"Ponoř se do přírody a najdeš sám sebe," je motto, kterým Aleš Miklík uvádí svou knihu Lesní terapie. Zatímco v Japonsku je lesní terapie součástí veřejného zdravotního systému a univerzitním oborem, u nás je teprve na vzestupu. Miklík v rozhovoru vysvětluje, proč je dobré nevnímat přírodu jen jako "kulisu pro lidské aktivity" a jak zeleň ovlivňuje naše fyzické i psychické zdraví.
Hlavní sezóna zpřístupněných jeskyní sice začne až další víkend, ale už tuto sobotu 29. března 2025 zvou Koněpruské jeskyně na Berounsku na Jarní probouzení domu přírody Českého krasu. Javoříčské jeskyně na Olomoucku zase v sobotu chystají oblíbené Probouzení netopýrů.
Ani dvanáct let od vydání románu Žítkovské bohyně nepřestávají do Moravských Kopanic proudit davy turistů. Návštěvníků lačnících po senzaci ovšem ubylo a zůstali lidé, kteří se upřímně zajímají o bylinkářství nebo v oblasti Bílých Karpat hledají únik před energeticky náročným městským životem. Odkaz místních lidových léčitelek tak přetrvává i poté, co poslední z nich odešla na věčný odpočinek.
Býval vyhlášeným místem pro hledání vzácných kovů, zlata, stříbra nebo cínu. Jeho bažiny živí svou vodou proslulé léčivé prameny v Mariánských Lázních. Ale historii mu lidé ukradli, nejdřív vyhnáním původních obyvatel, poté vytvořením vojenského prostoru, který zplanýroval vše, co po nich zůstalo. Slavkovský les na západě Čechy ukrývá skvosty, jaké jinde v Česku nenajdete.
Nejnavštěvovanějším přírodním turistickým cílem v Česku loni opět byly Adršpašské skály v Královéhradeckém kraji. Zavítalo do nich 488 tisíc lidí, což bylo o 22 procent více než předloni. Počet návštěvníků o 3,8 procenta překonal předcovidový rok 2019. Vyplývá to z dat státní agentury na podporu cestovního ruchu CzechTourism. Na druhé příčce je Lysá hora, po ní následuje Pravčická brána.
Kde byly kdysi pestré louky, jsou dnes jen pampelišky. Krajinu dlouhá desetiletí proměňuje intenzivní zemědělství a podle botanika Stanislava Březiny tak připomíná žluté moře. Kniha Louky - poznávání dobrodružství, kterou napsal spolu s kolegy, je navíc nominována do letošních cen Magnesia Litera. "Na loukách se dnes děje to samé, co na polích. Škodí jim časté kosení," říká v rozhovoru.
Nezvládají pracovat pod tlakem, emoce druhých prožívají jako svoje vlastní a z hlučného městského prostředí bývají tak přehlcení, že si pak musí dobíjet baterky v tichu. Hypersenzitivní lidé přitom tvoří pětinu populace. Patří mezi ně i terapeutka a autorka knihy Citlivka Alena Wehle. V rozhovoru vysvětluje, že citlivky mají také řadu předností, jenom potřebují vhodné podmínky, aby je rozvinuly.
Zaměstnanec státní ochrany přírody na Slovensku postřelil do nohy svého kolegu. Mířil ale na medvědici, která se proti nim v lese rozběhla. Informovala o tom televize Joj. Střety lidí s medvědy na Slovensku přibyly po dřívějším oteplení. Vláda v reakci na poslední incidenty navrhla umožnit plošný odstřel těchto chráněných šelem v případě jejich pohybu u obydlí a v blízkém okolí měst a obcí.
Někdy se zdá, jako by si příroda hrála s lidskou představivostí. Člověk se prochází po lese a najednou narazí na stromy, které jsou propletené jako těla milenců anebo nápadně připomínají jisté tělesné partie. Podívejte se na kuriózní snímky, které by se často vyjímaly spíš v lechtivých časopisech než přírodopisných dokumentech. Galerie není vhodná pro děti.
Velikonoční svátky si dnes lidé nejvíc spojují s pondělím, přitom důležitější jsou dny, které mu předcházejí. "Pomlázkou se kdysi jen dotýkalo, navíc ženy omlazovaly i muže. Cizincům naše tradice přijdou drsné, ale vidí jen malý výsek mezi mnoha dalšími zvyky," boří mýty o Velikonocích etnoložka Jana Poláková z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea.
