Okresní soud v Jičíně nařídil řidiči, který loni v září zabil při nehodě na Jičínsku tři cyklistky, ochrannou ústavní léčbu. Verdikt soudu není pravomocný, informuje středeční vydání Práva. Muži původně hrozil až desetiletý trest, trestní stíhání letos v únoru zastavil státní zástupce pro nepříčetnost.
Až pětileté vězení hrozí bývalému náměstkovi ministra financí Tomáši Zídkovi, který v úterý stanul před Obvodním soudem pro Prahu 1. Zídek před třemi lety nechal vypracovat studie, jak má reagovat na verdikt Ústavního soudu, který řekl, že obce mají právo na svém území zakázat hazard. A chtěl vědět, zda má ministerstvo soud poslechnout a začít odebírat licence na provozování výherních automatů. "Ty studie byly zcela zbytečné. Nebylo co řešit, musel vědět, že názor Ústavního soudu je zcela závazný," uvedl žalobce Jan Lelek.
Novelu trestního zákoníku, která má umožnit větší zasahování státu do zabavování majetku nejen odsouzených pachatelů, ale za určitých podmínek i dalším lidem, podpořila vláda. "Zabrání části majetku" v předloze není formou trestu, ale takzvaného ochranného opatření. Umožní postihovat i majetek, který nemá přímou souvislost se souzeným trestným činem. Zabavení by se mohlo týkat i majetku, který od pachatele získal někdo další, byl nabyt do společného jmění manželů nebo byl převeden do svěřenského fondu.
Soud v ruském Doněcku začal se čtením rozsudku nad Nadijou Savčenkovou. Agentura TASS dopoledne přišla se zprávou, že ukrajinská pilotka byla uznána vinnou z vraždy dvou ruských novinářů. Světové agentury ale posléze informace dementovaly s tím, že šlo o "předčasný výrok" a definitivní verdikt zatím nepadl. Prokuratura pro Savčenkovou žádá 23 roků vězení, soudce výši trestu oznámí zřejmě až v úterý, jelikož rozsudek má přes sto stran. Jednání už přerušil a ve vynášení rozsudku bude podle agentury RIA Novosti pokračovat od osmi hodin ráno SEČ. Čtyřiatřicetiletá Savčenková trvá na své nevině. Na protest proti svému uvěznění vyhlásila před 18 dny hladovku.
K žádnému předání úplatku chomutovskému soudci Ivanu Novákovi nedošlo, říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Jiří Teryngel, který obhajuje bývalého známého kriminalistu a advokáta Josefa Douchu. Právě on měl podle policistů Novákovi dát úplatek ve výši 80 tisíc korun. Vyšetřovatelé tvrdí, že si oba předali peníze 9. ledna v prodejně soudcova syna. "Dali každý kávu, koupili si víno a šli od sebe. Žádný úplatek ale neproběhl," uvedl Teryngel.
Krajský soud v Hradci Králové v pátek vydal dvě parcely u Heřmánkovic na Broumovsku Benediktinskému opatství svatého Václava v Broumově. Celkem benediktini kvůli pozemkům na Broumovsku podali čtyři žaloby, v pátek byla projednaná první z nich. Podle právní zástupkyně benediktinů Aleny Štumpfové by soud měl rozhodnout o vydání pozemků na Broumovsku i v dalších případech. Pozemkový úřad nárok benediktinů odmítl na základě výměru ministerstva zemědělství o konfiskaci majetku z prosince 1946.
S pomocí ukrytého programu sledoval Lukáš Kuzmiak cestu svého ukradeného notebooku a popsal ji na svém blogu. Ti, kdo se při tom poznali, ho teď žalují o téměř milionové odškodné. Způsobilo jim to prý újmu na zdraví.
Usvědčený masový vrah Anders Breivik předstoupil před soud v Norsku. Tvrdí, že ho stát ve vězení ponižuje, a porušuje tak jeho lidská práva. Breivikovi vadí tělesné prohlídky, jídlo z mikrovlnné trouby i samota. Usvědčený vrah, který v roce 2011 připravil o život 77 lidí, tráví většinu času ve své cele o třech místnostech. K dispozici má knihy, PlayStation, počítač i běžecký pás. Stát jakékoli porušování práv odmítá a tvrdí, že Breivik je stále velice nebezpečný.
V létě roku 2014 Martina Moláčková brutálně zavraždila starší šperkařku kvůli 17 tisícům korun. Soud ji za to potrestal 17,5 roku ve vězení. Ukradené peníze žena, která porodila jen pár dní před spácháním zločinu dítě, použila na nákup drog. Obhájce Moláčkové ve své závěrečné řeči zdůraznil, že proti ní neexistuje jediný přímý důkaz. Na místě činu byly nalezeny pachové stopy obžalované. Ta svou vinu odmítla.
Pákistánský soud vynesl 13 rozsudků smrti nad radikálními islamisty, které uznal vinnými z teroristických činů. Jeden z odsouzených dostal trest v souvislosti se zabitím deseti zahraničních horolezců a jejich pákistánského průvodce v červnu 2013 na hoře Nanga Parbat. Mezi zabitými cizinci byli tehdy i dva Slováci Peter Šperka a Anton Dobeš. Informovala o tom agentura AFP. K trestu smrti byl za útok na horolezce odsouzen Irfán Ulláh, člen pákistánské odnože radikálního hnutí Taliban. Dalších 12 osob dostalo trest smrti za teroristické útoky na školy a letiště a za zabití několika příslušníků ozbrojených sil i civilistů.
