Vypadá to na běžné rande přes aplikaci Tinder, k jakým denně dochází uprostřed rušných ulic newyorského Manhattanu. Mladá žena sedí na baru, klopí do sebe pálenku a posílá zprávy. Brzy zvoní telefon a debata se stáčí k očekávatelnému tématu na oťukání druhého: k oblíbeným hororům. Jenže sledujeme úvodní scénu šestého dílu série Vřískot. Tudíž lze čekat, jak setkání dopadne.
Patnáctiletý mladík leží na posteli, usilovně se věnuje aktivitě, k níž potřebuje jen ruku, fotku v mobilu a ještě jednu část vlastního těla. Hned úvodní scéna nového seriálu videotéky Voyo nazvaného Sex O'Clock zřetelně ukazuje, kam cílí. Popularita zahraničních vyprávění o mládeži a nejen pro mládež jako Sexuální výchova či Euforie nachází stále větší odezvu na českých obrazovkách.
Dvě nová alba amerického producenta elektronické hudby a DJ Skrillexe ukazují, že cejch zrádce, který mu v minulé dekádě vpálili hudební novináři, je v roce 2023 už holým nesmyslem.
Když se před sedmi lety objevila nová filmová série Creed navazující na populární příběhy boxera Rockyho, stála na třech pilířích. Na přesvědčivě umolousaném charismatu herce Sylvestera Stallonea, na kvalitách talentovaného režiséra Ryana Cooglera a projevu Michaela B. Jordana, jehož Coogler objevil ve svém debutu Fruitvale Station.
Jeho jméno je vyslovováno s despektem, přestože šlo o elitního parašutistu vysazeného v březnu 1942 na území protektorátu s cílem sabotáže. O tři měsíce později se přihlásil gestapu, kde vyjmenoval pachatele atentátu na Reinharda Heydricha i další jim nápomocné. Teď se Karlu Čurdovi věnuje hra Čurda, hrdina jedné prohry, kterou napsal a režíruje David Jařab v Městských divadlech pražských.
Americká minisérie Fleishman v průšvihu na platformě Disney+ zkoumá, čím prochází člověk, jehož život se přehoupl do druhého poločasu.
V podezřele vysoké koncentraci na Vysočině opět leží mrtvoly v kalužích krve. Televize Nova tuto neděli večer začíná vysílat druhou řadu seriálu Odznak Vysočina, který však navzdory úvodním záběrům na těla se spoustou bodných ran nabízí především obyčejné, uvěřitelné případy. Velitelka mordparty Dana Skálová nečelí jen novým kauzám, ale také dávnému případu, který ovlivní náladu v týmu.
Česko ovlivní zvláštní meteorologický jev zvaný krvavé zatmění. V lese kdesi za Prahou se srazí tři vozy. Filozof pohřešuje manželku. A jeden muž se zálibou v lovu postrádá automobil. Jak to spolu souvisí? Na to se pokouší dát velmi bolestivou odpověď nový český film Zatmění s Jakubem Štáfkem, který od čtvrtka promítají kina.
Richard Krajčo, frontman skupiny Kryštof, se na divadelní scéně objevuje sice zřídka, zato vždy znovu potvrzuje svůj herecký talent. V pražském Ungeltu nově vystupuje v „terapeutické“ hře Duncana Macmillana a Jonnyho Donahoa nazvané Všechny báječný věci. Na scéně je sám a do několika dalších rolí postupně obsazuje nicnetušící diváky. Režírovala Karin Krajčo Babinská a je beznadějně vyprodáno.
Pogromy, genocidy, holokaust, těm temným skvrnám dějin obvykle předcházelo plíživé a všeobecně rozšířené zbavování určité části společnosti atributů lidství. Mechanismus se v historii opakoval tolikrát, že stojí za to ho připomínat. V některých státech funguje dodnes.
Celé dekády zakládá své charisma na pomačkané tváři a nakřápnutém hlase. Také ve své první televizní roli teď Sylvester Stallone vypadá, jako by vypadl z popelnice. V seriálu Tulsa King hraje mafiána, který se po čtvrtstoletí vrací z vězení. Za jeho oběť, to znamená mlčení, ho gangsterská "rodina" nevítá s otevřenou náručí. Přesto se hrdina nechystá do důchodu.
Až staromódní potěšení z četby skýtají dva romány Johna Updikea, jednoho z největších amerických prozaiků druhé poloviny 20. století, které v českém překladu právě vydalo nakladatelství Zeď. Oba se přitom z jeho tvorby vymykají.
Tvůrci oceňovaného Teda Lassa uvedli zpola vážný seriál o terapeutovi, který se až moc cpe do života svým pacientům. Sám by si přitom s někým potřeboval popovídat. Terapie pravdou je k vidění na platformě Apple TV+.
Podvodník vydávající se za někoho jiného není tak nebezpečný jako pomýlená veřejnost, ale pravda a láska nakonec zvítězí nad lží a nenávistí. Moralizující satiru Šaty dělají člověka uplynulý pátek uvedlo pražské Národní divadlo ve Státní opeře, kde měla roku 1922 světovou premiéru.
Nejasné kontury zšeřelého bytu prosvicuje jen namodralé světlo obrazovky laptopu. Běží na něm gay porno a kousek opodál se nachází objekt, který svými monstrózními rozměry podivuhodně splývá s gaučem. Je to hrdina filmu Velryba a právě se snaží uspokojit. Režisér Darren Aronofsky hned první scénou snímku, který od čtvrtka promítají kina, vtahuje publikum do bezútěšného světa.
Americká básnířka Louise Glücková je plná protikladů. Píše o prosté kráse i krutosti. Držitelce Nobelovy ceny za literaturu nedávno vyšla už třetí sbírka v českém překladu.
Na plátně se odráží nekvalitní zrnitý televizní záběr na led. A kinosálem burácejí věty, které se před čtvrtstoletím zarývaly do myslí statisíců diváků. „Jsi pašák, Albi!“ a za chvíli „Dominik chytil!“, chvěje se hlas komentátora, zatímco čeští hokejisté postupují do finále olympijského turnaje v Naganu.
Euripidova tragédie Bakchantky září na scéně pražského Stavovského divadla neonovými barvami jako psychedelická muzikálová show. Bůh Dionýsos coby popová hvězda svádí ženy k třeštění a vládci Théb zaslepenému pýchou rozumu chystá hrůzný trest. Režisér Jan Frič se spolupracovníky a kapelou Bert & Friends připravili "antický" zážitek, na jaký publikum hned tak nezapomene.
Dirigentka Lydia Tár je takřka dokonalá. Hudbu studovala na předních školách od Harvardu po Vídeňskou univerzitu. Vedla slavné orchestry v Chicagu či New Yorku, až zakotvila v Berlíně. A tato žačka Leonarda Bernsteina jako jedna z mála získala televizní cenu Emmy, hudební Grammy, filmového Oscara i divadelní Tony. Má to jen dva háčky. Hrdinka filmu Todda Fielda je fiktivní. A nejspíš trochu mrcha.
Druhý únorový týden se na několika pražských scénách konal festival současných inovativních počinů v oblasti nového cirkusu Cirkopolis. Mezi pěti zahraničními hosty se objevili Elena Zanzu s projektem EZ nebo Arno Ferrera & Gilles Polet v "cirkusovém duetu" Cuir. Performery pojilo vědomé omezení lidského těla vystaveného na scéně, průzkum jeho možností i hranic na prahu bolesti a vyčerpání.
