Uprostřed skandujícího davu vyzývajícího k ukončení války na Ukrajině stojí i o několik generací starší žena se dvěma ručně namalovanými a popsanými plakáty. Přestože nic neříká, přistoupí k ní dva policisté a odvedou ji pryč. Šestasedmdesátiletá ruská umělkyně je však na zatýkání zvyklá, proti vládě Vladimira Putina protestuje už dvacet let.
V 11 letech tiskl undergroundové noviny, během dospívání ho komunistická policie fyzicky i psychicky týrala. Jako polský premiér si vysloužil jedny z největších protestů od pádu železné opony, když jeho vláda schválila zákon téměř zakazující potraty. Nyní se Mateusz Morawiecki stal jedním z čelných evropských politiků. Jeho podpora Ukrajiny si získala obdiv, na kauzy ale oponenti nezapomněli.
Ruskou národní gardu Rosgvardia zformoval prezident Vladimir Putin před šesti lety. Uskupení s více než 300 tisíci muži slouží jako jeho osobní armáda ke stabilizaci poměrů uvnitř ruské společnosti. Svoji úlohu má i nyní při válce na Ukrajině. "Nový fenomén vidíme ve městě Cherson. Jsou tam dokumentovány formy mlácení a zastrašování proukrajinských aktivistů," uvádí analytik Pavel Havlíček.
Marina Ovsjanniková už od studií na vysoké škole pracovala pro ruské státní televize. V pondělí večer ale během večerních zpráv vběhla s transparentem odsuzujícím válku za moderátorku během živého vysílání. Záběry ze studia byly během pár vteřin přerušeny reportáží a novinářku odvedla policie. Před protestem ale zveřejnila osobní vzkaz, v němž svůj čin vysvětluje.
Záběry kolující po sociálních sítích ukazují nebojácnost obyvatel jihoukrajinského Chersonu, který v minulém týdnu ovládla ruská vojska. Desítky lidí se tam postavily ruským vojákům, kteří v ulicích začali bít jednoho z ukrajinských protestujících. V tu chvíli se na okupanty vrhl skandující dav demonstrantů s ukrajinskými vlajkami.
Sberbank uzavřela všechny své pobočky. Zaměstnanci banky údajně čelili i "agresivním útokům" klientů. Od rána lidé i firmy ve velkém ruší u této banky účty a vybírají peníze kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. Bance se nedaří uklidňovat klienty vyjádřením, že má vídeňskou centrálu.
Ty počty prostě nevychází. Řidiči pracující pro turecký internetový obchod Trendyol vstoupili v lednu do stávky, protože jim nestačilo zvýšení platu o 11 procent. Smířili se až s bezmála 39procentním nárůstem. Jinde na světě by to byl neuvěřitelný úspěch. Jenže ne v Turecku, kde většinu i tak působivého nárůstu mzdy stejně smaže obří inflace. Ta lednová dosáhla ve srovnání s loňskem 49 procent.
„Pokud zveřejnili naše adresy ve chvíli, kdy jsme seděli ve sněmovně a doma jsme měli rodiče, manželky a děti, musím to označit za věc, která překročila veškerou možnou linku toho, co je ještě přípustné,” říká ministr vnitra Vít Rakušan k protestu iniciativy Chcípl PES proti novele pandemického zákona. „Zákon nemá za účel brát lidem práva. Nedaří se nám vysvětlit, že bude vypnutý,” dodává.
Skupina aktivistů ráno zhruba na půl hodiny uzavřela v Praze u budovy ministerstva životního prostředí přívod vody do úřadu. Dvojici protestujících, kteří poté bránili k přístupu k uzávěrům z obou stran budovy, z místa odvedli policisté. Protest mířil proti vládní dohodě o těžbě v polském hnědouhelném dole Turów.
Nákladní auta blokují ulice a kanadskou metropoli Ottawu zahalují zplodiny vycházející z jejich výfuků. Konvoj svobody, který do města dorazil už předminulý týden, stále blokuje provoz v centru. Řidiči aut chtějí protestem docílit zrušení protikoronavirových opatření. Obyvatelé kanadského města jsou ale ze situace zoufalí. "Všichni se bojí," říká jeden z nich Kiavash Najafi.
„Trucky jsou zaparkované v ulicích, troubení je na denním pořádku a hluk je nesnesitelný. Jako obyvatelé nemáme pocit, že by vedení města bylo na naší straně,” říká Tereza Hořánková, Češka žijící v centru kanadské metropole, kterou už několik dní blokují stovky kamionů. Jejich řidiči protestují proti povinnému očkování a covidovým opatřením.
Hosty jsou ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, Češka žijící v Ottawě Tereza Hořánková, studentka Jana Buchtová a investor Jaroslav Šura.
Část obyvatel kanadské metropole Ottawa je podle svých slov už týden vystavena troubení, rozbíjení oken a obtěžování kvůli tomu, že nosí respirátor. Největší problémy zřejmě tvoří blokáda stovek těžkých nákladních aut z takzvaného Konvoje svobody, jehož účastníci protestují proti povinnému očkování řidičů. Demonstrace proti covidovým opatřením se šíří i do dalších kanadských měst.
Ve sněmovně probíhá jednání o novele pandemického zákona a před ní se bouřlivě protestuje. “Nedávám si roušku, mám zkušenosti, že jsou potom lidé agresivnější. Demonstranti jsou přesvědčení, že jako novináři neinformujeme objektivě a nedáváme jim dost prostoru. Negativně vidí úplně všechno. Mluvit se s nimi ale dá,” říká reportér Aktuálně.cz Radek Bartoníček.
Tragická smrt polské matky tří dětí podle všeho s přísným protipotratovým zákonem souviset nemusela. To ale na strachu žen moc nemění. “Každý den jsou v Polsku stovky žen, které mají problém s přístupem k legálnímu a bezpečnému potratu. Navíc se spousta žen bojí otěhotnět, protože neví, jestli v nemocnici dostanou pomoc, kterou si zaslouží,” říká polská aktivistka Katarzyna Byrtek.
Pražští fiakristé protestovali proti změně tržního řádu, která by od ledna 2023 zrušila stanoviště pro kočáry na Staroměstském náměstí. Jejich akci, která proběhla ve čtvrtek 27. ledna, ve svém fotozápisníku zachytil Richard Horák.
Hosty jsou poslanec Tom Philipp, senátor Pavel Fischer, závodník Tomáš Enge, učitel angličtiny Bronislav Sobotka a novinář Jaroslav Kmenta.
V neděli se do Bruselu sjeli lidé z řady evropských zemí, aby protestovali proti koronavirovým opatřením, nošení roušek a očkování. Tisíce demonstrantů nesly velké plakáty a provolávaly hesla jako "Svobodu!". K večeru se ale protest změnil v násilnosti a dav házel cihly i dělobuchy. Policie použila slzný plyn a vodní děla. Desítky lidí byly zatčeny.
