V 90. letech jsme se pohoršovali nad Slovenskem a přehlíželi jsme vlastní korupční prostředí. Dnes už Slováky bereme jako sobě rovné, popisuje v rozhovoru historička Adéla Gjuričová k blížícímu se 30. výročí rozdělení Československa. Mluví také o rozporu, v němž se ocitá každý český prezident. "Je odstaven od politiky, ale zároveň je její hlavou a touží ji ovlivňovat, z toho zešílí," říká.
„V jednotlivých případech chyba nastat mohla. Stojím ale za tím, že úředníci udělali maximum, aby podpisy byly ověřeny,” říká ministr vnitra Vít Rakušan ze STAN o vyřazení několika prezidentských kandidátů kvůli nedostatečnému počtu podpisů po jejich kontrole. „Jsme blízkým spojencem Ukrajiny. Nevidím nic, co by naši bezpečnost mohlo ohrozit,” dodává k výcviku ukrajinských vojáků na území Česka.
„Myslíme si, že v podpisech máme menší chybovost, než říká ministerstvo vnitra. Není ten obrovský rozptyl u jednotlivých kandidátů divný? Podpisy pro ně sbírali často úplně stejní lidé. Ministerstvo podle mě nenaplnilo vlastní metodologii,” tvrdí uchazeč o prezidentský post Karel Diviš, kterému šance zúčastnit se voleb unikla o 116 podpisů.
Hosty jsou odmítnutý prezidentský kandidát Karel Diviš, Slovák žijící v Číně Pavel Dvořák a technický ředitel automobilky Praga Jan Martínek.
Denisa Rohanová je nejpřekvapivějším jménem mezi potvrzenými prezidentskými kandidáty. Ministerstvo její kandidaturu uznalo i přesto, že stojí na podpisech poslanců minulé sněmovny. Časným sběrem si chtěla pojistit, že bude moci kandidovat v případě úmrtí Miloše Zemana. Opírá se přitom i o podpisy komunistů. "Nehodnotím lidi podle toho, v jaké jsou politické straně, ale podle charakteru," tvrdí.
„Dvoukolová prezidentská volba je úplně jiná disciplína než sněmovní volby. Andrej Babiš sice má 25 procent věrných voličů, zároveň je ale u velké části společnosti neoblíbený,” prohlašuje volební sázkař Michal Sirový. „Na menší volby v zahraničí sázím stovky tisíc, u velkých voleb je to o řád víc. A české prezidentské volby o řád větší jsou,” říká. K urnám půjdou voliči už 13. a 14. ledna.
Už v pátek bude jasné, kdo se bude oficiálně ucházet o Hrad. Ministerstvo vnitra oznámí, kteří kandidáti nasbírali dostatečný počet podpisů, a necelé dva měsíce před prezidentskými volbami naplno začne kampaň. Petr Pavel, který je podle průzkumů favoritem, už vybral přes 32 milionů korun. Pro první kolo voleb může každý kandidát utratit nanejvýš 40 milionů, pro druhé dalších 10 milionů.
Drahomír Zradička patřil k nejvýznamnějším sponzorům prezidenta Miloše Zemana v kampani ve volbách roku 2018, kdy stávající hlava státu obhajovala mandát. Podle zjištění Aktuálně.cz je nyní obžalovaný z daňového úniku. Už jednou uplatněnými fakturami měl stát připravit o více než 16 milionů korun. Trestné činnosti se podle státního zástupce dopouštěl v době, kdy Zemanovi poslal peníze.
Vláda nám nijak nepomáhá při zdražování, platíme za drahé energie, a politici místo toho dávají peníze Ukrajincům, stěžují si účastníci protivládních protestů. S demonstracemi proti kabinetu Petra Fialy z ODS souhlasí pětina Čechů, ukázal čerstvý průzkum agentury STEM/MARK. Většina lidí si navíc myslí, že ministři nedostatečně informují o krocích, které v současné celoevropské krizi chystají.
Lhůta pro odevzdání přihlášek do prezidentských voleb vypršela. Ministerstvo vnitra obdrželo podpisové archy od 21 zájemců o kandidaturu. Za kampaň budou moct před prvním kolem utratit nanejvýš 40 milionů korun. Karel Janeček už utratil přes polovinu částky. Rekordní příspěvek na kampaň dostala Danuše Nerudová od majitele drogerií Teta. Nejvíce podnikatelů a firem podporuje Petra Pavla.
„Andrej Babiš je teď nepřirozeně naroubován do pozice hodného důchodce, který obráží republiku, a jeho slogan připomíná reklamu na projímadlo. Celé je to takové smířlivé, ale není to autentické,” míní politický marketér Jakub Hussar. „Babiš tak dlouho polarizoval společnost, až se voliči zabetonovali. On je kult, zná ho 98 % lidí a všichni už si na něj mohli udělat názor,” dodává.
Většina prezidentských kandidátů se kloní k tomu, aby se Česká republika připravovala na přijetí eura nebo se o přistoupení k měnové unii vedla vážná debata. V anketě ČTK se proti přijetí eura do roku 2028, tedy konce mandátu příštího prezidenta republiky, postavili pouze dva ze sedmi oslovených kandidátů.
