Frustrace, vztek i úzkost. Emoce, s nimiž se v důsledku ruské invaze aktuálně potýká řada ukrajinských uprchlíků, kteří vyhledávají terapeutickou péči. K českým psychologům ale míří nejen oni, obrací se na ně také zde žijící Rusové i dobrovolníci, kteří uprchlíkům pomáhají.
Hosty vysílání jsou psycholog Daniel Štrobl, novinář Tomáš Forró, energetický analytik Michal Macenauer a vysokoškolský učitel Václav Švec.
Pražským asistenčním centrem pro pomoc uprchlíkům prošlo již přes padesát tisíc Ukrajinců. V Kongresovém centru jim pomáhají i Klára Koutníková a Jan Remeš, psychologové z řad pražských hasičů. Lidé, kteří několik dní nespali a mají za sebou dlouhou cestu, podle nich mohou přemýšlet zkratkovitě. Potřebují hlavně uklidnit a odpočinout si.
Do Česka od začátku ruské invaze na Ukrajině přišlo už 270 tisíc uprchlíků. Mnozí z nich budou kromě bydlení a práce potřebovat taky pomoc psychologů, protože mohou v nadcházejících měsících čelit posttraumatické stresové poruše. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví proto nyní ženám, dětem i mužům z Ukrajiny nabízejí přednostní konzultace.
Mladší generace, která se většinu života nesetkala s žádnými velkými překážkami, najednou řeší klimatickou krizi, covid i válku a bude to mít těžké, upozorňuje Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky. "Psychika člověka má obranné mechanismy a krizi ustojíme, ale zaplatíme za ni v budoucnu," říká. Zde jsou jeho rady, co si počít.
Prožívat ve vztahu k ruské invazi na Ukrajinu strach, hněv či bezmoc je přirozené a své emoce je třeba přijmout. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká psycholožka se zaměřením na mimořádné události Jana Majzlíková. Negativní pocity lze podle ní zahnat nejen tím, že mezi sebou budou lidé o svých emocích hovořit, ale také pomocí zasaženým lidem.
Šárka Tomečková čelila na základní škole šikaně ze strany spolužáků. Nezapadala do kolektivu a kvůli urážkám a posměškům si připadala méněcenná. Ze strachu se nikomu nesvěřila, šikanu se proto rozhodla přetrpět a řešit sama. V nejhorších časech si začala psát deník. Ten nyní přetvořila v knihu, jejímž cílem je pomoci dětem, které zažívají něco podobného.
Češi mají větší sklon ke kritice a nespokojenosti, protože trpí "postkomunistickým syndromem", který se projevil i v jejich přístupu k epidemii. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká vědecká pracovnice z Psychologického ústavu Akademie věd Martina Klicperová-Baker. Popisuje také, jakou roli hrají kulturní a politické preference v ochotě se očkovat nebo v odolnosti proti dezinformacím.
Dana Němcová byla jednou z prvních signatářek Charty 77, později byla její mluvčí a spoluzaložila Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. V ochraně lidských práv pokračovala i po roce 1989. Jedna z nejvýraznějších osobností československého disentu zemřela ve věku 89 let. Jménem rodiny to sdělil předseda správní rady Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové Vojtěch Sedláček.
Mnoho žen i mužů se bojí toho druhého obejmout, přivinout. Mám? Nemám? Není to nebezpečné? Nenakazím ho, nenakazím ji? Pekelná doba covidová.
Exekuci má v Česku 2252 dětí a mladých do 18 let. Po téměř dvou třetinách z nich exekutoři vymáhají částku nižší než 2000 korun. Patnácti dlužníkům nebylo ještě ani pět let. Vyplývá to ze statistiky Exekutorské komory, kterou si vyžádaly expertky Psychologického ústavu Akademie věd. Podle psycholožek má exekuce vážný dopad na vývoj dětí.
