Letošní Nobelovu cenu za fyziku získala trojice Američanů Rainer Weiss, Bary Barish a Kip Thorne za klíčový příspěvek k pozorování gravitačních vln ve vesmíru. Oznámila to Královská švédská akademie věd.
Americká soukromá společnost SpaceX chce k Marsu vyslat svou první vesmírnou loď s nákladem za pět let a už v roce 2024 i raketu s lidskou posádkou. Podle agentury Reuters to v pátek na konferenci v australském Adelaide řekl šéf firmy Elon Musk. Společnost v zájmu ušetření nákladů také zmenší původně zamýšlenou velikost svého kosmického plavidla vyvíjeného pro lety k rudé planetě. Stavba této lodi by podle Muska měla začít už v první polovině příštího roku. Očekává se, že americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyšle k Marsu svou první lidskou výpravu až o zhruba deset let později, někdy ve třicátých letech.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a jeho ruský protějšek Roskosmos chtějí spolupracovat na stavbě stanice na oběžné dráze kolem Měsíce. Obě kosmické agentury to ve středu oznámily na Twitteru. Budování orbitální základny, která je zatím ve fázi úvah, by mohlo začít v nadcházejícím desetiletí. NASA o základně hovoří jako o Deep Space Gateway, což je možné přeložit jako Vstupní brána do hlubokého vesmíru. Komplex je totiž součástí dlouhodobého plánu letu mise s lidskou posádkou k Marsu.
Skupině vědců z Argentiny, se kterými spolupracují i vědci z Akademie věd ČR, se podařilo po několika desítkách let objasnit původ kosmického záření. Díky výpočtům a experimentům přišli vědci na to, že částice záření pochází z jiné galaxie. Nelze však přesně určit, z které galaxie a části vesmíru k nám částice doputovaly, jelikož při letu na takovou vzdálenost může částice odklonit magnetické pole. Objev popsali pro vědecký časopis Science.
O tom, že začátky nejsou jednoduché, se nesčetněkrát přesvědčil i světově proslulý vynálezce a podnikatel Elon Musk. Jeho společnost SpaceX, která působí v aerokosmickém průmyslu, zveřejnila oddechové video s neúspěšnými pokusy o přistání rakety Falcon 9. Po sérii děsivých výbuchů a technických selhání se Falcon 9 nakonec dočkala úspěšného přistání v dubnu 2014. Souhrnné video ze všech letů teď baví lidi na internetu.
Jeden z nejambicióznějších a nejdražších projektů NASA po 20 letech končí. Planetární sonda Cassini byla vypuštěna už v říjnu 1997 a zaznamenala mnoho převratných objevů. Největším z nich byla data z Enceladu, měsíce Saturnu, která prokázala, že splňuje téměř všechny podmínky k existenci života. 15. září 2017 byla sonda nasměrována do atmosféry Saturnu, kde shořela. Podívejte se na nejzajímavější momenty z její mise.
Jeden z nejambicióznějších a nejdražších projektů Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) po 20 letech končí. Vesmírná sonda Cassini zakončila svou 20letou misi v atmosféře druhé největší planety ve sluneční soustavě. Od roku 1997 zaznamenala mnoho úspěchů. Mimo jiné dokázala, že jeden z mnoha měsíců Saturnu splňuje téměř všechny podmínky k existenci života. Podívejte se na největší objevy a výběr z fotografií, které sonda Cassini vědcům z NASA poskytla.
Americký letový inženýr Jack Fischer ukázal, jak vypadá Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) uvnitř. Kde astronauti spí, kde se převlékají na vesmírné procházky, jak se dostanou zpátky na Zemi nebo odkud je na ni nejlepší výhled.
Vědci přemýšleli, jak vybavit astronauty na několikaroční let, aby hmotnost všeho vybavení nebyla neúnosně velká. Dospěli k závěru, že tak lze učinit jen důkladnou recyklací všeho, co si na palubu přinesou či co zde vyprodukují. I kdyby mělo jít o vlastní moč, stolici nebo dech.
Největší český dalekohled slaví právě 23. srpna padesát let od svého uvedení do provozu. Dvoumetrový kolos patřil ve své době mezi deset největších dalekohledů na světě, dnes je sice až ve druhé stovce, přesto je stále pro astronomy nepostradatelný. Od svého vzniku prošel řadou modernizací a například letos na něm vědci spustili v Česku první program na pozorování planet, který jednou může přispět i k objevu života ve vesmíru. V galerii se můžete podívat, jak probíhala stavba dalekohledu a jak vypadá dnes. Včetně prostor, kam se běžný návštěvník nedostane.
