„Filmem jsem chtěla položit divákům a divačkám otázku, co mají zapotřebí. Aby z něj odcházeli a přemýšleli, kde jsou hranice slova, které někomu dají, kde ho třeba překročili a mrzelo je to. Raději otázky dávám, než bych říkala, jak to je,” tvrdí Beata Parkanová, scenáristka a režisérka filmu Slovo, který získal dvě ceny na karlovarském festivalu. Teď ho promítají kina.
Matka, která se v domácnosti cítí jako v kleci. Děkanka, která potírá sexismus na univerzitě. Nebo policistka, která zakládá rodinu s partnerkou. Režisér Jan Hřebejk pro Českou televizi natočil minisérii Pozadí událostí, která zkoumá ženskou emancipaci a krizi mužství. V rozhovoru popisuje, proč se nepovažuje za zastánce starých pořádků i proč je debata o manželství pro všechny plná nedorozumění.
"Žižka je dnes jen vzpomínkou na hodiny dějepisu," je přesvědčen Michal Stehlík. A nic nového do debaty o vojevůdci podle něj nepřináší ani nový snímek. Jako symbol české národní identity už Žižka zažil lepší časy, spoléhali na něj obrozenci, první republika i komunisté. Ať už jsou výklady jakékoliv, více vždy vypovídají o našem vidění světa než o husitském veliteli, tvrdí Stehlík.
Kateřina Illnerová jako první česká ilustrátorka vyhrála soutěž Silent Book Contest na veletrhu v italském Turíně, přitom stále ještě studuje v ateliéru Komiks a ilustrace pro děti na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. „Kreslím třeba do čtyř hodin do rána. Jako studentka jsem ráda, že o moji práci lidé stojí, ještě neumím říkat ne,” říká.
Redaktor Aktuálně.cz Martin Novák minulý týden vyrazil na jih Ukrajiny, kde se půl roku od začátku okupace intenzivně bojuje. Ve svých reportážích z války popisuje příběhy místních, kterým boje změnily život. Přestože je Ukrajina zpustošená, obyvatelé neztrácí naději. "Jsou přesvědčení, že nakonec vyhrají, že ruskou armádu z okupovaného území vyženou. To v únoru nebylo," popisuje novinář.
„Francie je dnes zemí, která uprchlíky přijímá, nebo je odmítá, ale sami Francouzi nikam neutíkají. Chtěl jsem ukázat, že tomu tak vždycky nebylo,“ říká Miguel Bonnefoy, který francouzsky píše o svých předcích z Chile a Venezuely.
Na Českou televizi se začátkem září vrací seriál Případy 1. oddělení. Nová řada divákům odhalí kauzu vraha pražských taxikářů i příběh muže, který zneužil metanolové aféry, aby se zbavil manželky. Režisér Peter Bebjak, který natočil už letošní hit Devadesátky, v rozhovoru popisuje, jak se od 90. let změnilo podsvětí na Slovensku, jak se člověk stane zločincem i v čem se kriminálka podobá pohádce.
Youtuber Jan Špaček dostává politiky z komfortní zóny. Ve svém satirickém pořadu jim s vážnou tváří klade otázky, u kterých se diváci neubrání smíchu. Andreje Babiše se ptal, jestli chce na prezidentský úřad vrátit havlovskou tradici, s kandidátkami Volného bloku zase debatoval o povinném čípkování. V rozhovoru líčí, jak ho na srazu vlastenců málem zbili i jak šel s Petrem Pavlem na Lysou horu.
Český rozhlas Vltava slaví 50 let vysílání. Za tu dobu se podle jeho šéfredaktorky výrazně změnil. "Tenkrát lidé neměli tolik možností něco zajímavého poslouchat, dneska je samozřejmě daleko větší konkurence," říká v rozhovoru Jaroslava Haladová, podle které je nutné otevřít vážnou debatu o zvýšení koncesionářského poplatku. "Jinak bude rozhlas v krizi," říká.
