Problémy s mezilidskou komunikací možná už brzy vyřeší vynález amerických výzkumníků. Čelenka, která měří mozkovou aktivitu, totiž udává, nakolik jsou mozky mluvčího a posluchače naladěny na stejnou vlnu. Experiment byl zveřejněn ve vědeckém časopise Scientific Reports.
Vědci po celém světě se snaží přijít na to, co v těle způsobuje rakovinu, a najít na zákeřnou chorobu lék. Zuzana Kečkéšová se ale rozhodla zjistit, proč nemoc vůbec vznikne, a případně jí v tom zabránit. Během svého osmiletého bádání na špičkovém americkém Massachusettském technologickém institutu (MIT) se jí to podařilo − nalezla bílkovinu, která vzniku nádorů brání. Vědkyně působící v českém Ústavu organické chemie teď významný objev vydala v jednom z vůbec nejprestižnějších vědeckých časopisů na světě, v Nature.
Podle studie výzkumníků ze Spojených států uveřejněné v prestižním časopise Science můžou za některé typy rakoviny z 95 procent chyby v replikaci genetického kódu. Životní prostředí a zdravý styl však stále hrají velkou roli v tom, zda rakovinové bujení u člověka vypukne či nikoliv.
Astronomové objevili soustavu se sedmi planetami, která leží jen 40 světelných let od Slunce. Tři z těchto planet jsou navíc v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Zvyšuje se tak šance, že by některá z planet mohla být také domovem života.
Když lidé fotí selfie, věří, že to dělají s nadhledem a sebeironií. Když však hodnotí selfie, která nafotili jiní, žádný nadhled a sebeironii nevidí. Považují je za zbytečně přehnanou sebeprezentaci. Tento paradox odhalila vědecká studie publikovaná v magazínu Frontiers of Psychology.
Česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě vznikla v roce 2007. Během uplynulých deseti let se na ní vystřídalo více než 80 výzkumníků. Změřili historicky nejvyšší teplotu na ledovém kontinentu a objevili ostatky prehistorického ještěra.
Tým vědce Omara Šerého poprvé na světě popsal vztah mezi genem CD36 a Alzheimerovou chorobou. Článek o výzkumu zveřejní během několika dnů francouzský časopis Biochimie. „Příčina Alzheimerovy choroby se objeví deset až dvanáct let před vypuknutím samotné nemoci. Už takovou dobu předem se rozjíždí patologie v mozku, kterou nikdo běžnými dostupnými metodami nevidí ani nezastaví,“ říká Šerý v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Výzkumníci z Národní inventarizace lesů zjistili, že těžba v českých lesích byla v posledních deseti letech průměrně ročně zhruba o necelé čtyři miliony kubíků dřeva vyšší, než uvádějí přímo majitelé včetně Lesů ČR. Deník Aktuálně.cz se na rozdílné údaje zeptal generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda. "Je to jednoznačně vysvětlitelné odlišnou metodikou měření. Když použijete různé metody, tak se doberete různých čísel," vysvětlil Szórád, když po telefonu odpovídal na otázky Aktuálně.cz.
Už za několik let by se na trhu mohli objevit jedinečný preparát, díky kterému se bude poškozená kůže například po popáleninách hojit mnohonásobně rychleji než dosud. Vyvíjejí jej vědci z brněnské firmy Enantis ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Díky třicetimilionovému grantu od Evropské komise jsou jen krok od toho, aby našli látku, jež bude sloužit jako nosič speciálně upravených proteinů. Moravská firma grant získala v obrovské mezinárodní konkurenci jako jediná společnost z Česka. Porotu o potenciálu výzkumu přesvědčí jen pět procent uchazečů z celé Evropské unie.
Sedmnáctičlenný tým vědců z Masarykovy univerzity letí ve středu na Antarktidu na ostrov Jamese Rosse. Tam univerzita před 11 lety vybudovala Mendelovu polární stanici. Na ostrově chtějí pokračovat ve výzkumu ledovců, klimatu a rostlin. Jejich cílem je detailně zmapovat zhruba deset kilometrů čtverečních, k čemuž jim mají pomoci i bezpilotní systémy se zavěšenou kamerou.
Výzkum vědců z brněnské Mendelovy univerzity zjistil pomocí zařízení, které sleduje pohyb očí, že vybíráme všichni to samé. Například u vína jsme ochotni dát podstatně více peněz, když má v horní části lahve známku. V letácích pak na lidi "magicky" působí barevný podtisk.
