Exministr dopravy Vít Bárta se nemusí omlouvat podnikateli a politikovi Petru Bendovi za označení "slavný kmotr" a další kritické výroky. Definitivně to potvrdil Ústavní soud. Podnikatel z Ústeckého kraje nezíská ani odškodnění 100 000 korun.
Hlavní obviněný v kauze plánovaného teroristického útoku na vlak Petr S. byl po více jak půl roce propuštěn z vazební věznice Ruzyně. Podle advokáta Petra Šťastného se pravděpodobně jednalo o procesní chybu. Mluvčí městského státního zastupitelství Štěpánka Zenklová doplnila, že se nejedná o chybu dozorujícího státního zástupce. Ve vazbě tak v současné době zůstává poslední obviněný Martin I. Alexandra S., která je občankou jiného státu, je také obviněná z přípravy teroristického útoku. Je však od začátku vyšetřovaná na svobodě. Další dva obvinění jsou stíháni z neoznámení trestného činu a jsou také od začátku kauzy na svobodě.
Český soud poprvé uznal homosexuální pár za rodiče adoptovaných dětí. Informoval o tom deník Mladá fronta Dnes. Pár gayů adoptoval dva dnes desetileté chlapce už jako kojence v americké Kalifornii, kde je také vychovává. Děti však každoročně tráví prázdniny u babičky v Česku, kde k nim otec doposud neměl žádná práva. Prostějovský okresní soud vynesl rozsudek letos 5. listopadu na základě změny právních předpisů. Účinnosti totiž nabyl nový zákon o mezinárodním právu soukromém, který umožňuje, aby české soudy uznávaly cizí rozsudky o osvojení. Podle deníku české občanství pro své děti letos vybojoval i další homosexuální pár.
Sedmaosmdesátiletý Tomáš Lipták působil v první polovině 50. let jako prokurátor v Kralupech nad Vltavou. Podle Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) se v době kolektivizace venkova podílel na protiprávním vystěhování několika rodin soukromých zemědělců. Obžaloba padla letos v květnu, tedy 62 let po údajném spáchání trestného činu. Skončila u Obvodního soudu pro Prahu 4, který letos v srpnu stíhání zastavil. Toto rozhodnutí nyní přezkoumá pražský městský soud.
Dlouholetý komunistický europoslanec Miloslav Ransdorf prožil během své kariéry nejednu komplikaci. Dopustil se několika dopravních nehod, kvůli dluhům skončil jeho majetek v exekuci a napadl v Bruselu také novináře. Zatčení Ransdorfa švýcarskou policií je ale zatím největším škraloupem. Podle posledních informací byl komunista součástí skupiny, která se údajně snažila na falešné doklady v bance ve Švýcarsku získat větší obnos peněz.
Kauza podnikatele Romana Vaškůje a jeho údajných kompliců se vrací ke krajskému soudu. Rozhodl tak Vrchní soud v Olomouci, podle kterého je rozhodnutí předčasné, rozsudek je nepřezkoumatelný a nejasný.
Po bouřlivém večírku na ambasádě v Buenos Aires se před třemi lety ztratil trezor s hotovostí za více než půl milionu korun. Tehdejší ministr Karel Schwarzenberg za to vyhodil velvyslance s manželkou, ti se nyní soudí o neplatnost výpovědi.
Ministerstvo spravedlnosti reaguje na stále častější stížnosti na práci soudních znalců: zřizuje komisi, která bude jejich posudky přezkoumávat. Obrátit se na ni mohou lidé i firmy, které mají o kvalitě práce znalců pochybnosti. Pokud komise odhalí pochybení, zahájí se soudním znalcem či znaleckým ústavem správní řízení. Chybujícímu znalci potom udělí peněžitou pokutu, nebo ho dokonce vyškrtne ze seznamu soudních znalců. Komise už má za sebou dokonce první verdikt.
Ústavní soud v Brně v úterý rozhodl, že byla chyba odejmout brněnskému soudci Michalu Ryškovi kauzu ženy, která porodila doma a nechtěla s novorozeným dítětem odjet do nemocnice. Záchranáři kvůli tomu zavolali policii. Žena později žádala omluvu a odškodnění. Ryška jí dvakrát vyhověl, vrchní soud ovšem vždy rozhodnutí zrušil a nakonec případ přidělil jinému soudci.
Spis v kauze exhejtmama Davida Ratha, odsouzeného k 8,5 roku za korupci, poputuje k Vrchnímu soudu v Praze. Odvolání si podle mluvčí Krajského soudu v Praze Zuzany Steinerové podali jak všichni prvoinstančně odsouzení - tedy včetně spolupracující obžalované Ivany Salačové, která tak dostala jen podmínku -, tak žalobce Petr Jirát. Ten neprotestuje proti délce nepodmíněných trestů, ale tomu, že soudce nenechal Rathovi i manželům Kottovým propadnout veškerý jejich majetek. Spis však na vrchní soud neodejde okamžitě, část obžalovaných podle Steinerové učinila v odvoláních chyby, které musí odstranit.
