Poté, co hnutí ANO neuspělo v senátních volbách a jeho šéf Andrej Babiš se nechal slyšet, že Senát vlastně nepotřebujeme, vystoupil s podobným názorem i prezident Miloš Zeman. Pro Českou televizi uvedl, že si není jist, zda desetimilionová země horní komoru potřebuje. Proti tomu ale vystoupil premiér Bohuslav Sobotka a i předseda Senátu Milan Štěch.
Choť nigerijského prezidenta Aisha Buhariová otevřeně kritizovala svého muže. Prohlásila, že pokud se nic výrazně nezmění, ve volbách v roce 2019 mu již nebude pomáhat s kampaní, a dokonce ho nebude ani volit. Muhammad Buhari podle ní sice jmenoval nový vládní kabinet, ale z 50 lidí v něm jich 45 nezná.
Historik a spisovatel František Emmert se věnuje především české historii 20. století. Napsal výpravnou publikaci "Václav Havel 1936–2011", s Českou televizí pak připravil knihu "Sametová revoluce. Kronika pádu komunismu 1989". Osobnost Václava Havla a i listopad 89 probouzí v lidech nejrůznější emoce i konspirace. Jak se však na to dívá historik, jehož zajímají fakta? "Byl Havel naivní se svými ideály nenásilí, lidských práv či prozápadní orientace? Říkal, že pokud je toto utopismus, rád se k němu hlásí. Fakt, že se svými vizemi nakonec v zásadě uspěl jako disident i jako prezident, dokazuje, že až tak strašně naivní nebyl," říká pro Aktuálně.cz Emmert.
Karel Brynda sloužil s dvacetiletým Václavem Havlem na vojně u ženistů. Oba prý byli vojáci "na hovno". Ale oba se tu poprvé dostali k divadlu, které se později stalo jejich profesí. Dnes sedmašedesátiletá Lída Michalová hrála v legendárním představení Žebrácké opery v roce 1975. S Havlem zůstali celoživotními blízkými přáteli. Vážila si ho, i když s jeho prezidentskými rozhodnutími často nesouhlasila. Sabina Tančevová zažila Václava Havla už jen jako hlavu státu. V jeho kanceláři a později pro exprezidenta pracovala jednadvacet let. Přestože byl náročný a puntičkářský šéf, nikdy prý na své lidi nekřičel.
Kersti Kaljulaidová se stane první prezidentkou Estonska. Zvolil ji parlament, celkem 81 ze 101 poslanců, včetně všech členů vládní koalice. V klání neměla soupeře, na její podpoře se předem dohodla většina parlamentních stran. Proti hlasovalo jen 17 zákonodárců.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil pozastavit dohodu s USA o likvidaci plutonia. Vysvětlil to "zásadní změnou okolností a vznikem ohrožení pro strategickou stabilitu" v důsledku amerického počínání, "neschopností USA dostát splnění přijatých závazků z mezinárodních smluv ohledně likvidace přebytečného plutonia" a "nezbytností přijmout bezodkladné kroky na obranu bezpečnosti Ruska". Podle dohody z jara 2010 se měla každá ze zemí zbavit 34 tun vysoce radioaktivního plutonia. To by podle expertů stačilo k výrobě 17 000 jaderných bomb. Ministr zahraničí Sergej Lavrov následně ujistil, že Rusko neodstupuje od závazků týkajících se jaderného odzbrojení.
Sedmdesát delegací z celého světa se sjelo do Jeruzaléma, aby na tamním Herzlově vrchu vzdalo hold někdejšímu izraelskému prezidentovi Šimonu Peresovi. Na pohřbu nechyběli americký prezident Barack Obama, jeho francouzský kolega Francois Hollande či český premiér Bohuslav Sobotka. Šimon Peres, laureát Nobelovy ceny míru, zemřel ve středu ve věku 93 let, dva týdny poté, co utrpěl mozkovou mrtvici.
V přímém duelu to má populista těžší. Nestačí jen křičet, že nesnáší muslimy a postaví na hranicích zeď proti Mexičanům. Musí přesvědčit oponenty.
"Ferdinand Peroutka psal o Hitlerovi bezpočtukrát – od jeho příchodu k moci v roce 1933. Soudci nic nebránilo doložit svou tezi o fascinaci Peroutky Hitlerem seriózním vývojovým rozborem těch textů. Mohl srovnat a ukázat, jak se tyto Peroutkovy texty tónem liší například od textů, které psal o Hitlerovi v téže době Karel Čapek. A pokud se tím tónem neliší, o čemž jsem přesvědčen, znamená to, že třeba ten Karel Čapek byl Hitlerem fascinovaný rovněž," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz spisovatel, literární historik a Peroutkův životopisec Pavel Kosatík. Reaguje tak na výrok prezidenta Zemana, že Peroutka je autorem článku "Hitler je gentleman", a následnou žalobu Peroutkovy vnučky Kaslové.
Miloš Zeman je nejen formálně neodpovědný, ale i reálně neodpovědný. Vede k tomu svoji kancelář. Své právníky. Bojuje za neodpovědnost.
