Brněnská firma SAB Aerospace má před sebou novou výzvu: vyvinout přístroje, které na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v roce 2023 dopraví biologické vzorky k různým experimentům s imunitou či recyklací moči. "Astronauti mají na jeden úkol deset minut. Takže jsme to zařízení navrhli tak, jako když skládáte stůl z Ikey. Aby to zvládl každý," říká ředitel SAB Aerospace Petr Kapoun.
Než vyslaly Spojené státy do vesmíru člověka, testovaly bezpečí letů se šimpanzi. První takzvaný astrošimpanz, který úspěšně vzlétl ze Země a zase se vrátil, se jmenoval Ham. Na cestu ho americký vesmírný úřad NASA poslal přesně před 60 lety, 31. ledna 1961.
Čeští vědci z brněnské firmy SAB Aerospace vyvíjejí miniaturní laboratoře, které v roce 2023 vynesou na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) různé vzorky pro experimenty s recyklací vody či imunitou. Mezi biologickými vzorky, které poletí do vesmíru v českých přístrojích, budou i žabí vajíčka. Experimenty s nimi přispějí vědcům k pochopení toho, proč astronautům ve vesmíru nefunguje imunita.
Největší tragédie v historii letů do vesmíru se stala 28. ledna 1986. Před sedmatřiceti lety odstartoval na Floridě americký raketoplán Challenger k letu, který měl trvat týden. Skončil ale po pouhých 73 sekundách explozí, plameny a dlouhým dýmem na obloze. Sedm astronautů přišlo o život kvůli závadě, o které konstruktéři věděli a kvůli níž měli pochybnosti, zda má raketoplán vůbec vzlétnout.
Dva třináctiletí školáci z Roudnice nad Labem, Vojtěch Dvořák a Jan Vávra, uspěli se svou základnou v konkurenci 135 týmů z 24 zemí světa v mezinárodní soutěži Moon Camp Challenge. Do ní se přihlásili, protože se nudili během koronavirové pandemie. Letos v lednu se stali laureáty ankety Zlatý oříšek, věnované nejtalentovanějším dětem Česka.
Astronauti během uplynulého roku nafotili z vesmírné stanice ISS mnoho působivých fotografií zemského povrchu - od noční záře New Yorku až po odlehlé oázy ve vyprahlých pouštích. Na svém webu je zveřejnil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Pojďte se podívat, jak vypadají z oběžné dráhy krásy přírody i důsledky lidské činnosti.
Úřad americké vesmírné organizace NASA publikoval snímek opavské univerzity. Fotografie nazvaná Galaxies and the South Celestial Pole (Galaxie a jižní nebeský pól) vznikla loni v prosinci během expedice do Chile za úplným zatměním Slunce. Autory jsou fotografové Petr Horálek a Josef Kujal.
Nepřetržitě celý rok fotografují sondy ve vesmíru vzdálené planety, teleskopy pořizují snímky dalekých mlhovin a astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice fotí Zemi z oběžné dráhy. Podívejte se na nejpovedenější snímky vesmíru z letošního roku.
Kapsle čínské vesmírné sondy Čchang-e 5 přepravující vzorky měsíční horniny se úspěšně vrátila zpátky na Zemi. Ve čtvrtek ráno místního času přistála v čínské autonomní oblasti Vnitřního Mongolska. Kapsle dopravila na Zemi vzorky z Měsíce poprvé od roku 1976. Vědci si od nich slibují, že poskytnou další informace o historii Měsíce a jiných tělesech sluneční soustavy.
V pondělí večer se na obloze vyskytl jev, který dal vzniknout symbolu slavné Betlémské hvězdy - konjunkce Jupiteru a Saturnu. Pozorovatelné tak, jako tomu bylo dnes, měl být jev naposledy před téměř osmi sty lety, v Česku ale na většině území pozorování zkazila zatažená obloha. Podle astronomů se tak jedná o úkaz staletí.
Stával tu největší jednoaparátový radioteleskop na světě, ze kterého bylo odesláno první rádiové poselství lidstva do vesmíru. A přestože tajný agent 007 James Bond právě na observatoři u portorického města Arecibo zachránil svět, samotnou plošinu nikdo ubránil nedokázal a v prosinci 2020 se zřítila.
Evropská kosmická agentura (ESA) podepsala se švýcarskou společností ClearSpace kontrakt v hodnotě 86 milionů eur (2,2 miliardy korun) na úklid vesmírného smetí. V úterý to ESA oznámila na tiskové konferenci. Dodala, že mise, která je první svého druhu na světě a na které se jako jedna z osmi zemí podílí i Česká republika, je plánována na rok 2025.
Přesně před dvaadvaceti lety, 20. listopadu 1998, odstartovala z Bajkonuru na oběžnou dráhu ruská raketa nesoucí první modul budoucí Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Stavba trvala dva roky, 2. listopadu 2000 na palubu ISS vstoupila první posádka a od té doby je trvale osídlená. Nic podobného od té doby lidstvo nepostavilo: stavba vážící 460 tun krouží kolem Země ve výšce 400 kilometrů.
Vypadalo to skoro jako kino. Jen sedačky byly nezvykle postaveny do kruhu a plátno se lesklo v obří kupoli na stropě. Zhaslo se a v prapodivném přístroji připomínajícím pavouka se rozsvítila žárovka, která skrze otvory v měděných plíšcích vytvořila na kupoli věrný obraz noční oblohy. Takto před 60 lety začaly dějiny pražského planetária. Prohlédněte si, jak se v průběhu času měnilo.
Obřímu radioteleskopu nedaleko portorického města Arecibo hrozí kvůli poškození ukotvovacích kabelů úplná zkáza, která by mohla nadobro ukončit činnost zařízení, jež už přes půl století pátrá po možné existenci mimozemských civilizací.
K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v úterý v 05:01 SEČ dorazili čtyři astronauti na palubě vesmírné lodi Crew Dragon vyvinuté soukromou společností SpaceX. Jde o první plnohodnotnou misi vesmírného plavidla vlastněného soukromou společností, na níž se podílí americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
V pondělí 2. listopadu zemřel bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, popularizátor astronomie a kosmonautiky Marcel Grün. Bylo mu 73 let. O jeho úmrtí informovali zástupci hvězdárny. Grün patřil k nejznámějším popularizátorům vědy v Česku.
Na Měsíci je zřejmě mnohem více vody, než se doposud myslelo. Vědci z NASA po tomto objevu doufají, že by mohla sloužit jako zdroj pro základnu, kterou se tam Spojené státy chystají vybudovat.