Desítky řidičů z Benešovska nechtěly ztrácet čas běháním po doktorech a raději si nechaly vystavit falešné lékařské osvědčení, které je potřeba k získání řidičského průkazu. Odhalili je ale všímaví pracovníci městského úřadu. Řidiči tak skončili před soudem, kam nyní míří i majitel autoškoly.
Američana propustili po 44 letech z vězení, teď zažívá každodenní střet se společností, která se během desítek let radikálně proměnila. Svět zaznamenal technologický pokrok, obchody přetékají potravinami a lidé se dívají jen na displeje svých mobilních telefonů. Podobným rozčarováním procházejí tisíce vězňů, kteří většinu svého života nevěděli, co je to svoboda.
Soud v pátek odročil na únor projednání žaloby týkající se projektu opencard. Firma eMoneyServices (EMS), vlastník práv na kartu, se domáhá 25 milionů korun od pražského dopravního podniku (DPP). Soudce rovněž vyzval advokáty, aby se stále snažili uzavřít smír. EMS podal žalobu také na magistrát. Praha nemá s EMS smlouvu na podporu systému opencard a neplatí za licence. Firma proto podala žaloby na oba úřady. Spory se táhnou už řadu měsíců.
Členové skupiny Ztohoven zatím nebudou potrestáni v kauze červených trenýrek na Hradě. Městský soud v Praze nyní potvrdil svým usnesením rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1. Kauza se tak vrací zpět k došetření policii. Vyšetřovatelé budou muset například nechat vypracovat znalecký posudek, který by ukázal, že škodu na střeše skutečně způsobila trojice členů skupiny.
Polsko nevydá režiséra Romana Polanského do Spojených států, kde je stíhán kvůli dávnému sexuálnímu styku s nezletilou dívkou. Polská prokuratura se neodvolala proti říjnovému rozhodnutí soudu, který dospěl k závěru, že vydání Polanského by bylo v rozporu s polskými zákony a poškodilo by práva dvaaosmdesátiletého režiséra, herce a producenta. Případ je tak z polské strany definitivně uzavřen. Polanski se dopustil sexuálního styku s nezletilou v Kalifornii před 38 lety. Režisér při procesu v USA sex s tehdy třináctiletou dívkou přiznal, trval ale na tom, že nešlo o znásilnění. Polanski si v roce 1977 po dohodě odpykal trest 42 dnů vězení. Následující rok ale ze země uprchl.
Městský soud v Praze potrestal uprchlého Radovana Krejčíře a dalších deset obžalovaných z více než deset let starého pokusu o tunelování státního podniku Čepro pomocí fiktivních pohledávek a z přípravy vraždy. Soudkyně Hana Hrnčířová udělila Krejčířovi jako hlavě organizované skupiny maximální možný trest 15 let vězení. Zrušila navíc čtyři dřívější pravomocné tresty nad Krejčířem, a uložila tak souhrnný trest.
Obžalovaný podnikatel Ivo Rittig ve čtvrtek před soudem odmítl tvrzení vyšetřovatelů, že na jeho účtech skončilo 20 milionů korun údajně vyvedených z petrochemické firmy Oleo Chemical. Zmínky o něm v obžalobě jsou podle něj lži, tvrdí, že on sám s případem nemá nic společného. Zpochybnil také roli spolupracujícího obviněného, účetního Jaroslava Kubisky, který podle Rittiga neví nic o jeho obchodních aktivitách. Případ řeší Městský soud v Praze.
Soudce Jiří Berka dostal 8,5 roku vězení za zmanipulované konkurzy. Soud potrestal také dalších 8 lidí z jeho skupiny, která podle obžaloby způsobila na základě zfalšovaných konkurzů škodu 264 milionů korun. Vleklý případ pozastavila amnestie prezidenta Václava Klause v lednu 2013. Původně se obžaloba týkala 12 lidí, po amnestii jich zůstalo devět. Tresty nejsou pravomocné.
Pojišťovna Kooperativa se musí omluvit Jaroslavu Lalovovi ze Sezemic, že jej podezírala z toho, že simuluje potíže po úrazu, a nechala ho natáčet soukromým detektivem. A záznam poté předložila soudu, který řešil jeho nárok na odškodné za pracovní úraz. Pojišťovna tím porušila právo na jeho podobu. Soudce, který verdikt vynesl, jej přitom říkal s evidentní nechutí – nařídil mu to totiž Nejvyšší soud, ke kterému Lalov podal dovolání, když se žalobou původně neuspěl.
Také zaměstnanec exekutora, jehož jménem plní konkrétní úkol, je úřední osobou. Ve sjednocujícím stanovisku o tom rozhodl Nejvyšší soud. Dosud existovaly dva konkurenční výklady. Vykonavateli tedy náleží zvláštní ochrana podle trestního zákoníku, má však i zvýšenou trestní odpovědnost.
