Novým ministrem průmyslu a obchodu se stal Jiří Havlíček. Do funkce ho na Hradě jmenoval prezident Miloš Zeman. Dosavadní náměstek v čele resortu nahradil Jana Mládka, kterého premiér Bohuslav Sobotka odvolal kvůli nedostatečnému důrazu na zlevňování mobilních služeb.
Celorepubliková stávka řidičů autobusů se nakonec zřejmě citelně dotkne jen čtyř krajů. Za volant autobusu ve čtvrtek ráno neusednou šoféři několika dopravců v Jihomoravském, Jihočeském, Ústeckém a Zlínském kraji. Po jednání to řekli zástupci Svazu průmyslu a dopravy a Asociace krajů České republiky. Prezident svazu Jaroslav Hanák se stávkou nesouhlasí a míní, že není nutná, protože většina dopravců v krajích již řidičům platy zvedla. Stejným argumentem odmítá stávku také předsedkyně Asociace krajů Jana Vildumetzová.
Vláda posílá sněmovně k posouzení návrh novely zákona o sociálních službách. Schválila například silnější podporu rodin, kterým se narodí trojčata, a zvýšení příspěvku na péči. Novela ale nakonec nezahrne mezi sociální služby zařízení pro ohrožené děti typu klokánků ani hospice, jak navrhovala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Hospice ministr zdravotnictví Ludvík zařadil mezi zdravotní služby. Vláda schválila i návrh zákona o zálohovaném výživném, které by za neplatiče poskytoval stát.
Hlavní politické strany Severního Irska se nedohodly na nové vládě. V zemi by mohly být vypsány nové volby nebo se tato britská provincie ocitne znovu pod přímou správou Londýna. Z neúspěchu se vzájemně obviňují Demokratická unionistická strana (DUP) a separatistická republikánská strana Sinn Féin. Obě strany dostaly na začátku března nejvíc hlasů v předčasných volbách do regionálního parlamentu. Situaci komplikuje také loňské rozhodnutí Britů odejít z Evropské unie.
Ministr financí předpokládá, že stát by případně koupil černouhelnou společnost OKD, která je v úpadku, řádově za desítky milionů korun. Přesnou hodnotu ale neví. Soukromí investoři nepředložili takovou nabídku, která by umožňovala reálně předpokládat schválení reorganizačního plánu a úspěšnou reorganizaci černouhelné společnosti.
Maximální pokuta za zakázaný vstup do honitby by mohla vzrůst na trojnásobných 30 000 korun. Počítá s tím novela mysliveckého zákona, kterou ve středu na návrh ministerstva zemědělství podpořila vláda. O schválení materiálu informoval na Twitteru mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Proti novele se zvedla kritika, pod petici proti změně zákona se podepsalo skoro 46 000 lidí. "Cílem je snížit škody, které na zemědělských plodinách i pozemcích způsobuje spárkatá zvěř," uvedl Ayrer. Cílem novely je snížit stavy přemnožených prasat a jelenů. Divoká prasata často žijí například v lánech kukuřice. Zemědělci, aby mohli žádat o náhradu škod způsobených zvířaty, budou muset pole zmenšovat.
Ministrem průmyslu by se měl podle serveru iDNES.cz stát poslanec ČSSD Milan Urban. Ten už resort jednou řídil, v letech 2003 až 2006. Informaci server získal od tří nejmenovaných zdrojů. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který ministerstvo po odvolání Jana Mládka (ČSSD) dočasně vede, ale o novém šéfovi resortu zatím nerozhodl. S možnými kandidáty se teprve chystá mluvit, uvedl mluvčí vlády Martin Ayrer. Na konci února Sobotka navrhl odvolat Mládka kvůli jeho postoji k cenám mobilních dat a ministerstvo zatím vede sám. Už dříve řekl, že nového člena kabinetu vybere po sjezdu ČSSD. Ten v sobotu skončil v Brně.
Novela telekomunikačního zákona, která by měla podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) vytvořit tlak na pokles cen mobilních dat, míří do sněmovny. Nová pravidla mají víc chránit spotřebitele a zvýšit pravomoci regulátora.
Místopředseda lidovců a ministr zemědělství Marian Jurečka nechce být ve vládě, která by schválila zavedení elektronické evidence tržeb pro další profese. Řekl to v neděli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Zároveň prohlásil, že finanční správa musí být schopna prověřit okolnosti vydání korunových dluhopisů firem v období kolem roku 2012. A pokud se tak neděje, jde ze strany ředitele úřadu jasné porušení povinností a nemá na svém místě co dělat.
V centru Bukurešti opět demonstrovaly desítky tisíc Rumunů. Lidé požadovali demisi vlády. Kabinet čelí kritice za svou snahu zmírnit kriminální postih korupce. Manifestace již pokračují v kuse dva týdny. Podle agentury AFP se v neděli sešlo v centru rumunské metropole 50 000 až 70 000 lidí. Před necelým týdnem se kabinet vzdal záměru prosadit dekret, který měl zrušit postih za některé korupční trestné činy a za zneužívání úředního postavení. Chce ale na to jít cestou prosazení v zásadě stejného opatření formou úpravy trestního zákoníku. To může schválit jen parlament, ale v něm mají vládní socialisté dostatečnou převahu. Kvůli kauze už odstoupil ministr spravedlnosti.
