Tým kolem historika Kamila Činátla pracuje na moderní výuce dějepisu. Ukazuje učitelům, že i v tomto předmětu mohou být žáci aktivní a místo poslouchání nudných výkladů mohou zkoumat dějiny jako v laboratoři. Vznikla tak aplikace HistoryLab, kterou nyní školy testují. Ohlasy jsou vesměs kladné. Mnohými neoblíbený dějepis by tak mohl doznat zásadních změn.
Národní institut pro další vzdělávání vede třetím rokem projekt Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi. Chce lépe připravit učitele na inkluzi a více informovat veřejnost. "Na inkluzi se nabalila spousta mýtů, za co všechno může, a svádí se na ni většina problémů českého školství," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz manažerka projektu Jana Odstrčilová.
Zná to asi každý - staré, špinavé a rozpadlé učebnice, které se dědí z třídy na třídu, v kolonkách vzadu přibývají další a další jména, často i mimo vyznačené rámečky. Jenže kromě formy velmi rychle zastarává i jejich obsah, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz plzeňský nakladatel Jiří Fraus, který vydává učebnice již od roku 1991.
Společnosti vládnou digitální technologie a jejich používání se bude dále rozšiřovat. Technologie už ve školách sice často jsou, ale nemá je kdo obsluhovat. Učitelé totiž v digitálních kompetencích mnohdy zaostávají za svými žáky. Na pedagogických fakultách se nic takového neučili a dalšího vzdělávání v této oblasti se trochu obávají - mají strach, že selžou a žáky stejně nedohoní.
Jeden žák vyskočil oknem, druhý propadl panice a další děti se vyděsily k pláči během simulovaného teroristického útoku, ktery podnikli zamaskovaní muži se zbraněmi v rukou v základní škole v městečku Barczewo na severovýchodě Polska.
Projděte si výsledky mezinárodních srovnávacích testů PISA 2018. Mezinárodní hodnocení 15letých žáků každé tři roky zjišťuje, nakolik získali dovednosti a znalosti klíčové pro plnohodnotné zapojení do společnosti. Šetření se zaměřuje na čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost i na zjišťování spokojenosti žáků. Testy ovládli Estonci, porazili i Finy.
Inkluzivní vzdělávání v Česku funguje už tři roky. Národní institut dalšího vzdělávání proto zmapoval postoje a potřeby 6349 učitelů a 355 ředitelů škol v oblasti inkluze. Jde o školy pracující v obtížnějších vzdělávacích podmínkách, které se ale chtějí dále rozvíjet a zapojily se do projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi. Aktuálně.cz přináší výsledky šetření.
Pedagogicko-psychologické poradny, výchovné poradkyně, individuální plány, asistenti. To vše se točí zejména kolem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ti mimořádně nadaní mají tak trochu smůlu. V lepším případě jsou odsouzeni k samostudiu, v horším případě k mnohaleté nudě nepodmíněně.
Solární panely, úsporné LED osvětlení i využití odpadní vody. Pražská střední škola Centrum odborné přípravy technickohospodářské se stane budovou s nulovou energetickou spotřebou. Projekt počítá také se zatravněním střechy a moderním bezpečnostním systémem. Rekonstrukce začala letos v září a potrvá téměř dva roky. Stát bude více než 200 milionů korun.
S originálním nápadem na prevenci dopravních nehod přišli thajští dobrovolníci. Na silnici v okolí školy namalovali 3D přechod, který opticky klame řidiče a přiměje je k pomalejší jízdě. Během posledních čtyř let se na silnicích v Thajsku stalo víc než deset tisíc dopravních nehod, při kterých zemřelo 900 lidí.
V počítačové hře si žáci mohou zřídit svou vlastní školní laboratoř a zkoumat v ní třeba chemické reakce. Robotika naučí děti logice i spolupráci v týmu. A díky virtuální realitě se školák nemusí o středověku učit, ale může se v něm rovnou ocitnout. Nejrůznější inovace a nové trendy ve výuce odborníci představili na akci Prague Education Festival.