Dva miliony korun by měl Marek Suchý zaplatit podle arbitráže FAČR agentu Pavlu Vandasovi. Jenže reprezentant stále neplatí. Asociace už mu sice vyměřila pokutu, jenže agent pořád nedostal ani korunu
Milana Mračka oceňují jak jeho nájemníci, tak i radní Ústí nad Labem. S pomocí dotací zrekonstruoval dům v městské části Předlice, kde poskytuje levné bydlení sociálně slabým. Před dvěma týdny ale soud pana Mračka poslal na tři roky podmíněně do vězení – při žádosti o dotaci totiž předložil falešné potvrzení, že dům není v zátopovém území. Uvedený doklad mu přitom vystavilo samo město Ústí nad Labem.
Bulharský pašerák, který loni převezl v chladírenském voze z Maďarska do východní německé země Saska 81 běženců, odešel od německého soudu s trestem 4,5 roku vězení. K činu se přiznal. Lidé v nákladovém prostoru cestovali značně stísněně a neměli dostatečný přívod čerstvého vzduchu. Podle obžaloby cesta jen shodou náhod neskončila tragédií jako loni v létě, kdy se v chladírenském voze udusilo 71 běženců.
Dva čeští klienti žalují Saxo Bank kvůli zpětné změně kurzu při obchodech se švýcarským frankem a eurem po ukončení intervencí švýcarské centrální banky. Lidé, kteří často obchodovali na páku s vypůjčenými penězi od banky, se dostali do ztrát v řádech statisíců korun, které banka pomocí advokátní kanceláře vymáhá. Podle právníků Saxo Bank nemá spor řešit český soud, ale dánský.
Ministerstvo spravedlnosti přiznalo písemnou omluvu a 180 tisíc korun exministru obrany Martinu Bartákovi za trestní stíhání v kauze nákupu aut Tatra pro českou armádu. Stejnou částku dostane i zbrojař Michal Smrž, druhý obžalovaný v kauze údajné korupce. Podle dřívějšího vyjádření úřadu žádal Smrž zadostiučinění přes 31 milionů, Barták 200 tisíc korun. Soud je pravomocně osvobodil v prosinci 2014.
Norsko brzy zásadně změní postupy sociální služby Barnevernet, která je v Česku známá kvůli kauze Evy Michalákové, jíž v Norsku odebrali dva syny a ona se je už pět let snaží získat zpět. "V Norsku vznikne nový úřad. Ten se spojí s Českem hned, jakmile začne vůbec nějakou českou rodinu vyšetřovat," uvedla pro Aktuálně.cz právní poradkyně ředitelství Barnevernetu Agnete Krogvigová. Ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Česku Zdeněk Kapitán tuto informaci potvrdil. V případě odebrání půjdou děti do Česka, ne do Norska, jako je tomu dnes. Na již odebrané děti se nicméně novinka nevztahuje.
O možnosti výměny se zmínil ukrajinský prezident Petro Porošenko. Zároveň ve středu večer uvedl, že Moskva zatím na nabídku nereagovala. To potvrdil mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Rovněž ruské ministerstvo vnitra oznámilo, že žádná jednání o výměně se nevedou a ani se nepovedou, dokud soud neskončí. Ukrajinská pilotka se dozví výši trestu 21. března. Očekává se minimálně dvacetileté vězení.
Ostravský soud před několika dny dokončil rozsudek ve sledované kauze Petra Kramného. Na 101 stranách soudkyně rozebírá, proč muže poslala na 28 let za mříže za vraždu manželky a dcery na dovolené v Egyptě. Je si jistá, že Kramný vraždil elektrickým proudem. Motivem mu byly problémy v manželství. Soud přísný trest zdůvodnil mimo jiné tím, že Kramný činu nelitoval. "Neprojevil žádnou lítost, naopak se snažil vinu svést i na usmrcenou Moniku Kramnou," píše soudkyně.
Ukrajinská letkyně Nadija Savčenková zmírnila v ruském vězení hladovku a po týdnu začala přijímat tekutiny. Požádal ji o to prezident Petro Porošenko, napsal na Twitteru její právník Nikolaj Polozov. Další obhájce souzené Ukrajinky Mark Fejgin pak podle agentury AFP řekl, že se jeho mandantka rozhodla hladovku zmírnit na základě údajného dopisu od ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Jak se však později ukázalo, dopis byl podvrhem. Podle zdroje blízkého hlavě ukrajinského státu Porošenko skutečně Savčenkovou žádal, aby hladovku ukončila, avšak ústním vzkazem - žádný dopis jí nenapsal.
Přesně před dvaceti lety se ruský podnikatel Alim Karmov přiznal, že podvedl několik tisíc podílníků investičního fondu Futurum Aurum a připravil je o zhruba 200 milionů korun. A soudy nyní potvrdily, že na krádeži se nepřímo podílel stát - ministerstvo financí mělo totiž Karmovův fond lépe kontrolovat. První podílníci proto začínají dostávat od státu odškodné.
