Před 60 lety, 26. března 1964, rozhodla československá vláda o osudu středověkého města Most. Nechala ho zlikvidovat kvůli těžbě uhlí. Přežil jen kostel, který posunuli k novému Mostu. I řeku Bílinu odklonili. Město, které by se dnes mohlo významem historických památek měřit s Prahou, Krumlovem či Kutnou Horou, bylo postupně dvacet let bořeno trhavinou.
Zvuk vyvolává napětí, všude je mlha a z ní vystupuje obří bílý objekt. Návštěvníky Oblastní galerie Liberec čeká při vstupu do hlavního výstavního sálu nová instalace bratrů Jana a Petra Stolínových. V takzvané bazénové hale vytvořili podle kurátorky Johany Kabíčkové něco, co tam dosud lidé vidět nemohli.
Digitální hemžení upravené umělou inteligencí, planeta vysátá dezinformacemi nebo indikátor sluneční aktivity jsou součástí výstavy aktuálních děl Jakuba Nepraše. Pod názvem Digitální endemity potrvá v pražské Trafo Gallery do 15. ledna.
Takzvané konstruktivně orientované tvorbě z 60. let minulého století se věnuje nová výstava Galerie Benedikta Rejta v Lounech, která potrvá do 9. dubna. Klade vedle sebe díla světoznámých domácích a uznávaných zahraničních výtvarníků. Galerie, jež patří Ústeckému kraji, se tak vrací ke svým začátkům.
Stálou expozici, jejíž dominantu tvoří díla světově vyhledávaného Františka Kupky, tento týden znovu otevřelo pražské Museum Kampa. Menší část je věnovaná sochaři Ottovi Gutfreundovi. Stálá expozice byla v minulé podobě zpřístupněná na podzim 2019, poté však muzeum stejně jako mnohá další muselo zavřít kvůli pandemii na dlouhé měsíce.
V ulicích vánoční Vídně na člověka kouká snad z každého rohu. Černý, ostře řezaný obličej s přimhouřenýma očima, na hlavě dredy připomínající rohy. Není to ďábel, nýbrž dnes již nežijící americký malíř Jean-Michel Basquiat, respektive velkoformátový plakát lákající na jeho první rakouskou výstavu. V galerii Albertina bude k vidění už jen do 8. ledna.
Lucia Sceranková pomocí uměleckých fotografií přirovnává lidské tělo a jeho prožitky k vodě. Nakolik se jí netradiční práce daří, mohou posoudit návštěvníci Fotograf Gallery sídlící v pražské Jungmannově ulici. Ta ve čtvrtek zahájila svou poslední letošní výstavu. Díla slovenské konceptuální fotografky jsou zde k vidění do 11. února.
V pražské galerii DSC probíhá střet dvou světů. Josef Bolf namaloval svá zatím nejvýpravnější díla, tradičně potemnělé výjevy prosvětlil hřejivými tóny. Vedle něj se německý výtvarník Michael Kunze snaží zbavit totalitní architekturu ideologie. Výstava nazvaná Nádech surreálna: Vzdálené světy včera a dnes potrvá do 13. ledna.
Až do 5. března příštího roku potrvá výstava děl Jana Merty, kterou od úterka hostí Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně. Přehlídka nazvaná Neboj se dává zdejším návštěvníkům možnost poprvé se v takovém rozsahu seznámit s dílem jednoho z nejvýznamnějších žijících českých malířů.
Každodenní život moravského přírodovědce Gregora Johanna Mendela, od jehož narození letos uplynulo 200 let, přibližuje nově otevřená část stálé expozice Muzea starobrněnského opatství. Mendel žil v klášteře jako řeholník a také zde prováděl své pokusy, jimiž položil základy genetiky. Návštěvníci uvidí původní nábytek, slavnostní roucho a insignie, skleničky či psací potřeby.
Pod názvem Transitions je v pražské galerii Cermak Eisenkraft k vidění výstava německého malíře Uweho Hennekena a českého fotografa Zdeňka Sokola, jehož návrat k tvůrčí činnosti urychlila pandemie koronaviru. Jejich tvorbu podle pořadatelů spojuje a ovlivňuje jakási duchovní transformace, kterou prošli.
Galerie moderního umění v Hradci Králové zakoupila další sbírky uměleckých děl vytvořených v posledním půlstoletí. Rozsáhlá akvizice za 1,5 milionu korun čítá více než 650 položek, z toho 489 doplní už vloni získanou kolekci Karla Tutsche. Vybrané kusy diváci uvidí příští rok.
Současná doba je tak přeplněná reklamou, že většina poutačů rychle mizí v propadlišti dějin. Za první republiky se přitom na propagačních plakátech podíleli uznávaní výtvarníci. Z dnešního pohledu tak působí jako umělecká díla, která by si člověk klidně pověsil na zeď. Výstavu Řeč plakátu 1890–1938 přináší Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.
"Lidé přicházejí zasmušilí a odcházejí nakažení. Pocitem svobody," líčí účinky výstavy Paradise Lost její kurátor Martin Řezníček. Dvaašedesátiletý producent, kameraman a pedagog FAMU ji s kolegy připravil pro Galerii hlavního města Prahy. V Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí potrvá do 8. ledna.
Od středy budou v pražském Veletržním paláci k vidění tři nové výstavy, které připravila Národní galerie. Zřejmě nejviditelnější je projekt světově vyhledávané čtyřicetileté české umělkyně Evy Koťátkové přenesený z Francie. Jmenuje se Moje tělo není ostrov a ve velké dvoraně paláce se bude rozkládat až do června příštího roku.
Víra, náboženství, identita či hledání správných cest na životních rozcestích patří k tématům nové výstavy konceptuální umělkyně Mileny Dopitové, která v brněnském Domě umění potrvá do 19. března.
Michael Hanke na výstavě První dekáda bilancuje uplynulých deset let své práce. Během nich začal fotografovat, byl dvakrát druhý na World Press Photo a získal mnoho fotografických cen. "To, že moje fotografování bude mít takovou odezvu, jsem samozřejmě nečekal," říká v rozhovoru a zároveň vybral fotografie, které odrážejí jeho dosavadní tvorbu. Každý z devatenácti cyklů zastupuje jeden snímek.
Nejen tvorbu jednoho z nejvýznamnějších českých architektů Josefa Pleskota, ale také jeho přemýšlení o městech či společenských souvislostech oboru zprostředkovává nová výstava v pražském Museu Kampa. Představuje tři hlavní místa jeho tvorby: Dolní Vítkovice, Litomyšl a Prahu.
Záchodová mísa popsaná žalmy, srna jako svatá mučednice a hromady odpadu coby cenné relikvie náboženství, o kterém lidé pravděpodobně nikdy neslyšeli, ale na jehož neustále rostoucí mytologii se svou spotřebou podílejí. Výstava Stavitelé chrámů, která je momentálně k vidění v Centru současného umění Dox v Praze, představuje rituály církve Jedinečného svatopěstitelského družstva.
Mladí umělci a umělkyně zaplnili historický dům v centru Prahy a každou místnost přetvořili v jinou expozici. Jednotícím tématem letošního ročníku desetidenní přehlídky Pokoje je okraj – ať už společnosti, nebo třeba zájmu. Studenti otevírají témata, která je pálí. Od klimatických změn přes násilí na LGBT komunitě až po válku na Ukrajině nebo boj íránských žen a mužů za svobodu.
