Indické robotické vozítko potvrdilo přítomnost síry na Měsíci a v blízkosti lunárního jižního pólu, kde indická mise minulý týden přistála, odhalilo několik dalších chemických prvků. Informovala o tom ve středu agentura AP s odvoláním na Indickou organizaci pro výzkum vesmíru.
Přistávací modul Vikrám indické sondy Čandrájan-3 dosedl na povrch Měsíce, ukázal živý přenos indické vesmírné agentury. Indie se tak po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně stala teprve čtvrtou zemí světa, která úspěšně dopravila své zařízení na Měsíc, a první, které se podařilo přistát v blízkosti jeho jižního pólu.
"Luna-25 se vymkl kontrole a dostal se na nepropočtenou oběžnou dráhu. Po nárazu do povrchu Měsíce přestal existovat." O víkendu takto oznámila ruská vesmírná agentura Roskosmos neúspěšnou misi svého lunárního modulu. Rusové nyní přemýšlejí, kde přesně se stala chyba a zda program nebude ukončen.
Rusko se po 47 letech snaží navázat na úspěchy Sovětského svazu v průzkumu vesmíru a posílá k Měsíci vědecký modul. Mise, ze které kvůli invazi odešli evropští partneři, ale podle odborníků nemá jako hlavní cíl výzkum kosmu. Spíš má sloužit propagandě a ukázat, že země dokáže být úspěšná i bez Západu.
Před více než padesáti lety zažil americký vesmírný program velkou premiéru. Měsíční povrch už sice znal krok člověka, vůbec poprvé se však po něm v srpnu 1971 prohnalo lunární vozítko. Neocenitelný pomocník při výzkumu byl u důležitých geologických objevů a stal se jedním ze symbolů vrcholné éry poznávání naší jediné přirozené družice. Nechybělo málo a mohl vypadat zcela jinak.
Když Sověti v roce 1957 vypustili do vesmíru družici Sputnik, Spojené státy si uvědomily, že za svým východním rivalem zaostaly. Prezident Dwight Eisenhower se proto rozhodl vytvořit agenturu, která by se plně věnovala výzkumu vesmíru. Takto před 65 lety vznikla NASA. Během několika desetiletí se i díky ní zcela proměnilo naše chápání Země a kosmu.
Vědci objevili velmi zajímavou exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Popisují ji jako žhavý svět, který je o něco větší než Neptun a který obíhá kolem hvězdy podobné Slunci každých 19 hodin.
O nejvyšším místu planety, stejně jako o povrchu Měsíce a dnu Mariánského příkopu, víme díky odvážlivcům a objevitelům, kteří se na místa jako první lidé v historii kdysi vydali. Vzpomenete si, kdo byli slavní dobyvatelé do té doby neobjevených míst a kdy se na ně vydali? Ověřte si své znalosti v kvízu.
Nejpokročilejší teleskop na světě, dalekohled Jamese Webba, stále prozkoumává vesmír. V první polovině letošního roku se zaměřil na vzdálené galaxie, které odhalují, jak vznikaly první hvězdy. Díky ostrým snímkům pomohl vědcům s několika objevy. Fotografie průběžně zveřejňuje americký vesmírný úřad NASA.
Úžasné snímky Mléčné dráhy nad nočními krajinami, záběry polárních září, hvězd, komet i slunečních bouří. Prestižní světová soutěž astrofotografů, kterou pořádá britská Královská observatoř v Greenwichi, zveřejnila snímky letošních finalistů. Vítězové budou vyhlášeni 14. září.
Nosná raketa Ariane 5 evropské společnosti Arianespace v úterý vyletí naposledy do vesmíru. Nosič má odstartovat z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně ve 23:30 SELČ, rakety této generace pak nahradí nová verze Ariane 6, která ale odstartuje nejdříve koncem letošního roku.
Pokud vše půjde podle plánu, odstartují v roce 2027 do vesmíru dva české mikrosatelity. Na oběžné dráze Země budou zachytávat nerosty z meteorů a následně je analyzovat. Kromě samotného výzkumu si Češi budou moct ověřit, jak fungují použité technologie, a případně je pak využít na vesmírných vozítkách či na přistávacích sondách.
Mimořádně jasný meteor, takzvaný superbolid, který byl v pondělí pozdě večer vidět i z Česka, vážil zhruba 260 kilogramů. Po explozi z něj žádné meteority na zem zřejmě nedopadly. Letěl nad Bavorskem, v atmosféře urazil bezmála 134 kilometrů, a to za 6,4 sekundy. Zjistili to odborníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR z Ondřejova na základě dat ze stanic Evropské bolidové sítě.
Vědci v oceánu pod ledovým povrchem Saturnova měsíce Enceladus objevili fosfor, prvek klíčový pro život. Na svém webu to uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír, podle kterého jde o další z řady faktorů značících, že na této Saturnově přirozené družici mohou být podmínky vhodné pro vznik mimozemského života.
Prášek, který se chvástal, že je lepší než pomerančový džus – Tang. Instantní nápoj má v Česku ten největší boom už za sebou, nejen v USA je ale stále oblíbený. Lidé z něj vaří nejrůznější pokrmy a pivovar v New Jersey ho dokonce přidává do jednoho druhu piva. Prášek ale původně zase tak oblíbený nebyl, "proslavil" ho až chytrý marketing za účasti NASA.
