Šéf zimbabwské armády navštívil začátkem listopadu Peking, kde se sešel s čínskými vojenskými špičkami. Jen o pár dní později armáda v Zimbabwe převzala kontrolu nad zemí. A zadržela prezidenta Roberta Mugabeho a jeho ženu Grace.
Spojené státy ve čtvrtek rozšířily rejstřík sankčních kroků proti severokorejskému režimu. Ministerstvo financí, které sankční seznam spravuje, vyhlásilo postih tří severokorejských firem a sedmi osob, které se údajně dopouštějí porušování lidských práv. Sankcemi jsou nově postiženi vysoce postavení funkcionáři bezpečnostních složek KLDR a rovněž severokorejský ministr práce. Na seznamu se ocitlo také několik diplomatů, kteří podle Washingtonu organizovali násilné repatriace občanů KLDR hledajících azyl v Číně a Vietnamu. Podle ministra financi Stevena Mnuchina je cílem sankcí trestat i osoby a firmy, které se podílejí na vysílání Severokorejců na nucené otrocké práci v cizině.
Nové sankce Evropské unie mají totalitní Severní Koreu úplně odříznout od finančních toků. A zastavit tak vojenské a jaderné ambice režimu vůdce Kim Čong-una. Mezi nová omezení patří úplný zákaz jakýchkoliv investic, prodeje ropy a ropných produktů do KLDR i omezení finančních převodů. Kimův režim se i přesto snaží ke klíčové zahraniční valutě dostat za každou cenu. Včetně povolení domácích sázek a staveb luxusních odpočinkových center, ve kterých Severokorejci platí dolary.
Pokud USA vypovědí jadernou dohodu s Íránem nebo uvalí na tuto zemi nové sankce, zvýší to riziko vypuknutí války v relativní blízkosti Evropy. Řekl to v sobotu německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Reagoval tak na páteční projev amerického prezidenta Donalda Trumpa, který oznámil, že USA zavedou nové, přísnější protiíránské sankce a zablokují "všechny cesty" Teheránu k jaderné zbrani. Pokud by tak USA učinily, dostali by se v Íránu podle Gabriela k moci lidé, "kteří byli vždy proti jednání se Západem". Zároveň by si to nenechal líbit Izrael. A povzbudilo by to další země, aby si pořídily jadernou zbraň. Německo se bude spolu s Británií, Francií, Čínou a Ruskem dohody s Íránem držet.
Americký prezident Donald Trump v pátečním projevu uvedl, že Spojené státy neodstoupí od jaderné smlouvy s Íránem, chce však pracovat na jejích nedostatcích společně s Kongresem. Pokud nakonec ke shodě s Teheránem nedojde, pohrozil novými protiíránskými sankcemi. Americký zahraničněpolitický analytik Joshua Muravchik se domnívá, že Trump nemá vůbec žádný plán a odpovědnost za osud jaderné smlouvy pouze alibisticky přenáší na Kongres. Rusko v pátek vyzvalo signatáře jaderné smlouvy s Íránem, aby dohodu sjednanou v roce 2015 dodrželi.
Při pozdvižení, které vyvolalo Zemanovo antikimovské komando, poněkud zapadl fakt, že se opět navezl do Donalda Trumpa.
Nechat agresora, ať se beztrestně namlsá, nejhorší možná politika. Sankce uvalené na Rusko jsou minimum toho, co má Západ dělat.
Veterán americké diplomacie Daniel Fried do ní nastoupil už za éry prezidenta Jimmyho Cartera. Na prvním postu byl v roce 1980 v tehdejším sovětském Leningradě. Jeho posledním úkolem, než letos v únoru odešel ze služeb státu, byla funkce koordinátora amerických sankcí vůči Rusku. V této roli se Fried nakonec ocitl v nepříjemné situaci. Po Trumpově nástupu do Bílého domu musel proti němu lobbovat v americkém Kongresu, aby zajistil, že nový prezident protiruské sankce nezruší.
Prezident republiky chce rušit sankce. Na mezinárodním fóru nás reprezentoval jako neřízená střela.
Prezident Miloš Zeman v projevu před Parlamentním shromážděním Rady Evropy zkritizoval protiruské sankce. Podle Zemana jsou neefektivní a ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi naopak přinesly popularitu. "Sankce pro Rusko neznamenají téměř nic negativního. Je to strategie, kvůli které prohrávají všichni," upozornil Zeman ve své řeči a doporučil, že by se mělo s Ruskem co nejvíce komunikovat. Parlamentní shromáždění není institucí Evropské unie, byť všechny státy EU jsou členy Rady Evropy. Jde o poradní orgán Rady Evropy, mezinárodní organizaci, která sdružuje 47 evropských zemí, včetně Turecka a Ruska. Tomuto výboru nyní předsedá český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Čínské ministerstvo obchodu ve čtvrtek oznámilo, že v souladu s novými sankcemi Rady bezpečnosti OSN bude uzavřena většina severokorejských firem působících v Číně. Opatření se týká také společných čínsko-severokorejských podniků. Rada bezpečnosti OSN odhlasovala 11. září nové, přísnější sankce vůči KLDR v reakci na šestou severokorejskou jadernou zkoušku. Čínské ministerstvo obchodu ve čtvrtek uvedlo, že zmíněné firmy musejí být uzavřeny během 120 dnů ode dne, kdy Rada bezpečnosti rezoluci přijala. Čína je nejbližším diplomatickým spojencem KLDR a jejím hlavním obchodním partnerem. V poslední době ale sílí rozhořčení Pekingu nad zbrojními testy Severní Koreje.
