Významné archeologické naleziště Býčí skála na Blanensku naposledy vědci zkoumali před bezmála 150 lety. Nyní dokončený výzkum odhalil mimo jiné unikátní způsob pohřbívání tamní halštatské elity v letech 575–450 před naším letopočtem. Mrtvé tam ukládali do povodňového koryta.
Rok 2020 se zapíše do historie kvůli rekordnímu nárůstu stresu, obav, vzteku a smutku, a to napříč kontinenty. Vyplývá to z globální studie emocí, kterou každoročně vydává Gallupův institut. Vysoká míra negativních prožitků podle výzkumníků souvisí s pandemií koronaviru, která u lidí vyvolala strach z nemoci, ztráty živobytí i smrti.
Tragické záplavy na západě Německa mají přes 40 obětí a další lidé se pohřešují. Spojíme se s generální konzulkou ČR v Mnichově Kristinou Larischovou. EK a konec výroby spalovacích motorů. Téma pro Michala Berga /Zelení/. Olympiáda s přísnými opatřeními. Co na sportovce čeká? Odpoví Petr Graclík z ČOV. A také rozhovor s vědkyní Kateřinou Marešovou nebo Václavem Roučkem z podcastu Pochlap se.
Životní úroveň domácností je téměř stejná jako před pandemií. Zatímco z epidemického hlediska covidová krize nejsilněji udeřila v letošním prvním čtvrtletí, hodnocení životní úrovně domácností se od loňska znatelně zlepšilo. Vnímání hospodářské situace Česka se však vzhledem k loňskému roku zhoršilo, vyplývá to z aktuálního indexu STEM a poradenské společnosti KPMG.
Lidé, kteří denně vypijí maximálně tři až čtyři šálky kávy, jsou méně náchylní k chronickým onemocněním jater. Vyplývá to z nové studie britských vědců, kteří zjistili, že pozitivní zdravotní účinky má jak káva s kofeinem, tak alternativa bez kofeinu.
Česko je díky nenápadnému centru v pražských Kobylisích špičkou světového výzkumu v oblasti, s níž se potká většina z nás. Ve vývoji optických vláken a jejich využití od laserů v továrnách a nemocnicích až po datové kabely. "Optické vlákno je jeden z nejvýznamnějších vědecko-technických počinů 20. století," říká vědec Ivan Kašík. Nahlédli jsme do laboratoří na výrobu tohoto technického divu.
Lidé, kteří se řadí mezi noční ptáky, mohou častěji trpět depresí a úzkostí. Zjistili to britští vědci, podle nichž se sovy ve většině zaměstnání musí přizpůsobovat pracovní době začínající brzy ráno a končící odpoledne, což ovšem neodpovídá jejich biologickým hodinám. Tento nesoulad může podle expertů výrazně přispívat k duševní nepohodě.
České děti spí méně, než by měly, tvrdí výzkumníci z Univerzity Palackého v Olomouci. Průměrná doba jejich spánku navíc klesá s vyšším věkem a může mít vliv na psychický stav dítěte, stravovací návyky nebo jeho celkový pocit spokojenosti. Nedostatek odpočinku může způsobovat také zdravotní potíže, jako jsou bolesti hlavy nebo nadváha. Děti místo spánku tráví čas u obrazovky mobilu či tabletu.
"Věřit nestačí, my to chceme vědět." To je motto započatého německého výzkumu, při kterém 122 lidí nehledě na výši svého platu nebo jiných příjmů bude po dobu tří let pobírat měsíčně bez jakýchkoli podmínek 1200 eur (30 500 Kč). Cílem soukromě financované studie o nepodmíněném příjmu pro všechny je zjistit, jaký přínos pro kvalitu lidského života bude mít zajištěné živobytí.
