Ve vídeňské Albertině začala velká výstava věnovaná německému malíři, grafikovi a teoretikovi umění Albrechtu Dürerovi. Zahrnuje přibližně 200 děl starého mistra, který v mnoha ohledech překonal středověk a razil cestu humanismu i renesanci. Výstava potrvá do 6. ledna 2020 a podle agentury DPA oslavuje norimberského rodáka jako mistra detailu.
Retrospektiva uměleckého experimentátora Milana Grygara je spolu s výstavou melancholických obrazů Josefa Bolfa tím hlavním, co pro začínající sezonu připravila Národní galerie ve svém nejsledovanějším sídle, pražském Veletržním paláci.
Dlouhá řada převážně kníratých hlav strnule zírá před sebe. Jsou to vyfotografované busty slavných Poláků od sochaře minulého století Alfonse Karného. Autorům snímků, Čechům Lukáši Jasanskému a Martinu Polákovi, však nejde o polskou historii. Jako obvykle u jejich projektů leží myšlenka souboru mimo námět.
Autorské knihy Petra Síse určené dětem vždy měly zvláštní kouzlo, pro které je brali vážně i dospělí. Pověst českého emigranta, jenž zná cenu lidské svobody, a přitom neztratil pouto k vlastní zemi, zesílila ve chvíli, kdy jeho novinová kresba reagující na úmrtí Václava Havla začala žít vlastním životem.
Mnoho lidí zná Josefa Chuchmu jako novináře, ať už z kulturních rubrik českých deníků, nebo z televize. V pražské galerii Leica se nyní představuje také jako fotograf. Jeho výstava Výseky (z normalizace) je sestavena ze snímků, které pořídil před listopadem 1989.
Pětapadesát bílých triček s grafickými návrhy z dílny předního představitele českého grafického designu Aleše Najbrta nově vystavuje Západočeská galerie v Plzni. Přehlídka nazvaná Studio Najbrt Basics mapuje Najbrtovu více než pětatřicetiletou kariéru a práce jeho studia. Funguje od roku 1994 a dnes patří k nejznámějším v oboru.
Čtyřicítka na krku přinesla nabitou sezonu umělci, jenž si říká Pasta Oner. Autor, který začínal jako sprejer a nyní se nejčastěji vyjadřuje popartově laděnými obrazy, přichystal jednu skupinovou výstavu a dvě sólové.
Galerie Smečky vystavuje díla zapomenutého židovského malíře Jiřího Georga Jilovského. V koncentračním táboře přežil díky tomu, že ho zařadili do padělatelské dílny, která tiskla falešné britské libry.
Na fotbalovém stadionu v rakouském Klagenfurtu se veřejnosti otevřela obří umělecká instalace, které má diváky přimět k zamyšlení, zda lidstvo dokáže ochránit planetu před klimatickými změnami. Švýcarský galerista a tvůrce výtvarných intervencí Klaus Littmann nechal na stadionu Wörthersee vysázet vzrostlý les s 299 stromy, na nějž se návštěvníci z tribun mohou dívat jako na exponát. Podle autora si díky tomu možná uvědomí, že zdravý les se už brzy může stát vzácným úkazem, napsala agentura DPA. Projekt se připravoval šest let a vznikl na základě inspirace dystopickou kresbou rakouského malíře Maxe Peintera nazvanou Nezlomná přitažlivost přírody, na které stadion plný diváků pozoruje les.
Kdyby současné výtvarné umění zachvátil showbyznys, pražské Malostranské náměstí by ode dneška nadvakrát obtočila fronta fanoušků.
V pražském X-Foto Gallery Cafe začíná v pátek 6. září výstava minimalistických fotografií Oto Sládka a Rostislava Kubánka, která kromě samotných snímků nabídne i možnost přispět na dobročinné účely - konkrétně na mobilní hospic Ondrášek a na výcvik asistenčních psů pro handicapované.
Fotograf Jan Šibík byl u klíčových událostí roku 1989. Na svých snímcích zachytil pád Berlínské zdi, sametovou revoluci v Československu i svržení komunistického režimu v Rumunsku. Nyní své fotografie z té doby představuje na výstavě na pražské Staroměstské radnici a v knize, která na tuto výstavu navazuje.
Před hlavním vchodem zámku Hluboká v jižních Čechách se proud návštěvníků rozdvojuje. Tenčí pramínek nemíří na hlavní nádvoří a odtud na klasické zámecké prohlídky, ale do zámecké jízdárny, kde má svůj výstavní prostor Alšova jihočeská galerie.
Konec světa ještě počká. Chrlící sopky a lámající se ledovce možná odkrývají něco nového, čemu člověk ze své výšky ještě neporozuměl.
Hrávali jsme občas takovou hru na rozmysl: v bytě hoří a vy můžete zachránit jen tři věci – které to budou? Autor tohoto textu by dnes s jistotou vzal záložní disk s fotografiemi a doklady. Taky že se vejdou do kapsy. A to třetí – milovaný obraz? Vázu po tetě? Takových věcí doma je.
Místa spojená s životem Václava IV., uměleckořemeslné práce gotiky 14. a 15. století, architekturu či liturgické předměty představuje výstava, která právě začala v Císařské konírně Pražského hradu. Stalo se tak u příležitosti dnešního 600. výročí úmrtí českého a římského krále, který někdy bývá skryt ve stínu svého otce Karla IV. a bratra Zikmunda Lucemburského.
Na první pohled to byl od pražské Hunt Kastner Gallery skvělý nápad: u příležitosti jubilea uspořádat jakýsi remake slavné výstavy Zory a Jana Ságlových z roku 1969.
Kreslíř Jiří Slíva ztvárňuje Franze Kafku tak často, až jsou jeho portréty možná známější než dobové fotografie slavného spisovatele.
Český fotograf Vladimír Brunton je autorem světově originálního ručního zpracování fotografického obrazu. Vychází ze starého řemeslného způsobu, jaký se používal ve fotografii před 100 lety. Brunton díky tomuto unikátnímu postupu přenáší obrazy na plátno nebo na ruční papír, který si sám vyrábí. V pražské galerii Czech Photo Centre představí svůj soubor Odhalená Kabala.
