Národní galerie otevřela výstavy ke stému výročí založení Československa. Největší pozornost poutá expozice věnovaná první republice s díly Clauda Moneta, Vincenta van Gogha či Pabla Picassa v hodnotě 45 miliard korun.
V pražském Karolinu začala výstava Báječný svět létání. Letec Roman Kramařík, který letos obletěl v malém letadle Cessna zeměkouli za 46 dní, okomentoval vystavené fotografie kolegy Jiřího Průši v souvislosti se svou výpravou.
Umělkyně z Tádžikistánu namalovala akty, kterými chtěla učinit výpověď o ženském těle a potlačit sexuální obtěžování. Malby ale v její zemi vyvolaly skandál a malířka je pod palbou výhružných zpráv.
Prvorepublikový kreslíř řečený Bimba spolupracoval s Jaroslavem Foglarem nebo s firmou Baťa, pro kterou nakreslil reklamu na pneumatiky. Nyní jeho díla připomíná výstava v Galerii Villa Pellé.
Obrazy starého mistra Pietera Bruegela jsou tak staré a křehké, že cestují zřídka. Ve Vídni dnes za účasti belgického krále a rakouského prezidenta začala výstava, kde se jich sešlo nejvíc v moderních dějinách.
Při zahájení pondělní unikátní audiovizuální výstavy Paměti národa pod bývalým Stalinovým pomníkem na pražské Letné se sešli také někteří kandidáti na primátora, kteří dostali dotaz, zda by v případě vedení města podporovali v Praze vznik vůbec prvního stálého muzea totality v České republice. Zatímco všichni vystupující byli pro, kandidát pirátů měl názor jiný.
Takzvaný ptačí koberec ze 16. století je jedním z nejstarších kusů v českých sbírkách. Karel Čapek o něm roku 1929 napsal povídku a Národní galerie jej o 90 let později získala do sbírky. Teď ho poprvé vystavuje.
"Hotový obraz se dál mění podle toho, kdo se dívá," říká výtvarník Petr Písařík. Místo retrospektivní výstavy pro pražskou Galerii Rudolfinum vymyslel prohlídku a komponoval ji jako krajinu obrazů, soch a instalací.
Kyselá tvář Ludvíka Svobody, polibek Emila Háchy či samba v podání Václava Havla. Nová výstava v pražské Leica Gallery přibližuje momenty z vládnutí československých a českých prezidentů.
Po světě cestuje Banksyho výstava. Má uchovat jeho díla pro příští generace a přimět národní galerie, aby se o autora zajímaly. Slavné kusy ale v rámech ztrácejí půvab.
Centrum současného umění DOX vystavuje díla slovenského konceptualisty Viktora Freša. Navzdory proklamacím o tom, jak si to vyřizuje s do sebe zahleděným konceptuálním uměním, jeho výstava žádná klišé neboří.
Erotické a umělecké posedlosti i stále temnější politickou situaci v Evropě odráží grafický cyklus Pabla Picassa, který je ode dneška k vidění v Museu Kampa. Do Prahy přicestoval z Madridu.
Životní styl celé generace ovlivnila prvorepubliková obchodní firma Krásná jizba. Nábytek, oděvy a doplňky domácností, které navrhovali Adolf Loos či Ladislav Sutnar, nyní vystavuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze.
Expozice s více jak sto obrazy se otevírá návštěvníkům Pražského hradu k 100. výročí republiky. Díla koupili hradní úředníci mezi lety 1920 až 1953 z peněz Národního fondu Masarykova, který založil první československý prezident. Fond zanikl osm let po konci druhé světové války, ale obrazy z něj pořízené visí z většiny dodnes v sídle prezidentů. A teprve dnes se jejich průřez ze všech období otvírá veřejnosti.
Bienále umění Manifesta letos návštěvníky v italském Palermu zavádí do botanické zahrady, kde vedle sebe mírumilovně žijí rostliny různých tvarů i barev, nebo do skvostného maurského paláce, jemuž pro tuto příležitost požehnal africký šaman.
Michal Borek se jako tlumočník účastnil setkání nejvyšších českých a amerických politiků. Fotografie, které teď vystavuje v pražské Libni, má doma i bývalá první dáma a ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová.
Labyrint stěn a průchodů znemožňuje důsledně chronologickou prohlídku. Místo toho nabízí průhledy a skoky do jiných, odlišných etap výtvarníkova působení. Návštěvník tak snadno pozná, co je pro Františka Kupku charakteristické.
Pražská galerie vystavuje desítku umělců ze Slovenska, kteří nejvíc ovlivňují tamní scénu. Kurátor Radek Wohlmuth musel kvůli přehlídce nechat částečně osadit paneláží konvent řádu maltézských rytířů, protože do zdí pamatujících gotiku se hřebíky tlouct nesmí.
Do příští neděle lze v Plzni navštívit mimořádnu výstavu českého a slovenského umění, které vznikalo mezi pražským jarem do začátkem normalizace. "Překvapilo mě, jak je těch několik přelomových let nereflektovaných," říká kurátorka výstavy Helena Musilová.
Historik Antoine Marès se před dvaceti lety toulal Prahou a v antikvariátech žasl, kolik francouzské poezie bylo přeloženo do češtiny. Nyní na toto téma v Praze uspořádal výstavu. "Češi přeložili víc francouzských textů než Poláci nebo Maďaři. Máte skvělou kulturu a je třeba ji víc ukazovat ve světě," říká.
