Na poslední květnový den každoročně připadá připadá Světový den bez tabáku. Tabákové výrobky loni kouřilo 24 procent Čechů. Desetina obyvatel užívala elektronické cigarety, každý šestý si dopřával zahřívaný tabák a každý třetí nikotinové sáčky. Projděte si praktické rady, které vám pomohou se závislosti na nikotinu zbavit.
Bývalý prezidentský kandidát a poslanec hnutí SPD Jaroslav Bašta je s vážnými zdravotními problémy v nemocnici. SPD apeluje na zachování jeho soukromí, ale poslanci hnutí odhalují, že situace je vážná. Bašta kandidoval v letošních prezidentských volbách, předtím byl velvyslancem v Rusku a na Ukrajině. Před pádem komunistického režimu byl disidentem a politickým vězněm.
Každý Čech zkonzumuje v potravinách a nápojích v průměru dvacet kostek cukru denně. Světová zdravotnická organizace radí, aby se lidé drželi maximálně na polovině. Velké množství cukru se skrývá například v limonádách. Grafika Aktuálně.cz ukazuje, kolik cukru v sobě mají i další vybrané potraviny.
Česko dlouhodobě trpí nedostatkem psychologů a psychiatrů, pacientů přitom přibývá. Přeplněným psychiatrickým nemocnicím má ulevit plánovaná reforma, která má zavést až sto center pomoci. Ty nabízí komplexní péči a pomáhají předcházet hospitalizacím. Odborníci se však obávají, že ministerstvo tuto snahu podrývá.
Téměř desetina dospělých v Česku denně pije alkohol. Je to kolem 900 tisíc lidí. Kolem 1,5 milionu žen a mužů popíjí rizikově. Zatímco závislí muži častěji pijí lihoviny a pivo, ženy víno. Síť pomoci a služeb je nedostatečná. Léčí se asi 30 tisíc lidí. Ztráty a dopady závislosti na alkoholu experti vyčíslili až na 55 miliard korun ročně. Vyplývá to z výroční zprávy o závislostech.
Z posádkového města sovětské armády se středočeské Milovice během 30 let změnily v oblíbené místo. Turisty láká rezervace divokých koní, v okolí vyrostly cyklostezky, na bývalém letišti se pořádají festivaly. Jenže dnes se na letiště lidé znovu bojí chodit. I do blízkého okolí. "Vstup na vlastní nebezpečí," varují cedule po nálezu rakovinotvorného azbestu. "Máme divný pocit," svěřují se místní.
Státní zdravotní ústav varuje před používáním polštářků pro kojence, které jim při pití samy drží lahvičku. Podle odborníků mohou být pro dítě nebezpečné, hrozí vdechnutí obsahu lahve a udušení. Prodej byl už zakázaný například v Irsku. Na českém trhu se podle ústavu nevyskytují, lze je ale objednat přes internet.
Kvůli nedostatku praktických lékařů je zdravotnická péče v Česku stále hůře dostupná. Pomoci má telemedicína, tedy konzultace na dálku přes mobilní aplikaci. Šetří čas pacientům a snadno řeší běžné problémy. Letos v létě by se měla dočkat ukotvení v zákoně. Usnadnit může péči o chronicky nemocné, naopak dětským lékařům příliš platná není, ti se bez osobního kontaktu s pacienty neobejdou.
Začíná to láskou ke sportu, končí přehnaným trénováním, zvracením i nutkavým počítáním kalorií. Lékaři v poslední době upozorňují na poruchy příjmu potravy, které se rozvinou v souvislosti s nadměrným cvičením. U profesionálních sportovců je navíc riziko až třikrát vyšší. Problém často spustí nevhodné poznámky trenérů. "Co jsi to zase žrala?" slýchávala třeba úspěšná cyklistka.
Statisíce Čechů trpí řídnutím kostí, mnozí však o tom nevědí. Že mají osteoporózu, zjistí až ve chvíli, kdy se jim kosti začnou lámat, křivit páteř a deformovat postava. Specializovaných lékařů je málo a pacienti se k nim dostávají až v pozdním stadiu nemoci. Zlepšit by se situace mohla už letos. Od dubna mohou hustotu kostí vyšetřovat i praktičtí lékaři a gynekologové.