Ženy se stydí za témata, která se neplodnosti týkají. Syndrom polycystických ovarií neboli PCOS je spojen s hodně předsudky, pro ženy je těžké o tom mluvit. Chceme to detabuizovat, dát naději a říct, že taková diagnóza není konec světa, říkají Anna Sedláková a Karolína Krejčová, zakladatelky organizace Indiánky. Snaží se o osvětu ohledně onemocnění, která vedou k neplodnosti žen, samy mají PCOS.
Děti se s tématem sexu setkávají v brzkém věku, s výukou sexuality a vhodného chování mezi ženami a muži je proto podle psycholožky Ireny Smetáčkové z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy potřeba začít už ve školce. "To, že jsme muži a ženy, že máme pohlaví a že k životu patří také jejich užívání, má zaznívat v přiměřené míře a vhodným způsobem už v předškolním věku," říká Smetáčková.
Tenis je globální sport s obrovským mediálním zájmem a na vrcholové úrovni není možné oddělit sportovní aktivitu od mediální, komentuje sportovní psycholog Michal Šafář bouři kolem rozhodnutí japonské hvězdy Naomi Ósakaové bojkotovat kvůli ochraně duševního zdraví brífinky na French Open. Z turnaje po kritice odstoupila. Pokud bylo cílem uchránit ji před tlakem, tak to nebylo zvládnuté, dodává.
Co s námi udělal rok pandemie, lockdownu a sociální izolace? Co všechno v našem životě změnil a co můžeme očekávat od postcovidové doby? "Naučili jsme se snášet nejistotu a protřídili jsme si vztahy. Opustili jsme ty, které jsme si drželi spíše ze zvyku, a tím pádem nám zbývá více času na lidi, jež máme opravdu rádi," říká psychoterapeut Jan Kulhánek v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Úzkosti, poruchy nálad a sebepoškozování. To jsou podle psychologů a psychiatrů u dětí v pubertě nejčastější problémy, kterých v důsledku koronavirové epidemie za poslední rok výrazně přibylo. Negativní dopad na psychiku má podle odborníků distanční výuka, nulová socializace nebo i časté problémy v rodině. Jak tedy poznat, že má dítě problém a jak s ním o tom mluvit?
Kočky dokážou být vtipné i zákeřné, ale ne zlomyslné nebo falešné. Většinou k tomu mají nějaký důvod. Neumím si představit, že by kočka seděla doma, brousila si drápy a přemýšlela, co svému pánovi provede, říká zakladatelka Kočičí polepšovny Kateřina Štiblická, která ve Velké Británii vystudovala klinické chování zvířat. Nejčastěji řešíme nečistotnost koček a jejich agresi, dodává.
Martin Hofman je brněnský psycholog a lektor učitelů s profesními zkušenostmi ze soukromé praxe, z dětského krizového centra či z pozice školního psychologa. Varuje, že situace je z hlediska školáků izolovaných doma opravdu vážná. Děti měly dlouho trpělivost a snažily se vše zvládnout, nyní již cítí hlavně bezmoc, frustraci a vztek, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nemocnou společností jsme se stávali už před covidem. Teď jen sklízíme to, že jsme se dostatečně nestarali o duševní zdraví, míní klinický psycholog Radek Ptáček. Na jaře jsme se semkli, ale společnost se chová podle toho, jak je řízena. Pokud chce vláda vysvědčení, tak ať se podívá, jak se lidé chovají. Opuštění senioři tu byli už před covidem, stejně jako děti s problémy se školou, dodává.
V loňském roce výrazně přibylo lidí, kteří cítí nepohodu, mají úzkosti nebo deprese. Řada z nich nevyhledává odbornou pomoc a problémy se tak odráží nejenom doma, ale i v práci. Zaměstnavatelé stále častěji nabízejí benefit v podobě psychologa na telefonu. To však podle psychiatrů nemusí stačit. Vyzkoušejte si jednoduchý test, zda i vaši psychickou pohodu pandemie nevykolejila.
