Občanská válka v Jižním Súdánu vyhnala z domovů tři a půl milionu lidí. Řada z nich odešla do sousední Ugandy, kde během dvou let vznikl obří utečenecký tábor Bidi Bidi. Nyní v něm žije 285 tisíc běženců - co do počtu obyvatel je skoro stejně veliký jako Ostrava.
Ve válce padnou masky, hodně vás naučí, běželi jsme z Jugoslávie za životem, v Česku nás přijali dobře. Lidem se musí pomáhat, za Havla bylo vše jinak, lidé věřili v budoucnost, říká Jelena Silajdžić, ředitelka největšího romského festivalu Khamoro. Dodává, že se na festivalu snaží ukázat, že je romská kultura jako každá jiná, romské hudbě se podle ní nic nevyrovná.
Kolem 1500 migrantů zachytily v centrálním Středomoří v posledních dvou dnech lodě italského námořnictva, neziskových organizací a unijní agentury Frontex. Informovala o tom v pátek agentura AFP s odvoláním na italskou pobřežní stráž. Jen ve čtvrtek bylo během sedmi operací nabráno na paluby záchranných lodí 1050 běženců. Německé neziskové organizace Sea-Watch a Sea-Eye dnes vyzdvihly ze tří přetížených člunů 450 uprchlíků. Během třetího zásahu na místo připlula libyjská loď a vyvolala paniku. Někteří migranti začali skákat do vody ze strachu, aby je libyjská pobřežní stráž nepřepravila zpět do Libye. Nakonec všichni skončili na plavidlech německých nevládních organizací.
V Itálii právě teď sestavuje vládu Hnutí pěti hvězd a Liga, dříve známá jako Liga severu. Obě strany jsou označované jako populistické nebo protestní a často tvrdě kritizují Evropskou unii. "Žádné referendum o členství ale nebude," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz profesor Daniele Albertazzi, Ital, který působí na univerzitě v britském Birminghamu a je považován za jednoho z největších odborníků na populismus v zemích západní Evropy. Podle něj si Hnutí pěti hvězd i Liga dobře uvědomují, jak je pro Itálii členství v EU důležité. Jejich vláda tak podle Albertazziho nepřinese žádnou revoluci.
Pokojný protest zorganizovali většinou kurdští uprchlíci žijící v bývalém vojenském táboře Diavata u Soluně.
Všude, kde chodím, tak říkám, že jsem proti kvótám a nelegální migraci, jsem lídr protiimigrantské agendy v Evropě, říká předseda vlády v demisi Andrej Babiš k Marakéšskému akčnímu plánu do roku 2020, který řeší migraci z afrických zemí. Spor budí marrákešská deklarace, která ji podle kritiků fakticky legalizuje. Diskusi o důsledcích marrákešské deklarace prosadilo hnutí SPD Tomia Okamury. Dokument podle něho směřuje k přiznání práva migrace jako součásti lidských práv. S takovou interpretací vládní činitelé nesouhlasí.
Francouzský ministr vnitra nařídil ve středu policii, aby připravila vyklizení nelegálních stanových táborů v Paříži, ve kterých žije zhruba 2300 migrantů. Gérard Collomb to oznámil po několika týdnech trvajícím sporu s radnicí hlavního města, která žádá systémové řešení problému. Na břehu dvou kanálů na severovýchodě Paříže táboří migranti především ze Súdánu, Eritreje a Afghánistánu. Jsou tam už několik měsíců. Žijí ve špatných hygienických podmínkách, v květnu se dva z nich dokonce utopili. Čtyřicet procent migrantů ve Francii požádá o azyl v Paříži, hlavní město má ale jen minimum ubytovacích kapacit v azylových zařízeních.
Rozdělení společnosti má fatální důsledek. Jsou tu lidé, kteří nemají komu zavolat, když se dostanou do potíží. Nemají si od koho půjčit peníze. Neznají žádné právníky. Proto za své chyby platí víc než my. Dáváte děti na lepší školy a na víceletá gymnázia. Dělník a instalatér se tak potká s lékařem nebo právníkem naposledy v páté třídě. Pokud vůbec, říká Saša Uhlová v DVTV Apel.
