Češi by se měli zamyslet, proč se nechávají tak málo očkovat. Virus klíšťové encefalitidy se přenáší rychle, očkování je jedinou prevencí. U boreliózy máte 24 hodin času, než se borelie stanou infekčními, říká Kateřina Kybicová ze Státního zdravotního ústavu. Klíšťata v parcích jsou mnohem více promořená než v lese. Vakcíny proti borelióze už se testují, je ale otázka, jestli budou účinné, dodává.
Nouzový stav v Česku stále trvá, každodenní život se ale pomalu vrací k normálu. Debatuje se o tom, co přijde po pandemii a jestli strach z viru vystřídají obavy z ekonomické krize. Sociologové Tereza Stöckelová a Stanislav Holubec z Akademie věd ČR se shodují, že pandemie přinutí lidi zamyslet se nad věcmi, které dlouho opomíjeli.
Opatření zavedená v evropských státech proti koronaviru pomohla zachránit okolo 11 300 životů lidí, kteří by za normální situace předčasně zemřeli kvůli znečištěnému ovzduší. Kvalita vzduchu, který v Evropě dýcháme, se v posledních měsících prudce zlepšila. Tvrdí to studie helsinského Centra pro výzkum energie a čistého vzduchu zveřejněná tento čtvrtek.
Aromatické koření zahřívá pokožku, dochází k otevírání cév a odbourávání podkožního tuku, který způsobuje celulitidu. V tom spočívá kouzlo skořicového zábalu, který na pomerančovou kůži platí. Hýčkejte se v klidu a teple domova, skořicový zábal si umícháte bez problémů samy, stačí jen přidat jogurt a olivový olej. Podrobný návod sledujte ve videu.
Akutní výkony probíhaly, ale lidi zůstávali zbytečně doma, do nemocnic se báli. Prymula zastavil chod republiky během pár hodin, i v Evropě to byl nevídaný krok. Bylo zajímavé, že to deset milionů lidí přijalo, říká lékař a bývalý olympionik Lukáš Pollert. Nedojde k přenastavení hodnot, lidi si zase vezmou cigáro a sednou si k televizi, nepůjdou běhat, dodává.
Spolumajitel fitness Barbar Gym v pražském Karlíně mohl po několika týdnech znovu otevřít svůj podnik. Cvičení s povinně nasazenou rouškou ale kritizuje a sám některé klienty odrazuje před tím, aby jeho posilovnu navštěvovali. Podle toho, jak jsou ta pravidla pro znovuotevření v době pandemie koronaviru nastavená, zůstaneme ve fitness sami, dodává Tomáš Bartoš.
Pomoc se měla poskytnout okamžitě, pak to vyhodnotit. Pokud zachráníme deset firem a jedna dotace zneužije, stojí to za to. Krize může národ posílit. Vláda se bojí utrácet a nevěří podnikatelům, ale postavení Česka je dobré, jsme málo zadlužení, říká Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, členka ekonomického týmu Ústředního krizového štábu a také členka inciativy KoroNERV-20.
Bylo pro mě překvapení, že jsem nakažený, cítil jsem se skvěle. Mám pocit, že riziko není velké, svoje hospody bych otevřel dávno. Opatrné mají být ty rizikové skupiny, nechodit do restaurací a obchodů. Nechal jsem si na vlastní náklady udělat i testy na protilátky a ty mám, půl roku bych covid neměl chytit, říká Lukáš Konečný, boxer, trenér, podnikatel v gastronomii a radní v Ústí nad Labem.
Epidemie nemoci covid-19 v západní Evropě se zdá být stabilní či na ústupu. Nebezpečný trend nárůstu v počtu případů nákazy je naopak patrný ve východní Evropě, v Africe a v Latinské Americe. Ve středu to prohlásil šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus, podle něhož bude cesta k vítězství nad koronavirem ještě dlouhá.
Nerozumím tomu, proč zavíráme seniory doma. Měli by se hýbat venku, ne sedět doma před televizí a být ve stresu. Nezvládnutý stres může až za 75 % nemocí, říká kardiochirurg Jan Pirk, který se koronavirem sám nakazil a nemoc covid-19 prodělal. Byl jsem dost unavený, teplotu jsem ale měl jen jednou. Zdravá část společnosti by měla projít plošnou imunizací, abychom ochránili ty ohrožené, myslí si.
