V pátek a v sobotu by se ve Spojených arabských emirátech (SAE) měly setkat ruská, americká a ukrajinská delegace. Přiblížíme se po téměř čtyřech letech války konečně k míru? Může něco nebo někdo zastavit Vladimira Putina? O tom všem v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví britský historik a odborník na moderní Rusko Mark Galleoti.
Učitel z jedné základní školy na Urale se vzepřel režimu a začal natáčet to, co nikdo mimo budovu neměl vidět: děti roboticky odříkávající vlastenecké slogany, učebny proměněné v nástroje státní ideologie, wagnerovce prezentující v tělocvičně svou výzbroj. Jeho svědectví je základem mrazivého dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi, který je nyní nominován na Oscara.
Společnost pro spolupráci s armádou vyzývá vládu k reformě výcviku budoucích řidičů. Leží jí na srdci, že kvůli byrokratickým průtahům při opravných zkouškách jsou posíláni do války lidé, kteří nestihli výuku dokončit.
Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, prohlásil v pátek ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Důsledky energetického kolapsu už pocítil i parlament v metropoli Kyjevě, který je po ruském útoku bez elektřiny, vody i topení, uvedl jeho předseda. Podle starosty Kyjeva město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
Ruský nezávislý investigativní portál Agentstvo podle záběrů z vánoční bohoslužby identifikoval, že ruský prezident Vladimir Putin strávil pravoslavné Vánoce 7. ledna na vojenské základně Senež v Solněckogorsku, severně od Moskvy.
Na konci prosince se objevila zpráva, že zemřel Denis Kapustin, velitel Ruského dobrovolnického sboru – tedy Rusů, kteří se hlavně z etnických důvodů rozhodli bojovat proti Putinovi, ale ve válce a na ukrajinské straně. Bývalý spolupracovník zemřelého Alexeje Navalného Leonid Volkov smrt oslavil s tím, že jde o nacistu a oslavil „denacifikaci“. Jenže Kapustin žije a Volkovovi teď hrozí deportace.
Válka na Ukrajině přiměla pobaltské země k vyšším investicím do obrany. Zároveň se tyto země rozhodly změnit systém výuky jazyků na školách. V Lotyšsku dokonce nové zákony omezují přístup ruskojazyčného obyvatelstva k médiím – na konci prosince skončilo veřejnoprávní Radio 4 vysílající v ruštině, což kritici paradoxně nazývají darem Kremlu.
Film, který patřil k nejdiskutovanějším titulům posledního benátského festivalu, se vrací k počátkům putinovského Ruska a sleduje okolnosti, za nichž se z postsovětského chaosu začal formovat systém moci, jehož důsledky jsou patrné dodnes. Politický thriller Čaroděj z Kremlu režiséra Oliviera Assayase vstoupí do kin 26. 2. 2026, tedy téměř přesně čtyři roky od zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Muniční iniciativa je velmi užitečná a Ukrajina bude České republice extrémně vděčná, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale i na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál bohatnout, odmítá cokoliv dávat. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) je dokonce zcela proti, čímž se podle ní naprosto zjevně staví na stranu Kremlu.
Muniční iniciativa je velmi užitečná a Ukrajina bude České republice extrémně vděčná, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale i na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál bohatnout, odmítá cokoliv dávat. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) je dokonce zcela proti, čímž se podle ní naprosto zjevně staví na stranu Kremlu.
Někdejší Trumpův zvláštní vyslanec a poradce ve věcech Ukrajiny Keith Kellogg poskytl po svém odchodu z Bílého domu rozhovor britské ITV. V interview mimo jiné prohlásil, že Zelenskyj je lídr, jakého „jsme my ve Spojených státech neviděli od časů Abrahama Lincolna“.
Rusko v noci znovu zaútočilo na Ukrajině. Tentokrát při masivním útoku nasadilo jednu ze svých nejmodernějších zbraní – hypersonickou balistickou střelu středního doletu Orešnik.
Vladimir Putin strávil u příležitosti pravoslavných Vánoc půlnoční bohoslužbu se členy ruské armády a jejich rodinami. Jejich účast v bojích na Ukrajině srovnal s posláním Ježíše Krista.
Putinův klid a sebevědomí nejsou známkou síly Ruska, ale slabosti Západu. Kreml je přesvědčený, že dobytí Ukrajiny je otázkou času, NATO lze oslabit a příměří poslouží jen jako pauza před další válkou. Bývalý poradce amerického prezidenta John Bolton v komentáři pro The Kyiv Independent popisuje, proč Moskva nemá zájem na kompromisu a proč by Západ neměl podlehnout iluzi míru.
Rusové na konci roku přišli s informací, že Ukrajina měla zaútočit pomocí téměř sta dronů na rezidenci ruského prezidenta Putina. Moskva podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova nenechá útok bez odpovědi a „zreviduje svoji pozici“ ve vyjednávání o míru. Ukrajina i západní tajné služby ovšem útok popřely. Co tajné sídlo vlastně skrývá?
Za „báječné“ označil americký prezident Donald Trump nedělní setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Oba prezidenti se potkali v Trumpově sídle Mar-a-Lago na Floridě, kde jednali o ukončení války na Ukrajině. Podle Trumpa chce Moskva, aby Ukrajina uspěla. Americký prezident pro takové tvrzení ovšem neposkytl žádné důkazy.
Podle západních zdrojů dostává ruský prezident Vladimir Putin od armádního velení a bezpečnostních služeb informace, které nadsazují úspěchy na frontě a zlehčují vlastní ztráty. Tyto zkreslené interpretace posilují jeho přesvědčení, že Rusko může válku vyhrát, a přispívají k tomu, že Kreml odmítá přistoupit na mírové podmínky.
Ruské strategické bombardéry Tu-95MS operovaly nad neutrálními vodami Barentsova a Norského moře, informovala ve čtvrtek rán Moskva. Podle ruského ministerstva obrany šlo o plánovaný více než sedmihodinový let a v některých úsecích se v blízkosti ruských strojů objevily zahraniční stíhačky.
Po letech diplomatického mrazu se mezi Paříží a Moskvou znovu rozbíhá politická komunikace - a tentokrát už možná nejen na dálku. Zatímco první prolomení ticha mezi Emmanuelem Macronem a Vladimirem Putinem přišlo v červenci 2025 formou telefonátu, v neděli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ruský prezident je připraven na jednání se svým francouzským protějškem.
Pokud Kyjev uspořádá volby, je Rusko ochotno zvážit, že by se v den hlasování zdrželo útoků v hloubi Ukrajiny, uvedl dnes Vladimir Putin, který v přímém přenosu státních televizí čtyři a půl hodiny odpovídal na dotazy novinářů a krajanů. Ruský prezident, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla do sousední země prohlásil, že v Rusku úřady volby organizují bez ohledu na konflikt.