Spojené státy uvalily na KLDR nové sankce, které cílí na finanční sektor komunistické země. Na seznamu figuruje osm severokorejských bank a 26 dalších osob s vazbami na finanční systém KLDR. "Osoby, na než byly sankce uvaleny, jsou severokorejští občané působící v Číně, Rusku, Libyi a Spojených arabských emirátech," uvedlo na svém webu americké ministerstvo financí. Americký ministr financí Steven Mnuchin sdělil, že uvalení nových protiopatření je pokračováním strategie USA zcela izolovat KLDR.
Výhrůžky mezi Spojenými státy a KLDR se čím dál více stupňují. Naposledy severokorejský ministr zahraničí prohlásil, že Američané jeho zemi vyhlásili válku. Čína, Rusko i západní země se ihned ozvaly, aby situaci uklidnily. Peking uvedl, že je to jen přilévání oleje do ohně. A podle agentury Reuters Rusové potichu hledají politické řešení celé krize.
Vztahy USA a Severní Koreji se dál vyostřují. Nejprve americký prezident Donald Trump v úterý promluvil před Valným shromážděním OSN o "totálním zničení" KLDR. A ve čtvrtek ještě přitvrdil. Oznámil nové sankce namířené proti KLDR, které de facto znamenají bankovní blokádu. Severokorejský diktátor Kim Čong-un americkému prezidentovi vzkázal, že je choromyslný.
Severokorejský ministr zahraničí označil amerického prezidenta Donalda Trumpa za "štěkajícího psa". Reagoval tak na Trumpův projev na půdě OSN, kde se americký prezident nechal slyšet, že v případě nutnosti KLDR úplně zničí. KLDR se ale dál tváří neohroženě, i přes sílící mezinárodní diplomatický a ekonomický tlak. Ten narušuje čerstvé rozhodnutí Jižní Koreje, která svému severnímu sousedu pošle humanitární pomoc ve výši více než 175 milionů korun. Podle OSN více než polovina obyvatel KLDR potřebuje potravinovou pomoc. V zemi také chybí léky a vakcíny.
Jen několika lidem se podařilo uprchnout ze Severní Koreje. Často pak skončí u jihokorejských sousedů, kde si teprve zvykají na svobodu - třeba i v tom, kam pojedou vlakem. Jednou z nich je i Hyeonseo Leeová, autorka knihy Dívka se sedmi jmény. V sedmnácti letech utekla z KLDR a nyní na přednáškách popisuje své zážitky. "Nebojím se, že by mě někdo zavraždil, ale spíše toho, že mě unesou a donutí na nějaké tiskové konferenci odvolat všechno, co jsem dosud napsala a řekla," tvrdí žena, kterou doprovází její vlastní ochranka.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se v úterý na Pražském hradě setkal se svým českým protějškem Milošem Zemanem. Kromě protiruských sankcí, Ukrajiny a situace v Evropské unii jednali také o migrační krizi. "Řekl jsem panu prezidentovi Steinmeierovi, že si dovedu představit velmi účinnou pomoc evropských zemí v zemích původu migrantů," prohlásil například Zeman. V tom s ním Steinmeier souhlasí. Zdůraznil však, že se musí respektovat rozhodnutí Soudního dvora EU o uprchlických kvótách.
Americký prezident Donald Trump chtěl severokorejského vůdce Kim Čong-una přitlačit ke zdi. Žádal, aby Rada bezpečnosti OSN vyhlásila vůči režimu totální ropné embargo, aby zmrazila veškeré účty Kima v zahraničí a aby zrušila mezinárodní spoje severokorejské letecké společnosti Air Koryo. Návrh sankcí ale kvůli odporu Pekingu a Moskvy takto tvrdá opatření neobsahuje, píše agentura Reuters.
Ústavodárné shromáždění ve Venezuele chce stíhat vůdce opozice. Dekret, který v úterý schválili poslanci, opozici viní z toho, že podněcovala přijetí sankcí. Ty na autoritářský režim prezidenta Nicoláse Madura uvalily Spojené státy. Soud proti opozičním lídrům má zahájit nejvyšší soud, který je nakloněný Madurovi.
Washington v sankcích proti Venezuele přitvrdil. Americká vláda zakázala obchodování s novými dluhopisy vydanými vládou nebo státní ropnou společností PDVSA. Caracas tak nebude moci prodávat dluhopisy, aby získal potřebné peníze na splátku svých dluhů. Nové americké sankce podle analytiků zvyšují riziko bankrotu Venezuely. Klíčový test na venezuelskou vládu čeká už v listopadu, kdy by měla splatit 3,8 miliardy dolarů.