Maximum meteorického roje Perseid nastalo v noci z 12. na 13. srpna, nicméně meteory létají dál. Perseidy dávají ze všech rojů nejvíce jasných meteorů, neboli bolidů. Tato nebeská podívána před několika dny přinesla úspěch českému astrofotografovi Petru Horálkovi. Jeho meteory z roje Perseid proti letní Mléčné dráze nad astronomickým táborem na slovenské Vrchteplé vyhlásila NASA jako Astronomický snímek dne. Horálek v tomto projektu uspěl již podesáté.
Americká NASA hledá zaměstnance, jehož pracovní náplň připomíná film "Muži v černém". Shání důstojníka ochrany planety, jehož hlavní starostí je zabránit kontaminaci Země mimozemským životem či objekty. Kromě až čtyřmilionového platu nabízí také zaměstnanecké benefity a pětiletý kontrakt.
NASA's Solar Dynamics Observatory publikovala záběry, které ukazují sluneční magnetické čáry, které se vytvářely nad velkou aktivní oblastí Slunce po dobu zhruba 30 hodin. Aktivní oblast je označení pro místo, kde se vlivem silných magnetických polí projevuje výrazná sluneční činnost. Právě díky takto silnému poli, které částicemi fyzicky hýbe, lze magnetické čáry pozorovat. Záběry byly pořízeny v extrémním ultrafialovém světle.
Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu v pátek úspěšně odstartovala ruská kosmická loď Sojuz MS-05. Po šestihodinovém letu dopraví na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) další tři členy posádky. Na palubě Sojuz MS-05 míří k orbitální stanici ruský kosmonaut Sergej Rjazanskij, americký astronaut Randolph Bresnik a Ital Paolo Nespoli. Na ISS by měli přistát kolem páteční půlnoci SELČ. Nová trojice podle plánu stráví na oběžné dráze kolem Země více než čtyři měsíce, než se v prosinci vrátí domů. Na ISS nyní působí velitelka, americká astronautka Peggy Whitsonová, ruský kosmonaut Fjodor Jurčichin a další Američan Jack Fischer.
S překvapivým zjištěním přišli astronomové z Aucklandské univerzity. Podle jejich zjištění je v Mléčné dráze až 100 miliard obyvatelných planet podobných Zemi. Přitom už odhad astrofyzikálního ústavu v Cambridge v Bostonu z letošního ledna, že takovýchto planet existuje jen v naší galaxii 17 miliard, byl pokládán téměř za senzaci. Odhaduje se, že ve vesmíru existuje přibližně 500 miliard galaxií.
Íránu se podařilo úspěšně vyzkoušet raketu, díky které by vyslal do vesmíru satelit. Raketa je schopná na oběžnou dráhu 500 kilometrů nad zemským povrchem umístit 250 kilogramů vážící satelit. Zkouška není v rozporu s jadernou dohodou, kterou Írán uzavřel v roce 2015. Podle USA je test nicméně i tak proti duchu dohody. Západní státy se obávají, že technologie dlouhého doletu užívané k umísťování satelitů na oběžnou dráhu mohou být využity k odpalování bojových hlavic.
Japonská vesmírná agentura Jaxa zveřejnila záběry nejnovějšího člena vesmírného týmu. Je jím roztomilý robot Int-Ball, kterého lze ovládat ze Země. Zachycuje fotky a videa z paluby raketoplánu. Ty následně odesílá do japonské vesmírné základny Cukuba. Robot byl vyroben pomocí 3D tisku a k pohybu využívá stejné technologie jako drony. Váží pouze 1 kilogram a měří 15 centimetrů.
NASA zveřejnila video, které zachycuje polární záři nad Zemí. Nahrávka byla zachycena kosmonautem Jackem Fisherem, který je v současné době na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Ta byla při průletu nad září ve výšce 402 kilometrů. Jev je známý jako severní nebo jižní záře a je důsledkem vstupu elektricky nabitých částic ze Slunce do zemské atmosféry. Na videu je zachycena severní záře.
Francouzský astronaut fotografoval půl roku digitální zrcadlovkou snímky interiéru Mezinárodní vesmírné stanice. S pomocí NASA pak Google vytvořil 360 stupňové fotografie a umístil je do aplikace Street View. Pozemšťané si tak mohou prohlédnout domovy astronautů zblízka a pokochat se pohledem na planetu Zemi z oběžné dráhy.
Kdyby Zemi zasáhly větší asteroidy, mohly by způsobit značnou škodu. NASA proto navrhla řešení, jak naši planetu ochránit. V říjnu 2022 chce kosmickou lodí velikosti ledničky narazit do menšího asteroidu, který letí na oběžné dráze kolem obřího asteroidu, a tím odklonit jeho dráhu letu.
