Před 57 lety se - po vzoru Jana Palacha - upálil český student Jan Zajíc, pochodeň č. 2. Plán mu však zřejmě nevyšel a jeho tělo bylo po vzplanutí nalezeno v domě č. 39 na Václavském náměstí. V roce 2021 jsme se s historikem Petrem Blažkem podívali na místo, kde se Jan Zajíc k činu připravoval a kde i nalezl svou smrt. Osudová místa si můžete prohlédnout prostřednictvím panoramatických snímků.
Lidé po celém Rusku zapalují na znamení protestu proti policejním zásahům a uvěznění opozičního představitele Alexeje Navalného svíčky nebo rozsvěcejí svítilny na mobilech a snímky světel pak umisťují na sociální sítě.
Hlavním městem projela o sobotním odpoledni kolona zhruba tří stovek alegorický vozů, satiricky kritizujících Andreje Babiš a jeho řízení státu. "Masopust je období nejen veselých oslav, ale také ironického zesměšnění mocných. A tak chceme touto jízdou vyjádřit svůj protest a obavy," řekl k akci Benjamin Roll, předseda pořadatelského spolku Milion chvilek demokracie.
Studenti pražského Gymnázia Přírodní škola neobvykle protestovali za návrat do škol. V županech zastavovali v mrazu veřejnost a poslance před jednáním sněmovny, aby je podpořili. Happening začal v osm ráno na Malostranském náměstí, před sněmovnu policie asi dvacítku studentů s ředitelem nepustila. On-line vyvěšená petice Nesmíme obětovat děti má už skoro patnáct tisíc podpisů.
Zhruba padesát Barmánců žijících v Česku se v sobotu odpoledne sešlo na pražském Václavském náměstí na protest proti vojenskému převratu, který se uskutečnil v jejich domovině. Podpořili také protestní akce, které se v Barmě proti svržení civilní vlády a uvěznění jejích čelných příslušníků konají. Vrcholní příslušníci armády se moci v zemi chopili v pondělí.
K prvnímu pouličnímu protestu od pondělního vojenského převratu v Barmě se ve čtvrtek sešla skupina protestujících ve středobarmském Mandalaji. S odvoláním na příspěvky na sociálních sítích o tom informovala agentura Reuters.
Kreml označil tvrdé policejní zásahy proti demonstracím za osvobození uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného za opodstatněné. Nelegální akce musí být potlačeny, prohlásil mluvčí prezidenta Vladimira Putina a jako provokace odmítl výzvy Navalného spolupracovníků k dalším protestům. Kreml se podle mluvčího ani nedomnívá, že by Navalného uvěznění mohlo ovlivnit politickou situaci v zemi.
Před Úřadem vlády se v pátek odpoledne sešlo asi šedesát lidí nespokojených s vládními opatřeními proti koronaviru, zejména s uzavřením restaurací a obchodů. Plánovali tříhodinovou blokádu budovy, leč nikdo na vládu nejel a demonstranti po hodině a půl akci v dešti rozpustili. Už v noci na sobotu se na Karlově mostě objevila tři auta jako výraz občanské neposlušnosti. Magistrát je odtáhl.
Demonstrace na podporu opozičního předáka Alexeje Navalného vypukly v sobotu kvůli časovému posunu nejprve na Dálném východě a na Sibiři. Postupně se rozšířily do dalších ruských měst, ale i některých evropských metropolí včetně Prahy. V Moskvě se sešlo podle odhadů až 40 tisíc lidí. K protestům vyzval Rusy sám Navalnyj. Policisté při nich pozatýkali přes 3000 lidí.
Po celém Rusku se v sobotu konaly demonstrace na podporu opozičního předáka Alexeje Navalného. Toho úřady zatkly minulý víkend při návratu do Moskvy z léčení v Německu po otravě jedem novičok. V Moskvě se akce podle agentury Reuters zúčastnilo až 40 000 lidí. Policie již po celé zemi podle agentur zadržela přes 3000 účastníků demonstrací.
V den inaugurace nového amerického prezidenta Joea Bidena se americkými sociálními sítěmi rozšířila fotka osamělého protestujícího příznivce Donalda Trumpa ve městě Albany. Muž na ní drží vlajku s Trumpem před zataraseným sídlem vedení státu New York. Mark Leggiero přitom doufal, že se přidá k dalším tisícům poklidných protestujících.
Před 56 lety, 16. ledna 1969, se u Národního muzea na Václavském náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil vysokoškolský student Jan Palach. Radikálním způsobem dal najevo nesouhlas s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy. Dne 19. ledna v nemocnici popáleninám podlehl, o šest dní později měl v Praze pohřeb za účasti statisíců lidí. Připomeňte si Palachův život na archivních snímcích.
Desítky lidí s transparenty, českými i černými vlajkami, koňmi a rakví se v sobotu odpoledne vydaly k domu ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) v Jinačovicích na Brněnsku. Účastníci akce protestovali proti vládním opatřením a protiepidemickému systému (PES), který vnímají jako nesmyslný.
Je to jen několik měsíců, co Německo trnulo nad podobnými, i když méně alarmujícími scénami, jaké se odehrávaly minulou středu v americkém Washingtonu. Na konci loňského srpna se odpůrci roušek a covidových opatření pokusili dostat do historické budovy spolkového parlamentu, Reichstagu. Už tehdy úřady začaly plánovat lepší zabezpečení, po dění v Kapitolu se chtějí poučit i v USA.
Na pražském Staroměstském náměstí se v neděli demonstrovalo proti vládním opatřením kvůli šíření koronaviru. Policie odhadla, že na místě byly zhruba dva a půl až tři tisíce lidí. Řada z nich neměla roušky a nedodržovala předepsané rozestupy. Policie označila shromáždění za poklidné, zjištěná porušení opatření nahlásí. Protestovalo se také v Brně, a to za dodržování základních práv a svobod.
Mezi děním na české a americké politické scéně lze najít několik znepokojujících paralel, stejně tak v náladách v české a americké společnosti. Jaké ponaučení si máme vzít z toho, co se ve středu večer odehrálo v budově washingtonského Kapitolu? "Manipulace veřejností, rozdělování společnosti a rozdmýchávání nenávisti jsou extrémně nebezpečné," varuje politolog Tomáš Lebeda.
