Pizza s uzeným masem a sklenice koly – pro mnoho lidí neodolatelná kombinace, pro mozek ale doslova dvojitý úder. Nový výzkum z americké univerzity Virginia Tech ukázal, že ultrazpracované masné výrobky a slazené nápoje nejvíce poškozují mozkové funkce a zvyšují riziko demence. Dobrá zpráva? Omezit je může být snazší, než se zdá.
V důsledku zvyšujících se teplot zemře na světě každou minutu jeden člověk. Uvádí to výzkum londýnské univerzity UCL, podle něhož by se těmto úmrtím dalo předejít, pokud by se lidé chovali odpovědněji k životnímu prostředí.
Mohou dobré známky ve škole předpovídat, jak dlouho budete žít? Zní to jako přehnané tvrzení, ale věda naznačuje, že na tom může být kus pravdy. Nový průlomový výzkum z Edinburské univerzity poprvé přinesl přímý biologický důvod, proč tomu tak je. Vědci analyzovali geny statisíců lidí a zjistili, že inteligence je geneticky propojena s odolností.
Rychlost, s jakou ve stáří přicházíme o zuby, může úzce souviset s rizikem předčasného úmrtí. Ukazuje to nová studie, která naznačuje, že ztráta zubů může být klíčovým ukazatelem závažných zdravotních problémů. Už dříve se podařilo prokázat, že čím méně zubů člověk má, tím vyšší je riziko úmrtí. Data o tom, jak se do tohoto vztahu promítá samotná rychlost ztráty zubů, však dosud chyběla.
Že komáři neměli ani kapku vína, víme z lidové písničky. A ačkoli už je po komáří sezoně, teď se jasně ukazuje, že nejde jen o nepodloženou spekulaci. Nová vědecká studie naznačuje, že víno komárům opravdu moc nevoní. Zato pivo a trocha vášně? To je jiná liga.
Nový výzkum skandinávských vědců ukazuje, že každodenní užívání nízké dávky aspirinu dokáže u části pacientů výrazně omezit riziko, že se nádor tlustého střeva vrátí. U nositelů specifických genetických změn klesá podle výsledků studie pravděpodobnost návratu nemoci až o polovinu.
Stačí zažít větší stres a jedince se slabším srdcem může postihnout infarkt. Lékaři se proto rozhodli, že takovým pacientům zkusí ulevit psychedeliky, konkrétně omamnými látkami z hub lysohlávek. Předpokládají totiž, že to lidem s chronickými srdečními potížemi může pomoci. Studie, která má tuto hypotézu ověřit, právě startuje ve Všeobecné fakultní nemocnici a Psychedelické klinice Psyon.
Hudební vkus se s přibývajícím věkem individualizuje a zároveň má posluchač stále méně oblíbených písní. Ukázala to mezinárodní studie na základě sledování poslechových návyků více než 40 000 hudebních fanoušků po dobu 15 let. Výsledky studie na svém webu zveřejnila mezinárodní Asociace výpočetní techniky (ACM).
Sáhnete po dietní limonádě, dosladíte si jogurt trochou nízkokalorického sladidla a ke svačině zvolíte proteinovou tyčinku „bez cukru“. Máte ze sebe dobrý pocit – staráte se o svou linii, cukr držíte na uzdě a možná i myslíte na zdraví svých zubů. Ale co když právě tahle „zdravá volba“ je klíčem k tomu, proč váš mozek stárne rychleji, než by měl? Odpověď vědců je víc než znepokojující.
Druhá nejcitovanější klimatická studie loňska, publikovaná pod názvem Ekonomické závazky změny klimatu, obsahovala zásadní chyby. Podle výzkumníků z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatických změn by se bez výrazných opatření globální ekonomická výkonnost do konce století snížila téměř o 62 procent oproti roku 2015. Píše o tom slovenský Denník Postoj.
I když na trhu nových aut patří k nejoblíbenějším, coby ojetiny se bílá auta prodávají déle a s větší ztrátou. Naopak karoserie v pestrých barvách jdou na odbyt rychleji a prodávající si za auto může říct o vyšší částku. Vyplývá to z analýzy populárního amerického vyhledávače ojetin iSeeCars, stejnou zkušenost má i největší český bazar AAA Auto.
Zapomeňte na složité přístroje a laboratorní testy – k předpovědi zdravotního stavu vám možná stačí jen pár vteřin a volný prostor v obýváku. Brazilští vědci totiž zjistili, že jednoduchý pohyb může poměrně přesně odhadnout vaše riziko úmrtí v následujících letech.
Uvolňování hormonu štěstí oxytocinu díky živé hudbě je ještě účinnější než při líbání a sexu. Ukázal to podle agentury DPA vědecký experiment na letošním Drážďanském hudebním festivalu.
Rodiče stráví vyčerpávajícím uspáváním svých potomků 15 dní v roce, tvrdí studie výzkumné agentury Survation. Podle ní tak někteří tráví ukládáním dětí každý den až hodinu. Únavné uspávání vyčerpává i rodiče samotné a negativně ovlivňuje jejich vlastní spánek. Píše o tom server deníku The Times.
Moderní výzkumy ukazují, že vyšší úroveň uvedeného hormonu může jít ruku v ruce s vysokou inteligencí a pracovním i ekonomickým úspěchem. I v tomto případě však platí úsloví "všeho s mírou".
Demence patří mezi nejzávažnější neurodegenerativní onemocnění a postihuje miliony lidí po celém světě. Ačkoli se vyskytuje hlavně u starší populace, stále častěji se objevuje i u lidí mladších 65 let, což se označuje jako časná demence.
Rostliny a půda přestávají přijímat oxid uhličitý ze vzduchu. Může za to klimatická změna, která způsobila, že tohoto bezbarvého plynu je ve vzduchu stále více, a v důsledku vyšších teplot trvá vegetační období delší dobu. Půda a rostliny tak začínají ztrácet schopnost oxid uhličitý absorbovat.
Využívání částečných úvazků se u nás za poslední dvě desetiletí příliš nerozšířilo. Česká republika patří v EU k zemím s nižším výskytem práce na kratší dobu. Proč Češi tyto úvazky tolik nevyužívají?
Co kdybychom vám řekli, že existují hory tak gigantické, že Mount Everest by vedle nich vypadal jako pouhý kopec. Zdá se vám to jako pouhá fantazie? A i přesto je na tom kus pravdy. Háček je pouze v tom, že tyto hory nenajdeme na povrhu Země, ale pod ním.
V knize The Power of Human od profesora managementu Adama Waytze je příběh o muži, který se přistěhoval do USA a brzy uvěřil, že slovo "zaneprázdněný" (anglicky "busy") znamená "dobrý", protože když se lidí zeptal: "Jak se máte?", takřka vždy mu odpověděli: "Zaneprázdněně." Nora Rosendahlová, provozní ředitelka společnosti Hintsa, která se zabývá výkonnostním koučováním, nyní zjistila totéž.