Bývalý americký republikánský prezident George Bush starší bude v prezidentských volbách hlasovat pro demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou. Na svém facebookovém účtu to napsala členka vlivného rodinného klanu Kennedyů Kathleen Kennedyová Townsendová, bývalá zástupkyně marylandského guvernéra. Ta zveřejnila snímek, na němž je vyobrazena s Bushem, a doplnila ho vzkazem: "Prezident mi sdělil, že bude volit Hillary!!" Autentičnost této zprávy potvrdila v rozhovoru pro časopis Politico. Bushův mluvčí Jim McGrath novinářům řekl, že bývalá hlava státu volby nekomentuje a hlasování považuje za soukromou záležitost. Informaci Kennedyové ale prý prověří.
Barack Obama pronesl svůj poslední projev ve funkci prezidenta Spojených států na Valném shromáždění OSN. Vyzval bohaté státy, aby pomohly uprchlíkům. Varoval také před extremismem, krajním nacionalismem a populismem. Prezident mluvil zejména o stavu světové politiky a o řešení globálních problémů. Za vážný problém označil klimatické změny. Kritizoval však i Rusko, které by se nemělo vměšovat do záležitostí svých sousedů.
Ve věku 95 let zemřel na klinice v Římě po několikatýdenní léčbě bývalý italský prezident Carlo Azeglio Ciampi. Oznámil to premiér Matteo Renzi. Ciampi, působil ve funkci prezidenta v letech 1999 až 2006. Byl hlavním strůjcem začlenění Itálie do eurozóny. V letech 1993 až 1994 byl premiérem přechodné úřednické poté, co Itálií otřásly korupční skandály.
Donald Trump opět překvapil. Tentokrát prohlášením, se Barack Obama narodil ve Spojených státech amerických. V minulosti přitom jako lídr hnutí "birther" opakovaně místo narození zpochybňoval. Teď svaluje vinu na svoji rivalku Hillary Clintonovou.
Učebnice pro rakouské páťáky říká, že prezidentem je Alexander Van der Bellen. Ve skutečnosti ale politik zatím v úřadu není. V jarních volbách sice těsně porazil kandidáta Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norberta Hofera, jenže volby se budou opakovat v prosinci. S tím nepočítalo vydavatelství Trauner, které chtělo v září dodat školákům co nejaktuálnější materiál, a zatímco byla učebnice v tisku, FPÖ napadla volby u ústavního soudu a ten je zrušil kvůli nesrovnalostem při sčítání korespondenčních hlasů.
Exprezident USA George Bush mladší chystá vydání knihy portrétů amerických vojáků, kteří sloužili na zahraničních misích. Kniha vyjde 28. února a bude se jmenovat Portréty odvahy: Pocta vrchního velitele americkým válečníkům. Výtěžek z prodeje hodlá exprezident věnovat do veteránského nadačního fondu svého prezidentského centra, který pomáhá veteránům z konfliktů po 11. září 2001 začlenit se zpět do civilního života.
V souvislosti se zdravotními komplikacemi Hillary Clintonové informoval lékař jejího republikánského soupeře v boji o Bílý dům, že se Donald Trump těší excelentnímu zdravotnímu stavu. Sedmdesátiletý miliardář sice užívá léky na snížení hladiny cholesterolu a slabý aspirin, jinak se však obejde bez pravidelného přísunu medikamentů. V nemocnici byl hospitalizován naposledy před 59 lety.
Prezident Miloš Zeman v pondělí přijal na Pražském hradě rakouského prezidentského kandidáta Norberta Hofera. Právě prezidentské volby u našich sousedů měly být jedním z témat jednání. Oba politiky spojuje negativní postoj k otázce migrace, jinde se jejich názory rozcházejí – Hofer patří ke kritikům Jaderné elektrárny Temelín a také k odpůrcům Benešových dekretů. Ty minulý týden označil za "bezpráví". Přijetí u Zemana někteří politici a komentátoři označují za zásah do rakouské volební kampaně.
Uzbecký parlament na společném zasedání obou komor pověřil premiéra Šavkata Mirzijojeva, aby dočasně plnil roli hlavy státu. Prezident Islam Karimov, který vládl středoasijské zemi od roku 1989, zemřel bez jednoznačného následníka. Mirzijojev je v čele vlády od roku 2003 a byl rovněž pověřen organizací státního pohřbu prezidenta. Karimov podle oficiální lékařské zprávy zemřel na následky mozkové mrtvice ve věku 78 let. Podle ústavy by měl být zvolen prezidentem předseda horní komory parlamentu, což je Nigmatilla Juldašev, a zároveň by se měly v Uzbekistánu do tří měsíců konat prezidentské volby.
Symbolický konec třinácti let vlády levice. Tak agentura AFP komentovala odjezd Dilmy Rousseffové z prezidentské rezidence. "Bojovnice za brazilskou vlast," křičel dav jejích stoupenců. Bývalá členka marxistické gerily, vězněná a mučená za časů vojenské diktatury, stanula jako první žena v čele Brazílie v roce 2011 a pak byla znovu zvolena na druhé období. Odvolaná byla koncem srpna.