Pedagogická fakulta je pro část uchazečů místem, kde sice studovat nechtějí, ale nejsnadněji se tam dostanou. Podle toho pak často vypadá i jejich motivace. Ještě větší problém je ale u samotných škol – ty se zaměřují hlavně na obsah předmětů, ale už ne na to, jak je správně učit. To se však postupně mění – iniciativa ke změně dokonce vzešla od samotných studentů.
Rodiče si myslí, že děti jsou pořád na internetu, pohybují se na stejných sítích jako oni, a kdyby se jim tam dělo něco špatného, určitě se jim svěří. Jaká je ale skutečnost? Výzkum pro společnost Avast provedla agentura Nielsen Admosphere letos v září na vzorku 815 českých dětí ve věku 9-13 let a 816 rodičů stejně starých dětí.
Třídenní akce The Prague Education Festival, která probíhala minulý týden, měla za cíl inspirovat odborníky i širokou veřejnost nejnovějšími přístupy ke vzdělávání a vytvořit platformu, na které mohou odborníci sdílet aktuální trendy, technologie a zkušenosti s učiteli, žáky i rodiči. Podívejte se, jak unikátní vzdělávací akce probíhala.
Rozmazlení, ufňukaní jedináčci? To je podle dostupných výzkumů, které shrnuje americký magazín Inverse, jen stereotypní nálepka. Srovnání mezi jedináčky a lidmi pocházející z rodin s více potomky totiž ukazují, že jedináčci nemají větší tendenci k osamělosti, nesamostatnosti ani nezralosti. Naopak bývají ambicióznější, což jim prospívá ve škole i v práci.
Ministerstvo školství představilo spolu s autory Strategie 2030+ plán, kudy se má ubírat vzdělávání v Česku do roku 2030. Přináší celou řadu změn, které by měly zastaralé pojetí výuky přetvořit ve školu pro život. Žáci se učí až polovinu zbytečných informací, biflují chvilkové znalosti kvůli testu. S tím má být konec. Zásadní však bude, zda učitelé změny přijmou a dostanou k nim prostor.
Sára Davidová z pražského gymnázia Nový PORG se stala nejúspěšnější maturantkou světa v mezinárodní IB maturitě, plné skóre získala společně s 212 studenty z celého světa v konkurenci 166 278 účastníků. V DVTV společně se sestrou mluvila o tom, proč se rozhodla studovat v USA. Její sestra Barbora je druhým rokem studentkou Stanfordské univerzity, Sára na Stanford nastoupila letos.
Posláním Základní a praktické školy Svítání v Pardubicích je poskytovat dětem, mládeži i dospělým lidem s mentálním a kombinovaným postižením vzdělávání a další služby, které by vedly k rozvoji jejich osobnosti, k zapojení do běžného života a k začlenění na trh práce. Vydejte se s námi na exkurzi po škole, kde se studenti právě vzdělávali v češtině, hudbě, keramice či výrobě obložených chlebíčků.
Ve třídách se žáci a studenti učí nazpaměť letopočty, druhy květenství, sloučeniny či pohoří. Mimo školu však od nich zaměstnavatel a ostatně i sám život vyžaduje spíše kreativitu, umění komunikace, spolupráce či schopnost diskuse, v níž člověk umí naslouchat druhým i vysvětlit a prosadit své stanovisko. Jako by šlo o dva světy, které dělí více než jen těžké dveře od hlavního vchodu do školy.
Dva studenti sociologie by vymysleli lepší stávku, odbory mají bojovat za velké věci, spor kvůli tarifům je malichernost, kritizuje chystaný středeční protest lektor a pedagog Robert Čapek. Vyšší platy prestiž učitelů nezvednou, tu zvedne kvalitní práce. Začínajícím učitelům by pomohlo, kdyby se úplně zrušily tarify. Teď kantoři dostávají tím více peněz, čím déle dřepí ve škole, říká.