Rumunská vláda se zatím měnit nebude. Ustála v parlamentu hlasování o nedůvěře, které vyvolala opozice. Informují o tom tamní média. Sociálnědemokratický kabinet momentálně čelí kritice za to, že se pokusil omezit trestní postih některých korupčních činů. Kvůli tomu se po celém Rumunsku konaly masové demonstrace – největší od pádu režimu Nicolae Ceaușesca v roce 1989. Lidé na nich požadovali rezignaci vlády. Ta ale hlasování bez větších problémů ustála, v parlamentu má totiž 60procentní většinu. Ve hře je tak nyní akorát demise ministra spravedlnosti Florina Iordacheho. Toho rumunský prezident Klaus Iohannis viní ze zapříčinění politické krize.
Důvěra ve vládu, Sněmovnu i Senát v lednu rostla. Naopak si pohoršil prezident, který nenavázal na prosincovém vzestupu a klesl na 53 procent. Dlouhodobě nejvyšší důvěře Čechů se těší starostové a obecní zastupitelstva. V lednu jim opět vyjádřily důvěru více než tři pětiny dotázaných. Hejtmani a krajská zastupitelstva se těšili stejné důvěře jako vláda, důvěryhodní byli pro 42 procent dotázaných.
Rumunsko zažilo největší demonstrace od roku 1989, kdy se lidé vzbouřili proti režimu komunistického diktátora Nicolae Ceausesca. Tentokrát obyvatelé protestují proti vládě, která schválila milosti pro některé korupční trestné činy. Do ulic po celém Rumunsku vyšlo až tři sta tisíc demonstrantů. Protesty provázely střety s policií i pálení petard a dýmovnic. O víkendu mají masivní demonstrace pokračovat. Během čtvrtka rumunský prezident Klaus Iohannis oznámil, že podal proti nařízení stížnost k ústavnímu soudu.
Ministři si příští týden vyslechnou zprávu s informacemi o hackerském útoku na ministerstvo zahraničí. K jednání se přidají zástupci Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), Bezpečnostní informační služby (BIS). Připojí se i Dušan Navrátil, nový vládní zmocněnec pro kybernetickou bezpečnost a bývalý šéf NBÚ, kterého ve středu vystřídal Jiří Lang. Premiér Bohuslav Sobotka považuje zajištění kybernetické bezpečnosti v zemi za jednu z priorit vlády.
Takzvané ošetřovatelské volno by lidé mohli čerpat až 90 dní. Dostávali by za to z nemocenského pojištění 60 procent svého příjmu. Zaměstnavatel by měl povinnost pracovníka uvolnit a místo mu držet. Vláda schválila návrh ministryně Michaely Marksové. Hnutí ANO ale prosadilo úlevu pro firmy – se žádostí o volno bude muset vždy souhlasit zaměstnavatel.
Řidiči osobních aut, kteří využívají německé dálnice, si budou muset brzy připravit peněženky. Včetně těch českých. Německá vláda v úterý schválila návrh, který zpoplatní jízdu po tamních dálnicích. Pokud návrh projde i parlamentem, což je pravděpodobné, v platnost vstoupí příští rok nebo v roce 2019. Sousední země v čele s Rakouskem ale kvůli zákonu nejspíš podají žalobu. Německé mýto považují za diskriminační vůči svým občanům. Česko nyní zvažuje, že žalobu taky podpoří.
Společné jmění sedmnácti nominovaných členů do Trumpova týmu je vyšší než majetek 43 milionů amerických rodin s nejnižšími příjmy. Jejich bohatství činí dohromady 2,5 bilionu korun. Mezi nejmovitější patří kandidátka na ministryni školství Betsy DeVosová nebo budoucí šéf americké diplomacie Rex Tillerson.
Nejmenovaný zdroj pro CNN uvedl, že Ivanka, dcera z Trumpova bývalého manželství s Češkou Ivanou Trumpovou, bude nejspíše mimo jiné rovněž působit jako otcova poradkyně v záležitostech nejrůznějšího druhu – od záležitostí mateřské dovolené až po klimatické změny. K tomu převezme i část úkolů, které běžně připadají první dámě.
Italský Senát vyslovil důvěru nové vládě někdejšího ministra zahraničí Paola Gentiloniho. Ta ale zemi povede zřejmě jen krátce, neboť opozice požaduje rychlé vypsání předčasných parlamentních voleb. Gentiloni v úřadě nahradí Mattea Renziho, který se svým kabinetem rezignoval po nedávném referendu, v němž se lidé vyslovili proti ústavní novele. Nová vláda však bude složena téměř výhradně z Renziho lidí a bude mít i stejný program.
Vláda odmítla podpořit návrh zákona o hanobení hlavy státu. Předlohu z pera skupiny poslanců nepodpořil ani jeden z ministrů, na jednání sněmovny tak půjde novela se zamítavým stanoviskem kabinetu. S novelou, která chce obnovit veřejné hanobení prezidenta jako trestný čin, přišla v listopadu skupina šedesáti poslanců hnutí ANO, Úsvit nebo ČSSD v čele s komunistou Zdeňkem Ondráčkem. Někteří z nich po kritice svůj podpis pod návrhem odvolali.