Badatelský způsob výuky, v němž žáci objevují zákonitosti přírodních věd pomocí pokusů a bádání, se na českých školách téměř nevyskytuje. Žáci tak neumějí používat znalosti, přestože je mají v porovnání s ostatními zeměmi nadprůměrné, ukazují výsledky mezinárodního průzkumu TIMSS, který zkoumal znalosti a dovednosti žáků čtvrtých tříd základních škol. Podle expertů nedostávají příležitost, aby si přírodní vědy a vědeckou práci zamilovali.
Podle vědců z Edinburské univerzity budou moci i dospělé ženy produkovat nová vajíčka. Přišli na to zcela náhodou během studie léků proti rakovině. Pokud budou vajíčka skutečně plodná, mnoho neplodných žen na světě bude mít naději, že budou mít potomky.
Cenu předsedy Grantové agentury si letos vysloužily čtyři týmy vědců. Jednu z nich obdržel tým profesora Tomáše Vampoly, který pracuje na výzkumu umělých hlasivek. Ocenění si odnesla i mladá fyzička Kateřina Kůsová, která přišla společně se svými spolupracovníky z Fyzikálního ústavu Akademie věd na přelomový způsob, jak přimět miniaturní krystaly křemíku svítit. Za výzkum klíšťat komise ocenila řeckého badatele Michaila Kotsyfakise. Čtvrtou cenu za výzkum historického vývoje představ o hvězdné sféře získala Alena Hadravová.
Ačkoli se může zdát, že lidí závislých na počítačových hrách je hodně, vědci z Masarykovy univerzity v Brně zjistili, že skutečnou závislostí trpí jen minimum z nich. Zkoumali chování téměř deseti tisíců hráčů a vyvrátili i další velmi rozšířený mýtus – že hraní "stříleček" vede hráče k násilnostem. Není tomu tak. "Hra uživatele nijak neovládá. Pokud se něco takového stane, dotyčný by to velmi pravděpodobně udělal i bez toho, že by špatné jednání viděl v počítači,“ zdůraznil vedoucí vědeckého týmu Lukas Blinka. A upozornil, že hraní her může pomáhat i ve složitých životních situacích.
Rozsáhlý průzkum amerického think-tanku Pew Research Center ukázal, že veřejnost nesouhlasí s využitím moderních technologií k vylepšování lidských schopností. Výzkumníci se v něm 4700 respondentů ptali na názor na možnosti, které by mohla v budoucnu poskytnout moderní věda: upravování genů, implantaci čipů nebo využití transfuze syntetické krve. Ačkoliv by technologie prospěly v ochraně proti nemocem nebo k lepší fyzické kondici, většina se jich v otázce kultivace lidí děsí. Názory na technologické novinky podle výzkumníků ovlivňuje náboženství. Daleko progresivnější jsou ateisté, věřící technologiím tolik nedůvěřují.
Podle studie jsou nejvyššími muži světa v průměru Nizozemci, ženy dorůstají největší výšky v Lotyšsku. Češky jsou s průměrem 168,5 centimetru čtvrté. Vliv na průměrnou výšku populace má spíš než genetika životní styl či úroveň zdravotní péče. Američané tak o první příčku přišli. Vysocí lidé by podle expertů měli být zdravější, vzdělanější a mají vyšší platy.
Němečtí a angličtí psychologové poprosili celkem 95 mužů a žen ve věku mezi 19 a 56 lety, aby samotní sedli do čekárny. Výsledek vědce překvapil, většině lidí totiž netrvalo ani jednu minutu, než sáhli po svém chytrém telefonu. Po mobilu během desetiminutového čekání sáhly tři čtvrtiny zkoumaných lidí. Lidé navíc vnímají svou závislost na telefonech zkresleně.
Čeká nás významná změna v produkci elektřiny? Vědci z ČVUT dokončili a pokřtili malou a snadno ovladatelnou mikroelektrárnu schopnou vyrobit elektřinu z prakticky libovolného paliva a přitom dodat dostatek elektřiny pro celý bytový dům nebo středně velký podnik.
Přední odborníci z Česka se jako jediní ze střední a východní Evropy zapojili do výzkumu, který by měl pro kardiochirurgy vytvořit počítačový model srdce každého pacienta i s jeho vadami a přesnými výpočty, jak dané srdce funguje. Projekt s názvem Living Heart odstartoval americký inženýr Steven Levin, jehož dcera trpí srdeční vadou, proto se rozhodl kromě modelů aut či letadel projektovat také modely lidského srdce. Zapojil do projektu nejlepší světové vědce, k nimž se připojil i tým českých odborníků v čele s Janem Veselým z ČVUT.
