Nejméně osm německých policistů bylo v sobotu zraněno poté, co odpůrci těžby v porýnském hnědouhelném revíru prorazili policejní kordon a vnikli do dolu. Aktualizovanou bilanci zveřejnila pozdě večer agentura DPA, závažnost zranění policie neuvedla.
Stát chce předejít budoucím výdajům ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Pomoci k tomu má novela horního zákona, kterou v pondělí projedná vláda. Uvedl to vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Kampaň nazvaná "Greenpiss" se snaží na Facebooku zdiskreditovat ekologické aktivisty a koncept obnovitelné energie. Tváří se jako soukromá iniciativa, ale provozují a financují ji lidé s přímými vazbami na agentury, které spravují veřejný obraz firem v majetku českého podnikatele Pavla Tykače. Ten v současnosti masivně investuje do uhelné energetiky a těžby v Česku i zahraničí.
Zní to trochu jako ideál evropských zemí, které se snaží přejít na ekologičtější způsob života. Nejméně dvě třetiny elektřiny produkované v Keni v současnosti vznikají z obnovitelných zdrojů. Jenže keňští aktivisté se nyní obávají, že se jejich země od cesty k zeleným cílům začíná odvracet. Vláda v Nairobi jedná s čínským dodavatelem o vybudování nové - a pro Keňu vůbec první - uhelné elektrárny.
Říká se mu ostrov duchů a nachází se v japonské prefektuře Nagasaki. Hašima sloužila mezi lety 1887–1974 jako základna pro těžbu uhlí z mořského dna. Kus země ve tvaru bitevní lodi pokrývají betonové domy, které se tu stavěly od roku 1916. Během druhé světové války zde fungoval také koncentrační tábor. Původním vlastníkem ostrova byl koncern Mitsubishi, ten doly uzavřel v roce 1974 poté, co se do popředí dostala ropa. Betonové budovy dnes zejí prázdnotou a pomalu se rozpadají. Cesty na ostrov pro veřejnost byly obnoveny teprve 22. dubna 2009. Hašima se objevila i v bondovce Skyfall a od roku 2015 je také na seznamu UNESCO.
Ministerstvo životního prostředí připravilo vyhlášku, která umožní uhelným elektrárnám odečíst si jako nejistotu měření 40 procent z naměřených hodnot rtuti a snáze tak splnit emisní limity. Podle Greenpeace a Hnutí Duha jde o perverzní obchod se zdravím Čechů. Ministerstvo ale nařčení odmítá, nová pravidla podle něj podmínky pro vypouštění rtuti do ovzduší naopak zpřísní.
Pokud Německo přejde jen na plynové elektrárny, tak žádné emise nesníží, ale naopak je jako jedna z mála zemí zvýší. Představa, že všechno nahradíme obnovitelnými zdroji a plynem, je iluze, která popírá fyzikální zákony, tvrdí vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Do pěti let by se měl stát definitivně rozhodnout, jestli bude stavět nové bloky v dukovanské elektrárně. Bude to rozhodnutí extrémně složité, ale zároveň bude extrémně složité do dvaceti let nahradit výpadek 35 terawatthodin elektřiny, upozorňuje Míl.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) odmítá kritiku, která minulý týden zazněla na protestech studentů. Podle nich politické elity nedělají dost pro odvrácení klimatické katastrofy. Brabec tvrdí, že důležité změny odstartovaly právě za jeho vedení resortu, zatímco začal bojovat s pozůstatky minulosti - přesvědčením, že globální oteplování neexistuje, které podle něj v Češích vyvolal bývalý prezident Václav Klaus. Dodává ale, že záchrana klimatu začíná u každého z nás. Lidé musí přestat nezřízeně nakupovat a například rodiny se musí vzdát více aut.
Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek zakončil svou návštěvu Karlovarského kraje. Hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová ocenila osobnost prezidenta, jeho přehled označila za "fascinující a nezapomenutelný". Zeman na závěr své návštěvy podpořil vznik transformačního fondu, ze kterého by se platila restrukturalizace regionu, v nichž se blíží konec těžby uhlí. Uvedl ale také, že v těžbě by se mělo dál pokračovat.
Představitelka Dáši z populárního seriálu Most! Erika Stárková se postavila proti rozšiřování dolu Bílina. Společně s hnutím Greenpeace žádá, aby ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) učinil totéž. V natočeném videu prosí herečka ministra, aby se "postavil za lidi, přírodu a klima".
Německo přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. Po mnohahodinovém závěrečném jednání se na tom v sobotu časně ráno usnesla německá takzvaná uhelná komise Počítá také s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) strukturální pomoci. V Německu provozuje hnědouhelné doly a elektrárny také Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského.
"Vždycky jsem miloval, že jsem horníkem," vysvětluje s nostalgií 47letý Dirk Tomke. "Bylo to těžké. Bylo to vyčerpávající. Ale bylo to také zvláštní. Nikdy jsem nechtěl dělat nic jiného." Havířem je už třicet let, od roku 1988. V podzemních tunelech černouhelného dolu Prosper Haniel v německém Porúří byl snad tisíckrát. Pracuje s výbušninami, pomocí kterých se rozšiřuje místní systém tunelů dlouhý těžko uvěřitelných 160 kilometrů a pospojovaný řadou šachet.
Čína patří k největším znečišťovatelům ovzduší na světě. Nejhorší situace je v ve městě Ťin-čcheng na severu země, kde těžba uhlí postihla i místní ovce, kterým sazemi zčernala vlna. Vláda tu přikázala zvláštní opatření a uzavřela místní důl.
Žaloba byla podána podle amerického zákona proti vydírání a korupci.
Jihokorejské firmy porušily sankce OSN, když z KLDR dovezly 35 tisíc tun uhlí v hodnotě 130 milionů korun. Vláda řeší, jak zabavit 14 lodí, které uhlí dopravily.
Podle aktivistů policie chybovala, dánskému účastníkovi akcí údajně policista při zásahu zlomil dvě žebra.
Těžební společnosti OKD prozatím stáhla u Obvodního báňského úřadu žádost o zahájení těžby pod Starým Městem v Karviné. Těžbu tam firma nadále chce rozšířit, potřebuje ale dopracovat některé materiály. ČTK to dnes řekl mluvčí OKD Ivo Čelechovský. "Na těžbě ve Starém Městě stále trváme, na tom se nic nezměnilo. V minulých dnech ale probíhaly geologické průzkumné práce související s budoucí těžbou a na základě zjištěných skutečností potřebujeme některé materiály dopracovat nebo upravit," řekl Čelechovský. Na stažení žádosti o povolení těžby ve Starém Městě upozornila Česká televize, která uvedla, že OKD chce pod částí Karviné, Orlové a Doubravy vytěžit minimálně milion tun černého uhlí.
Větší pomoc z evropských fondů mají dostávat regiony zatížené těžbou uhlí a těžkým průmyslem.
V noci na neděli v dole pracovalo 200 záchranářů. Práci jim komplikovaly závaly, vysoká teplota i nedýchatelný vzduch.
Těžební společnost zároveň splatila státu půjčku 150 milionů korun, kterou mu předloni poskytl jako provozní financování.