Lidé, kteří nechtějí přijímat uprchlíky, se bojí znásilňování našich žen, zároveň se ale dívají na porno s uprchlicemi, říká Iva Baslarová. Podle ní nejde o sexuální preferenci, ale o mocenský nástroj. Na to, že se v Německu zvýšil zájem o podobný obsah, upozornil tamní týdeník Die Zeit, který zjištění podložil statistikou serverů nabízejících tato videa. Nejde o kvantitu, jde o to, že se tenhle trend vůbec objevil, že je potřeba mít porno s uprchlicemi s hidžábem, tedy aby to byly muslimky, upozorňuje Baslarová.
Česká kina začala promítat Aj Wej-wejův film o uprchlické krizi. Jeho jediný cíl: empaticky, nikoli politicky nahlížet lidské osudy zblízka, a přitom celoplanetární perspektivou.
Migrační krizi jsme v Německu nezpochybňovali, pořád se drží to, že pomoct se musí, není správné uprchlíky odsoudit za to, že chtejí odejít před válkou a mít lepší život, říká Martin Bonhard, bankéř, který odjel jako dobrovolník do uprchlického tábora v Řecku učit angličtinu a němčinu. Dodává, že se díky této zkušenosti vrátil výrazně klidnější a vyrovnanějí, arabská mentalita je podle něj všeobjímající. V Česku informovanost lidí o uprchlících prý pokulhává, téma je v úrovni agrese a útoku.
Už mě posílali zpátky do různých zemí, i někteří kamarádi začali psát, že tu migranty nechtějí, říká stand-up komik Tigran Hovakimyan. Narodil se v Arménii, před dvaceti lety ale zemi kvůli válce opustil. Není to tak, že Češi nesnášejí muslimy nebo jinou rasu, spíš mají strach z toho, že by si museli na něco nového zvykat, myslí si. Sám prý ale zná hodně imigrantů, kteří se nechtějí přizpůsobit životu v nové zemi. S tématem pracuje i ve svých vystoupeních. Je potřeba zlomit atmosféru strachu, jakmile se o něčem přestane vtipkovat, je to vážné, dodává.
U ubytovny na jihozápadě Německa zasahovaly posílené oddíly policejních těžkooděnců. Žadatelé o azyl bránili muže z Toga, který neuposlechl výzvu k deportaci.
Maďarský režisér Kornél Mundruczó v rozhovoru přibližuje, jaké pocity v něm vyvolala migrační krize. „Náš vynikající národ a naše skvělá vláda uprchlíky vyhnaly a teď máme všude ploty. Jsme jeden z nejhorších národů v Evropě v tomto ohledu,“ říká.
Němci jsou prý příliš traumatizováni reflexí holocaustu, proto přehánějí a přijímají uprchlíky? Nesmysl.
Všichni uprchlíky odmítáme a 80 procent národa ho v životě neviděla, neví, jestli má tykadla nebo kouše. Někdo jen našel díru na politickém trhu, funguje vyvolávat v lidech strach a pak jim nabídnout ruku, která je ochrání, říká dokumentarista Saša Dlouhý, který o osudu šestice uprchlíků v Česku natočil celovečerní dokument Bohu žel. Podle jeho slov jsme ještě včera měli holé zadky a prosili jsme v zahraničí, aby nás někde vzali, poprvé prý máme možnost to někomu oplatit a chováme se odmítavě.
Plán premiéra Benjamina Netanjahua deportovat 16 tisíc Afričanů z Izraele vyvolal v Berlíně údiv.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý oznámil, že odstupuje od dohody s úřadem OSN pro uprchlíky o přesídlení více než 16 tisíc afrických migrantů do rozvinutých západních zemí. Rozhodnutí přichází poté, co se premiér rozhodl v pondělí dohodu pozastavit. Přitom pouhých několik hodin předtím ji slavnostně představil jako úspěšné řešení otázky asi 35 tisíc lidí, které měla jeho vláda v úmyslu původně deportovat zpět do Afriky. Podle agentury AP k rozhodnutí o odstoupení od dohody přispěl tlak ze strany nacionalistických politiků. "Pozorně jsem si vyslechl mnoho komentářů týkajících se dohody a na základě toho jsem opět vyhodnotil klady a zápory," uvedl Netanjahu v prohlášení.
Migranti mají podle některých informací zamířit do rozvinutých zemí jako Kanada, Německo a Itálie.
Výtvarník Petr Sís a prozaik Marek Šindelka se zapojili do mezinárodní přehlídky o uprchlících v pražském Centru současného umění Dox. Šindelka napsal povídkový "otisk" hysterie českého internetu na vrcholu migrační krize.
