V současné krizi s Ruskem má Joe Biden hned dva soupeře. Na východě Evropy je jím šéf Kremlu Vladimir Putin, po jehož invazi na Ukrajinu americký prezident na Rusko uvalil tvrdé sankce. Přímo doma v USA je ale Bidenovým problémem, že se nemůže opřít o pevnou politickou podporu.
Ukrajinský Mariupol, vzdálený 20 kilometrů od frontové linie s proruskými separatisty, ovládly modrožluté barvy. Demonstranti zde protestovali proti ruskému uznání nezávislosti samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky. Tam naopak rebelové slavili s ruskými vlajkami. V zákopech mezitím čekají ukrajinští vojáci a prohlašují, že jsou připravení bojovat. Podívejte se, jak to v oblasti vypadá.
„Války v Evropě málokdy začínají ve středu,“ znělo po 16. únoru posměšně z Ruska. To reagovalo na informace serveru Politico, který tvrdil, že Spojené státy toto datum určily jako den ruské invaze na Ukrajinu. K ní ale došlo o pět dní později. „Administrativa Joea Bidena změnila způsob informační války. Z USA nyní zní: ‚Zatím nám to na Putina funguje‘,“ tvrdí reportér Aktuálně.cz Daniel Anýž.
Náboje srovnané pod sklem na jídelních stolech, na stěnách fotografie z bojových nasazení na Donbase nebo zvětšená napodobenina zbraně. Pizzerii Veterano v centru Kyjeva založili a provozují vojáci 30. brigády ukrajinské armády, nasazení v bojích na východě země v roce 2014, kdy tu začala válka.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě vstup na území separatistických donbaských republik. Od roku 1991 je to již po několikáté, kdy ruské vojsko bude operovat v cizí zemi. Podívejte se na chronologický přehled jeho zahraničních misí a výsledků, které přinesly.
V reakci na ruskou invazi do donbaských republik americký prezident Joe Biden oznámil sankce, které míří proti představitelům těchto území. S tvrdšími opatřeními, které by postihly Rusko, zatím čeká. Jedním z důvodů je udržení jednotného postupu v koordinaci s EU a NATO. Biden ovšem také zvažuje i zpětný dopad sankcí na Spojené státy.
Zatímco Západ varuje před zesilující vojenskou aktivitou ruských jednotek na rusko-ukrajinské hranici, prokremelská média vykreslují úplně opačný obrázek. "Tvrdí, že Rusko je obklíčené a brzy bude napadené Američany a jimi najatými Ukrajinci," říká šéfredaktor Aktuálně.cz a bývalý zpravodaj v Rusku Josef Pazderka. Hraje se na emoce, zpravodajství je plné polopravd a lží, dodává.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil v pondělí ruské armádě vstoupit na východní Ukrajinu. Údajná "mírotvorná" mise v Doněcké a Luhanské lidové republice, které se s podporou Kremlu "odtrhly" od Kyjeva už v roce 2014, navazuje na oficiální uznání nezávislosti těchto oblastí ze strany Ruska. Jaké jsou hlavní scénáře možného vývoje? Odpovídáme na nejdůležitější otázky.
Premiér a předseda ODS Petr Fiala v úterý na jednání sněmovny i v kuloárech ostře kritizoval politiku Ruska vůči Ukrajině. Následně v krátkém rozhovoru pro Aktuálně.cz a HN sdělil, že považuje za důležité snižovat energetickou závislost na Rusku. Zároveň potvrdil, že Česko je připraveno přijmout uprchlíky z Ukrajiny. "Jsme připraveni na pohyb jednotek lidí, ale třeba i tisíců uprchlíků," uvedl.
Praha nesmí Kyjev opustit. Zároveň ale musíme začít bojovat i na domácí frontě - proti dezinformacím dělá stát stále málo. To se musí zásadně změnit.
Pondělní krok ruského prezidenta, kdy podpořil nezávislost „lidových republik“ vyhlášených v roce 2014 proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny, už včera odsoudili někteří poslanci vládní koalice i opozičních stran. Dnes chování Ruska komentoval premiér Petr Fiala v Poslanecké sněmovně. Kvůli krizi na Ukrajině odpoledne zasedne krizový štáb ministerstva zahraničí.
"Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu, a naopak snižuje naději na diplomatické řešení," uvedl Hrad v prohlášení. Prezident zatím současnou krizi podrobněji nekomentoval. Dříve vyjádřil přesvědčení, že Rusko nebude riskovat ozbrojený konflikt se sousední zemí.
Koho by někdy napadlo, že poletí do Kyjeva jako do válkou ohrožené metropole. A na Ukrajinu coby země, na jejíchž hranicích čeká už skoro dvousettisícová armáda, která může dostat rozkaz k útoku.
Přístup k pitné vodě, zdravotní péče či vzdělání. V důsledku ozbrojeného konfliktu jsou na Ukrajině téměř tři miliony lidí, kterým chybí základní potřeby. Pokud však Rusko zahájí invazi, bude jich mnohem víc. V místě se angažují i české humanitární organizace. Patří mezi ně Český červený kříž a Člověk v tísni, jejichž zástupci Aktuálně.cz sdělili, že se připravují na nejhorší.
Ruský prezident Vladimir Putin v noci na čtvrtek oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na ukrajinském Donbasu. Moskva podle něj nemůže tolerovat hrozby, které přicházejí z Ukrajiny a cílem operace je ochrana lidských životů. Podle Kyjeva Rusové od rána útočí na řadu dalších cílů na ukrajinském území. Prohlédněte si, kde má Moskva rozmístěné vojáky a srovnání obou armád.
Přes dva miliony lidí žije na území dvou samozvaných republik, které se před osmi lety odtrhly s ruskou pomocí od Ukrajiny. Z jedné strany je ruská hranice, z druhé dlouhá frontová linie, za níž stojí ukrajinská armáda. Kreml teď odtržená území Doněcké a Luhanské republiky oficiálně uznal za nezávislá a přesunuje sem vojáky, o kterých tvrdí, že jsou "mírotvůrci". Jak to ale na místě vypadá?
Velká Británie a USA připravily ještě před válkou seznam Rusů, které zasáhnou ekonomické sankce, pokud ruský prezident Vladimir Putin vydá rozkaz k invazi na Ukrajinu. Rozkaz vydal, takže Západ sankce schválil. V následujícím přehledu najdete jména lidí z Putinova okolí, kterých se dotknou nebo už dotýkají.
...