Organizace poskytující pomoc obětem domácího násilí evidují v posledních měsících až padesátiprocentní nárůst případů. Policie ale vykázala z domu nižší počet násilníků. Podle odborníků je to i proto, že v Česku neexistuje jasná definice toho, jak a kdy vyhodnotit situaci jako domácí násilí. Ohrožení mají často také strach vyhledat pomoc, obávají se odmítnutí ze strany úřadů či zlehčování.
Když opice žijící v Amazonském pralese vstoupí do teritoria jiného druhu primátů, přizpůsobují svůj akcent skřekům vzdálených příbuzných, aby se jim s nim snadněji dorozumívalo.
Britští vědci objasnili, proč někteří lidé nedokážou vystát, když slyší druhé mlaskat a srkat. Může za to misofonie, neurologická porucha, která způsobuje, že má člověk nutkání sám žvýkat nebo polykat, přestože jen vnímá, jak si na jídle a nápojích pochutnávají druzí.
Nenápadný snímač na kolejnici zachytí jakékoliv vibrace a vzruchy, odešle signál a umělá inteligence vyhodnotí potenciální riziko, popisují experti Vysokého učení technického v Brně (VUT) bezpečnější železnici budoucnosti. O technologii českých vědců mají zájem i v cizině.
Z laboratoří českých vědců po šesti letech výzkumu vzešla nová naděje v boji s rakovinou. Vyvinuli látku, která nádoru zabraňuje v jeho růstu i schopnosti šíření. Podle vědců by ve své lékové formě mohla mít mnohem menší vedlejší účinky než například chemoterapie. Má také potenciál bránit opětovnému návratu nádorového onemocnění.
Lidé, kteří netuší, jak zalichotit potenciální partnerce či partnerovi, se mohou inspirovat u umělé inteligence. Americká vědkyně nechala čtyři roboty dokončit úryvky seznamovacích frází a některé jejich nápady byly vskutku originální. "Můžu si tě dát do osvěžovače vzduchu? Chci mít tvou vůni neustále nablízku," zněla například jedna z hlášek.
Vědci v sobotu spustili do vod sibiřského jezera Bajkal jeden z největších podvodních teleskopů, který má posloužit k pozorování elementárních částic neutrin a pomoci odhalit tajemství vzniku galaxií a vesmíru, uvedla agentura TASS. Mezinárodního vědeckého projektu vedeného Ruskem se účastní také Česko, Slovensko, Polsko a Německo.
O tom, že nadměrná konzumace hovězího masa a masných výrobků typu klobásy či slanina zvyšuje riziko výskytu rakoviny tlustého střeva, se mluví už déle. Vědci z Oxfordské univerzity ovšem nyní přišli na to, že intenzivní masožravce kvůli jejich nezdravému jídelníčku více postihují také srdeční choroby, cukrovka nebo zápal plic.
U lidí, kteří jsou spíš nočními ptáky, existuje dvakrát větší pravděpodobnost, že ve svém zaměstnání nebudou podávat přiměřené výkony. S tímto závěrem přišli v nové studii vědci z Finska, podle kterých tradiční pracovní směny od osmi ráno do pěti odpoledne vyhovují spíš skřivanům.
Depresivní poruchou v Česku i jinde trpí až deset procent lidí. Na některé z nich přitom nezabírá běžná léčba antidepresivy a každodenní život se tak stává utrpením. Novým přístupem je ketaminem asistovaná psychoterapie, která je alternativou k obvyklým metodám léčby. Zabírá rychleji, ale hodí se jen pro některé pacienty, říká v rozhovoru profesor Jiří Horáček z Národního ústavu duševního zdraví.
Češi se nejvíce obávají ekonomických dopadů pandemie koronaviru na svou peněženku, zejména zdražování potravin. Zdravotní rizika paradoxně řeší mnohem méně. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Slavia pojišťovny, kterou připravila agentura NMS Market Research. Zásadnější starosti si lidé spojují také s panikou okolo pandemie nebo s omezením kontaktu s blízkými.
