Volyňští Češi patří k opomíjeným hrdinům osvobození Československa. Právě díky nim vznikl v Sovětském svazu samostatný československý armádní sbor. Do armády Ludvíka Svobody se jich na jaře 1944 přihlásilo přes deset tisíc. V tvrdých bojích na Dukle pak tvořili největší část z 16tisícového sboru.
Za Rudou armádou postupovaly v květnu 1945 na Prahu oddíly sovětské kontrarozvědky SMERŠ. Do gulagů odvlékaly stovky ruských emigrantů, nezachránilo je ani československé občanství. Nabízíme příběhy některých z nich.
Den po Rudé armádě vstoupili do Prahy 10. května 1945 agenti sovětské kontrarozvědky SMERŠ (Smrt špionům) s jasným úkolem - využít poválečného chaosu a pozatýkat Rusy, kteří našli po roce 1921 v Československu útočiště před bolševickým terorem.
Zatímco originální Žiguli, tedy Lada 2101, si v polovině dubna připomínal 50 let od spuštění výroby, jeho následovník si bez fanfár v letošním roce připomíná čtyřicet let od začátku produkce. Byl to přitom model 2105 a z něj odvozené varianty, které prodloužily ikonickému ruskému vozu život až do roku 2012.
Ruský badatel Vladimir Pomortzeff dokončuje jedinečnou "mapu" pohřebiště rudoarmějců na Olšanských hřbitovech. Po 75 letech od konce druhé světové války se tak dozvídáme o tragických osudech i příčinách smrti těchto vojáků. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz historik některé životy ruských vojáků popisuje. A vyjadřuje se také k odstranění sochy maršála Koněva v pražských Dejvicích.
Pražské povstání, které vypuklo přesně před 75 lety 5. května 1945, bylo kvůli chabé výzbroji povstalců od počátku v silné defenzivě. Hrozila mu katastrofa.
Při květnovém povstání proti německým okupantům v květnu 1945 padlo podle výzkumů posledních let 2936 lidí. Minimálně. Podle historika Jiřího Plachého to bylo na evropském válčišti mezi 5. a 9. květnem 1945, tedy v posledních dnech války, zdaleka nejvíce.
SR-71 Blackbird je legendární špionážní letoun vyvinutý v 60. letech ve Spojených státech. Dodnes jde o nejrychlejší letadlo s lidskou posádkou. V roce 1976 mu naměřili rychlost 3530 km/h. Stroj za víc než 30 let ve službě zanechal hlubokou stopu v dějinách letectví. Připomeňte si nejzajímavější fakta v tomto videu.
Památný hattrick Jiřího Šejby z hokejového mistrovství světa 1985 v Praze v neděli 3. května slaví 35 let. Národnímu mužstvu přinesl poslední titul světových šampionů na domácím ledě. Zlatý střelec vzpomíná na atmosféru v týmu a vrací se ke svému trenérskému angažmá v projektu China Golden Dragon.
Končila první trenérská éra Luďka Bukače u národního týmu, do Prahy přijely budoucí hvězdy světového hokeje Mario Lemieux a Steve Yzerman, Sovětský svaz chtěl pátý titul v řadě. Mistrovství světa 1985 však ovládli Čechoslováci, i díky hattricku Jiřího Šejby v posledním zápase. To je další díl seriálu "Když Praha psala hokejové příběhy".
Posledního dubna roku 1945 vojáci Rudé armády dobyli zničený Říšský sněm v Berlíně. Pro mnoho Němců válka skončila. To ale neplatilo pro ty, kteří se dostali do sovětského zajetí.
Podívejte se, co všechno se dělo kolem jedné sochy jednoho sovětského vojevůdce v Praze.
V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století se děti v českých školách učily o Leninovi básničky, na nástěnkách visely fotografie vůdce bolševického převratu s jeho typickou bradkou a státní nakladatelství vydávala o revolucionáři knihy, které málokdo četl. Od jeho narození v roce 1870 ve středu uplynulo přesně 150 let.
Digitalizované spisy československých občanů, kteří byli ve 30. až 50. letech minulého století vyšetřováni sovětskými bezpečnostními orgány na Ukrajině, získal Ústav pro studium totalitních režimů. Jsou mezi nimi i dokumenty týkající se krajanů, kteří pracovali pro sovětské bezpečnostní složky, za druhé světové války spolupracovali s nacisty či se podíleli na pronásledování Židů.
VAZ 2101, známější pod označením Žiguli, patří k nejikoničtějším a nejdůležitějším ruským autům v historii. Vznikl ve spolupráci s Fiatem a stal se také vůbec prvním modelem automobilky AvtoVAZ. A 19. dubna uplynulo přesně padesát let od chvíle, kdy z továrny v Toljatti vyjel první "žigulík".
Přesně před deseti lety u Smolenska havaroval polský letoun, zemřelo všech 96 lidí na palubě včetně polského prezidenta Lecha Kaczyńského. Vládní delegace mířila uctít památku obětí katyňského masakru v roce 1940. Polský novinář a spisovatel Maciej Bernatt-Reszczyński v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje národní trauma z obou tragických událostí.
Před 79 lety, 13. dubna 1943, nacisté oznámili v rozhlase, že našli ukryté masové hroby u Katyně. V roce 1940 zde sovětská komanda NKVD povraždila 22 tisíc polských vojáků a příslušníků inteligence. Tito váleční a civilní zajatci byli podle vedení NKVD "nežádoucí", protože smýšleli nepřátelsky o Sovětském svazu a komunismu. Událost se zapsala do dějin jako katyňský masakr.
Radnice Prahy 6 v pátek nechala z náměstí v Bubenči odstranit sochu sovětského maršála Ivana Koněva, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku. Proti postupu radnice ostře protestovali čeští komunisté, Rusko prostřednictvím svého pražského velvyslanectví i prezident Miloš Zeman.
Jeden z nejotřesnějších zločinů sovětské bezpečnosti NKVD se odehrál před 80 lety. V dubnu a květnu 1940 povraždila v Katyni a dalších zajateckých táborech kolem 22 000 polských vojáků, policistů, lékařů, soudců či inženýrů. Masakr má i českou stopu. Katyňskému vraždění padlo za oběť minimálně 350 Čechů či Poláků, kteří pocházeli z území dnešní České republiky.
I když je svátek žen, který se už zhruba století slaví každoročně 8. března, starší než komunisté, byli to především oni, kdo jej dokázal silně propagandisticky využít. Na léta tak poznamenali jeho pověst a hesly o strážkyních míru a budovatelkách socialismu zamlžili jeho původ i smysl. Nahlédněte v naší galerii o pár desetiletí zpět a podívejte se, jakou podobu Mezinárodní den žen také míval.