Soutěž Česko hledá SuperStar byla pro její introvertní povahu zkouška ohněm. "Ty jo, já nevím, jestli chci vyhrát," říkala si zpěvačka Aneta Langerová ve finále. Po dvaceti letech od svého vítězství vydává výběrové album Zázračná písně krajina. V rozhovoru mluví o tom, jak dokázala v hudebním šoubyznysu zůstat sama sebou, ale taky o starém dobrém světě a politikaření kolem manželství pro všechny.
Nikdy v novodobé historii se české lesy neproměnily tak výrazně jako v posledních dvou dekádách. Křehké stromy nejdříve pokosil ničivý orkán Kyrill, poté přišla největší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie a zcela přetvořila krajinu Jeseníků, Vysočiny nebo Šumavy. Podle lesníků je ale už u konce. Proměnu českých lesů v posledních dvaceti letech ukazují srovnávací snímky v grafice Aktuálně.cz.
Na vlastní oči viděla tající ledovce na Arktidě, Antarktidě i v rovníkových oblastech. Jako polární bioložku ji zajímají především mikroorganismy, které v extrémním prostředí dokážou přežít. Neméně zapáleně ale Marie Šabacká přibližuje, jak klimatické změny mohou dopadat na lidi, kteří na póly ani do tropů nikdy nevyrazili. V rozhovoru vysvětluje, proč Zelená dohoda není hrozba, ale příležitost.
"Ekocida", tedy bezohledné jednání páchané s vědomím, že v jeho důsledku pravděpodobně dojde k vážnému poškození životního prostředí, je nově v Evropské unii protiprávní. Evropský parlament v úterý schválil přísnější postihy pro ty, kdo vědomě znečišťují životní prostředí.
V potocích plavou exotické želvy, v lesích se toulají smečky šakalů, na stromech zpívají pestrobarevní dudci a mandelíci. Modrásky nebo čolky už lidé nezahlédnou. V Česku se podle vědců během padesáti let kvůli změnám krajiny a klimatu objeví nové druhy zvířat, jiné ze stejného důvodu vyhynou. Odborníci pro Aktuálně.cz popsali, jak může v budoucnosti vypadat česká fauna.
Od začátku příštího roku by měla platit novela mysliveckého zákona, která nechá převážně na majitelích obor, zda a kdy je uzavřou před veřejností. Ekologické organizace i veřejný ochránce práv se ale obávají, že opatření navržené ministerstvem zemědělství do nich v praxi omezí veřejnosti přístup.
Podhoubí václavek může dosahovat gigantických rozměrů. Některá jsou stará i tisíce let. Další dokážou komunikovat se stromy. Jiné prorůstají skálou či útočí na lidské plíce. "Nejstarší jsou houby, které rostou uvnitř kamenů," říká mykolog Miroslav Kolařík, který má na starost nový program Akademie věd věnující se houbám. Vědci budou zkoumat nové hrozby i příležitosti, které houby přináší.
Likvidace trampských tábořišť je v některých případech zbytečná a někdy přírodě i škodí, uvedli ve svém novém stanovisku odborníci z Akademie věd. Reagují na spor o ničení těchto kempů na Kokořínsku. Správa chráněné krajinné oblasti by podle nich měla odstranit nově vzniklé černé stavby, žádají ale ponechání drobných tábořišť. Lidé ke zdejší krajině patří a tramping ji pomáhá udržovat, míní vědci.
Předseda konference COP28 Sultán Džábir oznámil na začátku plenárního jednání dosažení dohody. Podle agentur Reuters a AP se zástupci téměř 200 zemí poprvé v historii shodli na potřebě odklonu od fosilních paliv. V noci na středu zveřejnilo předsednictví konference návrh finálního usnesení.
Na Kokořínsku likvidují nelegální trampská tábořiště. Šéf správy chráněné krajinné oblasti Ladislav Pořízek se k tomu odhodlal poté, co čelil kritice, že přebujelé černé stavby dlouhodobě neřeší. "Nevěděl jsem, že je kempů tolik. Je iluze, že správa chodí běžně na kontroly do terénu," hájí se. Dodává, že větší nebezpečí než trampové pro přírodu představují turisté, které sem láká aplikace.