U Olivera je potřeba vyzkoušet něco nového. Ztráta motoneuronů je velká a bylo by dobré, aby dostal genovou léčbu, říká Václav Hradilek, předseda spolku SMÁci pro pacienty se svalovou atrofií. Oliverovi rodiče potřebují sehnat 60 milionů korun na lék, který může být podán jen do dvou let věku. Pro začátek by stačilo, kdyby nemuseli platit mnohamilionovou daň. Solidarita lidí mě dojímá, dodává.
Desítky lidí s mrtvicí dorazily pozdě. Strach z koronaviru je masivní. Běžně by přijeli za hodinu, ale teď jezdí až druhý nebo třetí den, když už to nemůžou vydržet. Následky jsou pak o to těžší, říká primář neurologické kliniky FN Motol Aleš Tomek. Řadu věcí jsme mohli odložit, ale u některých může prodlení způsobit smrt, třeba u diagnostiky rakoviny. Takových lidí bude celá řada, odhaduje.
Protože jsou nemocnice přetížené, musí řidiči sanitek rozhodovat, koho má ještě smysl převážet do nemocnice. Přitom na to nejsou vyškolení. Lidé umírají i v čekárnách, popisuje situaci v New Yorku konzultantka mezinárodních rozvojových projektů Zuzana Boehmová. To, co se děje, se dalo předpokládat. Je třeba ignorovat vše, co říká Donald Trump, protože je to buď lež, mystifikace nebo omyl, dodává.
Lidí nakažených koronavirem, kteří zemřeli, dál přibývá. O počtech obětí a nemocných se dozvídáme doslova v přímém přenosu. Celá řada jiných chorob si přitom každý den vyžádá v Česku násobně více mrtvých. Vystrašila by vás například zpráva o tom, že včera podlehlo deset lidí infarktu nebo cukrovce? Spočítali jsme, kolik lidí v Česku každý den běžně zemře. Shrnuje Martin Veselovský.
Bezproblémovou pleť má v současnosti podle dermatologů málokterý dospělý a samozřejmostí už není ani u dětí. Lidí s kožními problémy totiž přibývá, potvrzují lékárníci. Spolu s tím v Česku sílí zájem o produkty na pleť vyžadující speciální péči. Největší poptávka je o ně přitom právě v zimním období, kdy se problémy tohoto druhu zvýrazňují.
Nosíme troje páry rukavic, tři vrstvy, které chrání vaše ruce. Jen dva klienti z dvaceti nejsou nakažení. Věděla jsem, do čeho jdu, ale bála jsem se. Pomáhám místním pečovatelkám a sestřičkám, roznáším jídlo, klienti zvládají situaci dobře, říká studentka Yasmina Overstreet. Jako dobrovolnice pomáhá v domově seniorů v Břevnici u Havlíčkova Brodu.
Bylo by výborné, kdyby někdo, kdo promoření navrhuje, řekl, kolik a kdy očekává infikovaných, kolik z nich skončí v nemocnici a kolik z nich zemře, říká vědec Jan Kulveit z Oxfordské univerzity. Žádná společnost nenechá proběhnout epidemiologickou vlnu během měsíce, přetížení systému by bylo extrémní. Levným řešením jsou roušky a chytrá karanténa. Cestou ven je technologický pokrok, dodává.
Kdyby byl na obzoru lék, držel bych tvrdá opatření třeba tři měsíce. Ale lék na cestě není, proto se stát ekonomicky rozběhne a budeme populaci řízeně promořovat, říká náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Školy by se podle něj měly otevřít v půlce května, děti do nich ale vyrazí v rouškách. Ty budou jedním z posledních opatření, které uvolníme. Ve čtvrtek otevřeme část obchodů, dodává.
Situace je bezprecedentní, postihuje všechny a je velmi intenzivní. Nesnažte se ale koronavirus vyřešit, lepší je zaměřit se na každodenní rutinu, radí vědkyně Julie Dobrovolná. Obecně platí, že dobrá strategie je sdílení emocí, ale zase nemůže probíhat neustále. Zvykneme si. Nebezpečí ovšem vidím v tom, že nám pak možná nebudou vadit věci, které by nám normálně vadily, dodává.
Opatření jsou nutná, musíme chránit rizikové skupiny, koronavirus ovšem populaci tak jako tak promoří. Poprvé ho vidíme od prvopočátku každý den a každou hodinu. A to je stresující. Podobných virů a podobných pacientů je ale každý rok řádově více, upozorňuje imunolog Karel Drbal. Covid-19 nás zabíjí nadměrnou reakcí našeho imunitního systému. Virus se šíří i močí a stolicí, dodává.