Donedávna byla čtyřiadvacetiletá Adéla ztělesněním stereotypního standardu krásy. S pandemií o štíhlou postavu přišla, získala ale nežádoucí pozornost svého okolí, které jí neustále dává najevo, že přibrala. "Jako první to přišlo od rodiny, a od ní to bolí nejvíc," říká v podcastu Co z tebe bude?! Aktuálně.cz
Míša se narodila v Česku, ale její rodiče pocházejí z Vietnamu. Odmala na ni proto působí nejen evropské, ale také asijské standardy krásy, které více lpí na útlé postavě. Komentáře ohledně svého těla si začala uvědomovat asi v deseti letech. Vyústilo to až v hubnutí hladověním a vynecháváním jídel. Dnes se k sobě a svému tělu snaží být laskavější. O své cestě mluvila v podcastu Co z tebe bude?!
V první polovině 60. let se v severních Čechách objevila agresivní nemoc, která stála život šestnáct mladých lidí včetně dětí. Zemřeli na hnisavý zánět mozku a mozkových blan. Lékaři a vědci dlouho nechápali proč. Jediné, co oběti spojovalo, byla návštěva bazénu v Ústí nad Labem krátce před smrtí. Záhadu se podařilo rozluštit až za deset let.
Řežou si ruce žiletkou nebo přemýšlejí o sebevraždě. Dětí s vážnými duševními problémy přibývá, pomoc je ale nedostupná. Kvůli nedostatku dětských psychiatrů čekají rodiče i děti často i několik měsíců, mezitím se potíže zhoršují. Chybí nejen lékaři, ale i psychologové a terapeuti. Přetíženému systému péče hrozí kolaps, varují experti z oboru.
Petr Neužil je světově uznávaným kardiologem, zvažoval ale také kariéru novináře. K psaní se jako ke koníčku vrací ve své druhé knize V hlavní roli srdce. K jejímu sepsání ho ponoukl bývalý pacient a publicista Karel Pacner. Dílo se odehrává za covidového období. "Byl jsem tehdy proti tomu, aby pseudoodborníci blábolili v médiích. Já jsem se, doufám, vyjadřoval striktně ke svému oboru," říká.
Méně než polovina Čechů má normální hmotnost, s obezitou se potýká každý pátý. Extrémní nadváha se však dá efektivně léčit. V USA i západní Evropě jsou již k dostání účinné injekce na hubnutí. V klinických studiích nová generace přípravků dokázala snížit hmotnost obézních lidí zhruba o pětinu. V Česku by mohly být k dispozici už letos, pojišťovny terapii pacientům trpícím obezitou ale nehradí.
Nastupující prezident Petr Pavel je dle celkového vyšetření lékařů schopen po zdravotní stránce vykonávat všechny prezidentské povinnosti. Absolvoval například rentgen srdce a krevní testy. Uvádí to zdravotní zpráva, kterou zveřejnil na webu. Lékaři mu poradili některé léky. Zprávu zhotovil ředitel Ústřední vojenské nemocnice Miroslav Zavoral, který pečuje i o končícího prezidenta Miloše Zemana.
Pandemie covidu-19 vážně ovlivnila psychické zdraví a vztahy lidí na celém světě, a to zejména v nižších věkových kategoriích. Vyplývá to z globálního šetření neziskové organizace Sapien Labs. "Trend ukazuje na dramatický pokles duševní pohody s každou mladší generací než na nárůst pohody s věkem," uvádějí výzkumníci.
Když si člověk s přibývajícím věkem nevybavuje jména herců, nemusí hned jít o příznaky stařecké demence. Na lehkou váhu by však neměl brát, když začne ztrácet časovou a prostorovou orientaci. Tehdy se podle neurologa Jakuba Horta může jednat o projevy Alzheimerovy nemoci. V rozhovoru popisuje, jak se před ní lze chránit, jak se vyvíjí její léčba a proč by si na ni měla dát pozor i mladá generace.
