský vědec tvrdí, že geneticky upravil plody, z nichž se pak narodila dvojčata, která díky tomu mají mít nižší riziko nákazy virem HIV. Chtěl být první, předběhl kolegy, tragédie to není, vedlejší poškození zřejmě nebude nijak zásadní, říká Svoboda.
Lidé často jedí méně, než by měli, sní kvantum energie, ale kvalita pokulhává, nedávají tělu to, co by mělo mít, upozorňuje Karolína Hlavatá, odborná garantka iniciativy Vím, co jím. Diety, které nás úplně zbavují masa, obilovin nebo mléčných výrobků, jsou špatně, veganství je nezdravé, tvrdí. Lidé podle ní ignorují řadu rizikových složek stravování. Sůl jim uniká, vůbec ji nepočítají jako něco, co by mělo stát za pozornost, slazené nápoje jsou zase nálož cukru, je to peklo, dodává.
Rodiče mají na zdraví a životní styl svých dětí zásadní vliv. Chování vedoucí k obezitě se tak jednoduše přenáší z rodiče na dítě. A klesající aktivita matek je spojována s vyšším BMI u jejich dospívajících dětí, tvrdí vědci. Zdravotní stav otců nemá podle výzkumníků na váhu dětí zásadní vliv. Hodnota BMI u dětí podle nich souvisí také se vzdělaností rodiny.
Zdravotní péče je katastrofálně nedostupná, potraviny extrémně zdražily, velmi chatrná je distribuce vody, líčí ředitel české pobočky Lékařů bez hranic Pavel Gruber. V Jemenu, kde přes tři roky zuří konflikt mezi vládními vojsky a šíitskými rebely, se podle něj odehrává jedna z největších katastrof dneška. Zhruba polovina zdravotnických zařízení nefunguje, zasaženo bylo už šest našich nemocnic, říká. Navzdory tomu se prý pracovníci Lékařů bez hranic vrací z mise v Jemenu spokojení. Místní spolupracují výborně, vracíte se tam ke kořenům medicíny, dodává Gruber.
Člověk s duševním onemocněním může žít naplněný a plnohodnotný život. Může studovat, pracovat, mít děti i rodinu. V žádném případě nemusí být každý člověk s duševním onemocněním brán jako někdo, kdo by měl být omezen na svéprávnosti, říká neurovědkyně Marie Salomonová z organizace Nevypusť duši v DVTV Apel.
Blanka Bláhová patří k nejstarším orientačním běžkyním v Česku. V lednu jí bude 83 let a na závodech už pro ni nemají věkovou kategorii. Běhá proto s mladšími, nyní svou o sedm let mladší kolegyni porazila o 15 minut.
Klíčem ke zdraví je pohyb a sebeúcta. I zdravý obézní nakonec skončí nemocný. S šikanou obézních jsem se nesetkala, od lékařů to běžné není, ale lékaři pacientům nenabízí pomoc, jak zhubnout. Z 80 % obézních dětí vyrostou obézní dospělí, zásadní je pohyb. Obezita a cukrovka spolu souvisí, s každým centimetrem v pase dolů klesá i hladina krevního cukru, pohyb dokáže zdraví zlepšit líp než perfektní jídelníček, říká Marie Skalská, lékařka, lektorka zdravého životního stylu a fitness instruktorka. Dodává, že některé nádory, jako například nádory prsu a prostaty, jsou s obezitou přímo spojené.
Je spousta skvělých nápojů, které mají krásné barvičky, ale obsahují látky, které ovlivňují pozornost dětí, upozorňuje psycholog Martin Hofman. Za posledních deset let se počet dětí s poruchami chování ztrojnásobil. Kopíruje to ducha doby, kvůli moderním technologiím se děti učí, že pozornost udrží, jen když se rychle mění podněty, říká Hofman. Děti s ADHD podle něj patří do normálních škol. Nemůžeme je zavřít jinam a dělat, že problém neexistuje, dodává.
Vše začalo černou pihou na zádech. Pokračovalo vyoperováním 32 uzlin z podpaží, nálezem na obratli a metastázemi v játrech. Nyní se díky imunoterapii Martin Topol (29) uzdravuje.
Málo energie, ospalost, trudnomyslnost a snížení výkonnosti jsou jen některé příznaky změny ročního období a posunu času. Abychom znovu získali vitalitu a pohodu, stačí dostat do těla vitaminy a látky, které pomáhají zachovat si dobrou náladu, píše italský deník La Repubblica. Podívejte se, jak dobře namíchat jídelníček.
Denní světlo nastavuje naše vnitřní hodiny, s letním časem bychom celou zimu vstávali do tmy, upozorňuje fyzioložka a biochemička Helena Illnerová. Podobně jako další vědci tvrdí, že pro člověka je standardní čas lepší než ten letní, protože hlavně v zimě je dříve vidět. Ranní světlo je pro lidi kruciální, většina z nás jsou večerní typy a máme tendenci se zpožďovat, a je to právě ranní světlo, které způsobuje, že se předběhneme a žijeme přesně ve formátu 24 hodin, vysvětluje Illnerová.
Nová studie Cambridgské univerzity ukazuje, že za depresi a úzkost u dospívajících nemůže jenom prostředí, ve kterém děti vyrůstají, ale také vztah s rodiči. Ti, kteří mají problém s komunikací a důvěrou ke svým rodičům, jsou častěji depresivnější a trpí úzkostí.
