Vládní koalice má za sebou dlouhé, tvrdé a férové vyjednávání o konsolidačním balíčku, na vládě nyní doladí jeho detaily. Novinářům to po dvouhodinovém jednání s prezidentem Petrem Pavlem řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jednání podle něj musí tuto středu skončit. Řekl, že konsolidační balíček musí snížit deficit státního rozpočtu o 70 miliard korun.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová necelých pět měsíců před konáním předčasných voleb oznámila, že po 14. květnu jmenuje vládu odborníků. V jejím čele bude dosavadní viceguvernér slovenské centrální banky (NBS) Ľudovít Ódor. Čaputová to v neděli řekla novinářům.
Jednání pěti stran vládní koalice o nezbytném snížení vysokého deficitu státního rozpočtu se dál táhnou. I když někteří koaliční politici tvrdí, že už jsou strany blízko dohodě, v mnoha názorech na to, kde uspořit a kde vzít peníze, se výrazně liší. Aktuálně.cz přináší přehled, s jakými návrhy šly jednotlivé vládní strany do jednání.
Přestože Petr Pavel býval před volbami označovaný svými soupeři jako provládní kandidát, po pár týdnech na Hradě se v některých otázkách staví do opozice vůči premiéru Petru Fialovi (ODS) a jeho ministrům. V úterý se oba politici potkají na schůzce. Aktuálně.cz přináší kompletní soupis Pavlových připomínek, které na ní patrně zazní.
V Izraeli opět vyšly do ulic desetitisíce lidí demonstrovat proti justiční reformě prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Podle odhadu místních médií se jen v Tel Avivu sešlo na 200 tisíc lidí. V tomto městě se protesty konají už 17. týden, tedy od začátku ledna. Proti sérii zákonů, které mají dát vládě větší pravomoc při jmenování soudců a omezit pravomoce nejvyššího soudu.
Vláda Petra Fialy (ODS) dostala nyní od obyvatel Česka nejhorší hodnocení od roku 2013. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd, prováděného letos od konce ledna do 20. března. Většina lidí je nespokojena s programem, činností i složením vlády a také s osobou předsedy kabinetu a tím, jak vláda komunikuje s veřejností.
Vláda ve středu schválila nařízení, jímž se snižuje minimální počet poboček, které musí provozovat Česká pošta, z 3200 na 2900. Návrh nařízení jí předložil Český telekomunikační úřad, který poštovní trh reguluje. Na tiskové konferenci to oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Důvěra Čechů ve vládu, Senát a samosprávy letos v únoru a březnu oproti přelomu roku klesla, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Pouze u sněmovny zůstala míra důvěry na stejné úrovni jako v předchozím průzkumu. Největší důvěru z ústavních institucí lidé nadále vyjadřují starostům a obecním zastupitelstvům, kterým důvěřují asi dvě třetiny obyvatel země.
Na jedné straně je končící premiérka Sanna Marinová, kterou Finové ve víkendových volbách odmítli. Na druhé šéfka dosavadní populistické opozice Riikka Purraová. Mezi nimi bude vybírat spojence vítězný pravicový lídr Petteri Orpo. Země na hranicích Evropské unie s Ruskem opouští mnohaletou neutralitu a v úterý se stává členem NATO. Jak v této chvíli sestaví stabilní vládu, ale jasné není.
Náklady na transformaci České pošty zřejmě přesáhnou osm miliard korun. Podnik na transformační proces použije státní zdroje, půjčky od bank i prostředky z prodeje nepotřebného majetku. Finanční model transformace by měl být schválený letos na jaře, uvedl po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Francouzská opozice v pondělí neuspěla v parlamentu s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě Emmanuela Macrona. Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 278 poslanců, potřeba jich ale bylo 287, uvedla agentura Reuters. Návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který ji umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) vidí jako možnost stabilizace státního rozpočtu vyšší zdanění firem nebo zavedení daňové progrese. Představitelé koaliční ODS, včetně ministra financí Zbyňka Stanjury, dosud růst přímých daní odmítali. Podle Jurečky by měla vláda o změnách daní politicky rozhodnout do měsíce, změny by měly platit od ledna 2024.
Ani poté, co vláda Petra Fialy vytvořila dlouho slibované centrum strategické komunikace, se situace podle expertů příliš nezměnila. Zatímco ve vyspělých zemích tvoří komunikační zakázky veřejného sektoru až 20 procent celého trhu, v Česku je to pouze jedno procento. Analýza navíc ukázala, že počet zadaných zakázek loni klesl o téměř 16 procent. Vláda přesto tvrdí, že má komunikaci pod kontrolou.
