Bývalý automechanik a vášnivý sběratel aut Michail Krasiněc provozuje v zapadlé vesničce na západě Ruska muzeum aut, která brázdila silnice hlavně v dobách Sovětského svazu. Muzejní sbírka čítá více než tři stovky vozidel. Muzeum funguje pod širým nebem a návštěvníci tam mohou vidět třeba kdysi populární Moskviče.
Kritici předsedy KSČM Vojtěcha Filipa se chystají dorazit na jednání širšího vedení komunistů příští týden. Chtějí čekat na jednotlivé členy ústředního výboru a přemlouvat je, aby schválili návrh na svolání mimořádného sjezdu, kde by se chtěli pokusit vyměnit šéfa strany.
Během připomínky 50. výročí největšího sovětského protestu proti okupaci Československa v srpnu 1968 zatkla ruská policie na moskevském Rudém náměstí tři lidi. Jednoho z posledních žijících účastníků demonstrace Pavla Litvinova ale nechala odejít.
Nejznámější fotografie ze srpna 1968 se vztahují především ke dni, kdy do republiky vtrhla okupační vojska. Milanu Vlčkovi se podařilo nafotografovat hlavní město "týden poté" na sérii unikátních barevných diapozitivů. Fotograf poskytl několik svých snímků Aktuálně.cz. "Originály jsou už v Národním muzeu," říká. Z jeho záběrů už nevyzařuje energie davu patrná na snímcích z 21. srpna. Už je cítit spíše deziluze a deprese.
U sochy maršála Koněva v Praze bylo zase po čase rušno. Po padesáti letech od okupace přibyla na soše sovětského důstojníka vysvětlující tabulka s textem, že Koněv má kromě zásluh na osvobození Prahy vinu i na okupaci Československa, to když před invazí osobně zaštítil získávání zpravodajských informací pro Sověty. Kromě toho má maršál Rudé armády značnou vinu i na brutálním potlačení maďarského povstání v roce 1956 a stavbě Berlínské zdi, připomíná ode dneška tabule. Proti tomu protestovali komunisté v čele s Martou Semelovou. Ti tvrdí, že jde o přepisování dějin, proti nim se naopak sešel tábor, z něhož někteří žádali úplné stržení sochy.
Zatímco 45 procent dotázaných mělo problém vyjádřit se, o co před 50 lety šlo, podle pětiny dotázaných vše zavinily "podvratné akce" Západu proti socialistickým státům.
Invazi vojsk Varšavské smlouvy ze srpna 1968 si Moskva i nadále vykládá lživě. Kvůli současnému návrhu zákona, který by okupujícím vojákům přiznal privilegia válečných veteránů, si prezident Miloš Zeman zavolal ruského velvyslance. Legislativa by de facto invazi do ČSSR uznala jako oprávněnou. Připomeňte si další mýty o okupaci, které šíří prokremelští historikové i novináři.
Jiří Stuchlík v srpnu 1968 působil na Vojenské technické akademii v Brně. Ještě před invazí vojsk Varšavské smlouvy podepsal Vojenské memorandum, které požadovalo vytyčení vlastních zájmů Československa. Dokument rozlítil sovětské maršály a historikové jej nyní označují za jeden z hlavních důvodů okupace. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Stuchlík tvrdí, že nejvyšší vedení země o chystaném potlačení pražského jara vědělo. "Jediný, kdo mohl věřit, že se to vyjedná, byl Alexander Dubček. Byl spojený mateřským mlékem se Sovětským svazem," myslí si Stuchlík, který se v období normalizace stal nepohodlným. Byl vyhozen z práce a jeho děti nemohly studovat.
Josif Vissarionovič Stalin, jeden z nejkrutějších diktátorů v dějinách, si v roce 1942 nechal vybudovat tajný bunkr v Samaře pro případ, že by nemohl úřadovat v Moskvě. Komplex se záchodem, zasedací místností i koupelnou se skrývá pod jednou z budov v centru ruského města. Podívejte se, jak to v bunkru vypadá.
V táboře na ostrově uprostřed řeky Ob zemřely v létě 1933 tisíce lidí.
Druhá světová válka se postarala o řadu významných bitev. Do historie se zapsaly i boje u Kurska, které vypukly před 80 lety, 5. července 1943. Nejenže bitva předznamenala porážku Němců v celé válce, dějiny na ni vzpomínají také jako na největší tankovou bitvu.
Sovětský svaz v červnu 1948 rozkázal uzavřít veškeré pozemní cesty do Západního Berlína a zahájil jeho blokádu. Americký generál Lucius D. Clay záhy přišel s myšlenkou leteckého mostu, díky kterému američtí, britští a francouzští piloti mohli tamní obyvatele pravidelně zásobovat. Po jedenácti měsících, 12. května 1949, Sověti blokádu vzdali.
Píše se červen 1968 a okupace Československa armádami Varšavské smlouvy je už dávno naplánována. Přestože do samotné invaze 21.srpna zbývají ještě více než dva měsíce. Podle nových zjištění historika Daniela Povolného z Úřadu dokumentace zločinů komunismu se totiž před 50 lety uskutečnily celkem tři pokusy o obsazení ČSSR. Tanky Varšavské smlouvy k nám vyrazily až napočtvrté 21. srpna 1968.
Libanonci a Palestinci, kteří přišli do Berlína před mnoha lety, si stěžují, že neměli ani zdaleka takové výhody jako dnes Syřané.
Ruský internetový obchod za dva tisíce korun prodává dětskou uniformu tajné policie NKVD, která za Stalinovy éry povraždila statisíce lidí.
Sovětští vojáci sehráli zásadní úlohu při porážce fašistického Německa a miliony z nich ve druhé světové válce položily své životy. Kremelská propaganda ale nikdy neváhala využít tohoto vítězství k vlastním cílům a ovlivňování veřejného mínění v zemích východní Evropy. Navíc v řadě případů události války vykládala po svém. Od nástupu Vladimira Putina k moci tato tendence nápadně zesílila. Podívejte se na některé příklady.
V Rusku se okolo výročí konce druhé světové války objevují plakáty, které mají oslavovat sovětské vojáky. Jenže už několik let po sobě jsou plné kuriózních chyb. Grafici na nich - společně se slogany o sovětských hrdinech - využívají známé fotografie Američanů nebo rovnou německých nacistů, tedy někdejších úhlavních nepřátel SSSR.
Spojené státy se zavázaly, že přemění 34 tun plutonia na palivo do jaderných elektráren. Celý projekt se ale extrémně prodražil a zřejmě se nestihne ani termín dokončení - rok 2048.
Britští vyšetřovatelé se snaží jednoznačně zjistit, kdo otrávil Sergeje Skripala látkou Novičok. Pracují i s teorií, že ji někdo dal Skripalově dceři Juliji do zavazadla.
Česká televize loni odvysílala osm dílů ruského pořadu Zapomenutí vůdci o sovětských politických představitelích. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v lednu rozhodla, že tím televize porušila zákon. Reagovala tak na stížnost překladatele a rusisty Jana Machonina, kterou navíc ve výzvě televizi podpořila řada významných odborníků. "Všechny díly jsou velice zavádějící a překrucují historickou realitu. Nemají za cíl výklad historie, ale využití historie k politickým cílům," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jan Machonin. V pátek večer ČT jako reakci odvysílá debatu o seriálu pořadu Devadesátka.
