Porodnost v Rusku se propadla na nejnižší úroveň za posledních 200 let. Prezident země Vladimir Putin už před časem přišel s řešením: ruské ženy by měly mít osm nebo více dětí a velké rodiny by se podle něj měly opět “stát normou”. Kreml láká ženy bizarními nápady a zřizuje podivné významné dny i příspěvky. Ruské ženy to podle očekávání nechává chladnými.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se v Maďarsku rozjela a vyčetla Polsku a pobaltským státům, že mohou za zpřetrhání diplomatických vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií a tím i nepřímo za vypuknutí války na Ukrajině.
Film režiséra Davida Borensteina a spolurežiséra Pavla “Paši” Talankina přináší jedinečný pohled na současné putinovské Rusko. Sleduje Pašu, obyčejného učitele z malého města, známého jako vtipného, kreativního a nekonvenčního pedagoga, který svým studentům poskytuje bezpečné útočiště ve svém kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin podle bývalého amerického vyjednavače pro Ukrajinu Kurta Volkera „lhal Donaldu Trumpovi“, když sliboval konec války. I proto je podle něj „docela možné“, že Spojené státy brzy pošlou Ukrajině střely s plochou dráhou letu Tomahawk. O nervozitě Kremlu svědčí ostrá Putinova prohlášení o střelách z posledního týdne.
Vojenští pozorovatelé se přou o to, jak mohutná je v Rusku výroba moderních tanků. Jedni tvrdí, že Kreml staví stovky nových T-90M ročně, druzí mávají důkazem, že to nevypadá tak slavně a značná část výroby tohoto modelu je založena na modernizaci starších strojů.
Slova zajatého ruského vojáka Pavla Gugujeva se vyplnila do puntíku. V předloňském rozhovoru řekl, že se bojí jakkoli promluvit o ruské agresi na Ukrajině, protože by ho za to po případném návratu poslali do vězení. A to se také stalo.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro maďarský kanál "Partizan" obvinila Polsko a pobaltské státy ze spoluviny na přerušení diplomatických vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií, a tím nepřímo i na ruské invazi na Ukrajinu, která následovala o několik měsíců později.
Ruský prezident Vladimir Putin se snaží odradit Spojené státy od dodávek řízených střel dlouhého doletu Tomahawk na Ukrajinu. V nedělním rozhovoru uvedl, že by doručení zbraní znamenalo "zničení vznikajícího pozitivního vývoje" ve vztazích mezi Washingtonem a Moskvou, píše ve své zprávě americký think-tank Institut pro studium války (ISW).
Rusko se potýká s nejvážnější palivovou krizí za poslední roky. Série ukrajinských útoků drony na ropné rafinerie výrazně narušila produkci benzinu a donutila Moskvu přistoupit k mimořádným opatřením. Situace se mezitím komplikuje i na frontě energetické bezpečnosti Ukrajiny, kde dochází k výpadkům elektřiny v okolí jejích jaderných zařízení.
"Průměrný Rus si není jistý, zda jeho země může znovu získat status velmoci, zejména prostřednictvím války, nicméně s Putinem zůstane," myslí si Alexandr Morozov. Deník Kyiv Post se ruského politologa, který od roku 2013 žije v Česku, ptal na to, co si jeho krajané myslí o agresi na Ukrajině a politice svého vůdce.
Americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker na fóru v Bruselu ostře vyzval spojence k okamžitému zastavení nákupů ruských energií. Konkrétně kritizoval Maďarsko a Slovensko za téměř stoprocentní závislost na ropě a plynu. Spojené státy podle něj očekávají, že evropští spojenci splní závazek výdajů na obranu NATO. K většímu zapojení vyzval Španělsko a Itálii.
Ruská ekonomika v posledních měsících zažívá sérii otřesů, které ukazují na její zranitelnost. Zatímco Moskva se snaží prezentovat stabilitu navzdory sankcím a pokračující válce proti Ukrajině, realita v jednotlivých regionech a sektorech ukazuje jiný obraz – od palivové krize na Krymu až po kolabující úrodu na jihu země.
Německý kancléř Friedrich Merz představil ambiciózní plán, jak zajistit dlouhodobou odolnost Ukrajiny tváří v tvář pokračující ruské agresi. Podle něj je Evropa postavena před historickou zkoušku, kterou může zvládnout jen systematickou a rozsáhlou podporou Kyjeva.
Administrativa Donalda Trumpa zvažuje schválení dodávek řízených střel Tomahawk ukrajinské armádě. Rakety, o něž ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj požádal šéfa Bílého domu během schůzky v minulém týdnu, by Kyjevu umožnily podnikat útoky hluboko na území Ruska. Podle Zelenského by takový krok mohl přimět ruského prezidenta Vladimira Putina "konečně zasednout k mírovým rozhovorům".
V Rusku se od září zpřísnily tresty za nedání přednosti houkajícím autům se zapnutým majáčkem. Kromě toho byl rozšířen seznam aut, které mají právo přednostní jízdy. Ruští dopravní experti v této souvislosti mluví o vyvolání strachu a zbrklých reakcích.
O vládu nad nejchudší zemi Evropy se v neděli utkají Brusel a Moskva. Na pozadí souboje jsou peníze obou zmíněných stran, chudé obyvatelstvo totiž spíš než geopolitiku řeší to, jak zaplatí vysoké účty za elektřinu. Mladí lidé odcházejí na Západ a část starších zase vzpomíná, jak bylo dobře v dobách Sovětského svazu. Popisujeme situaci v Moldavsku, kde má Aktuálně.cz svého zvláštního zpravodaje.
Bývalý vrchní velitel ukrajinské armády a současný velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj varuje, že bez systematických inovací může Ukrajina podlehnout ruské válečné mašinérii. Ve svém obsáhlém textu, zveřejněném při příležitosti veletrhu obranných technologií DSEI v Londýně, popsal proměnu fronty v „první světovou válku 21. století“ a vyzval k zásadní změně přístupu.
Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.
Donald Trump, který ještě nedávno vyzýval Kyjev k územním ústupkům a vůči Vladimiru Putinovi projevoval vstřícnost, nyní náhle obrátil. Ve svém příspěvku na síti Truth Social napsal, že „poté, co jsem se seznámil a plně pochopil vojenskou a ekonomickou situaci na Ukrajině a v Rusku“, věří, že Ukrajina může ve válce zvítězit a že ruská ekonomika se zastaví.
Americký prezident Donald Trump požádal svého tureckého kolegu Recepa Tayyipa Erdogana, aby jeho země přestala kupovat ruskou ropu. Před jejich schůzkou v Bílém domě také uvedl, že spolu budou jednat o obchodu a dodávkách amerických zbraní, například stíhaček F-16 nebo F-35, informovala agentura Reuters. Erdogan před novináři v Oválné pracovně prohlásil, že ho přijetí v Bílém domě potěšilo.