Fanoušci se v pátek dočkají seriálu Pán prstenů: Prsteny moci. Novinka Amazon Prime Videa slavné Tolkienově trilogii dějově předchází. Na rozdíl od filmové adaptace se však autoři televizní série nespoléhají na podrobnou knižní předlohu, ale jen na roztroušené střípky mýtů. "Film nikdy nemůže plně reprodukovat literární předlohu a ani by neměl," říká v rozhovoru odborník na fantasy Michal Peprník.
„Rozpočet postupně bobtnal a stal se z toho úplně jiný film, podstatou je ale Jan Žižka pořád stejný. Nechtěl jsem dělat kompromis a měnit ho pro Američany. Je to hlavně český film a hlavně pro Čechy, ale věřím, že se bude líbit i v Americe,” říká producent a režisér Petr Jákl o nejdražším českém snímku s Benem Fosterem či Michaelem Cainem v hlavních rolích, který půjde do kin začátkem září.
Kapela Mirai se díky zapamatovatelným sloganům a chytlavým melodiím zařadila mezi největší hvězdy domácího popu. Dobyla Anděly i České slavíky a na podzim chystá hned dva koncerty v O2 areně. Frontman Mirai Navrátil přitom každý úspěch bere s rezervou a ne vždycky si ho dokáže užít. V rozhovoru mluví o workoholismu, postcovidové depresi, dobrovolné abstinenci i zesnulém kamarádovi Davidu Stypkovi.
Na zesnulou Hanu Zagorovou vzpomínají její přátelé i kolegové. Zpěvákovi Michalu Prokopovi zpěvačka pomohla v začátcích kariéry a také v době, kdy byl v nemilosti komunistického režimu. Šla mu také za svědkyni na svatbu. "Měli jsme spolu velmi dobré vztahy," říká Prokop v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
„V jedné osobě se potkala všechna témata, kterými jsem se zabýval. Ohledávání reality, faustovské téma a také to, že se někdo ocitne v historicky tak vychýlených a šílených dobách a přitom je sám do značné míry vychýlený,” říká Vojtěch Mašek, režisér a scenárista filmu Arvéd, který od čtvrtka promítají kina. Inspirovaný je skutečnou postavou Jiřího Arvéda Smíchovského.
Jiřímu Arvédu Smíchovskému se přezdívalo malostranský ďábel. Za první republiky vyvolával při magických rituálech démona, později propadl nacistické ideologii, a aby po válce unikl popravě, začal spolupracovat s komunisty. O jeho temném osudu nyní vypráví film Arvéd. Režisér Vojtěch Mašek v rozhovoru popisuje, jak se mu proslulého okultistu a udavače podařilo polidštit, aniž by jeho činy omlouval.
Začátkem 60. let minulého století byla donucena odejít z vlasti. Dnes, i když je jí přes 90 let, Helena Axlerová z Paříže stále pomáhá české kultuře. Zasloužila se mimo jiné o nové vydání románu Honzlová od Zdeny Salivarové. A také ho přeložila do francouzštiny.
Moskva a Kyjev se navzájem obviňují z útoku na věznici v Olenivce nedaleko Doněcku, kde na konci července zemřelo 53 ukrajinských zajatců. Ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že rozvědka její země má dostatek důkazů, že šlo o ruský úder. A kritizuje OSN a další mezinárodní organizace, že toho pro Ukrajinu nedělají dost.
Podle environmentálního a sociálního psychologa Jana Krajhanzla lidi požár v Českém Švýcarsku více znepokojí zejména v souvislosti se změnou klimatu, zesílí přesvědčení, že se skutečně odehrává tady a teď. Přitom jim často klíčové informace o řešení problémů spjatých s globálními změnami počasí chybí a rozhodují se především podle svých pocitů.
„Bitva na Bílé hoře v dějinách příliš neznamenala. Až následné dění a doba se k ní vracela a začala ji pokládat za onen děsný mezník. Nabalilo se na ni mnoho mýtů. Rozhodně například nešlo o úpadek českého národa, ani o násilnou germanizaci,” říká historička Ivana Čornejová. Její knihu Temno o době pobělohorské vydalo nakladatelství Paseka.
„Není to žádný módní trend, ale osvobození,“ vysvětluje francouzská spisovatelka Vanessa Springora, proč napsala knihu o tom, jak byla ve čtrnácti letech zneužita.
