"V zemi, jako je Rusko, se takto žertovat nedá," řekl novinářům ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) o nedávném výroku prezidenta Miloše Zemana. Ten při setkání se svým ruským protějškem Vladimírem Putinem prohlásil, že je v sále moc novinářů a že by se měli zlikvidovat. O události chce šéf české diplomacie mluvit se Zemanem osobně.
Americký prezident Donald Trump minulý týden v rozhovoru s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem nazval právě propuštěného šéfa FBI Jamese Comeyho šílencem. Napsal to v pátek list The New York Times s odvoláním na osoby obeznámené se zápisem rozhovoru. Prezident prý řekl, že čelil kvůli Rusku velkému tlaku, který Comeyho odchodem zmizel.
Poslanci na druhý pokus schválili usnesení, aby finanční správa používala takzvaných zajišťovacích příkazů pouze v odůvodněných případech. Nelíbí se jim, že nástroj finanční správy je pro firmy v řadě případů likvidační, aniž by bylo jasné, že se skutečně pokoušejí okrást stát na daních.
Z průzkumu agentury Median pro Českou televizi vyplývá, že s rozhodnutím prezidenta Zemana omilostnit Jiřího Kajínka souhlasí 54 procent lidí, proti jich je 36 procent. Dvě pětiny občanů si ale myslí, že prezident se k tomuto kroku odhodlal kvůli tomu, že mu zvýší popularitu. Sám Zeman prohlásil, že při rozhodování o udělení milosti Jiřímu Kajínkovi jednal s ohledem na latinský citát "in dubio pro reo", tedy v pochybnostech ve prospěch obviněného. Řekl to novinářům během své návštěvy Číny. .
Ve věku 93 let zemřel bývalý finský prezident Mauno Koivisto. Na svém webu to oznámil úřad současné finské hlavy státu Sauliho Niinistöa. Koivisto byl v pořadí devátým prezidentem severské země, do nejvyšší státní funkce byl ale zvolen jako vůbec první sociální demokrat. Úřad zastával v letech 1982 až 1994. Koivistovo prezidentství je charakterizováno jako nová éra finského parlamentního systému a jako přechod k umírněnému vedení prezidentského úřadu. Až do rozpadu Sovětského svazu Koivisto zachovával finskou politiku neutrality, například nově vzniklou estonskou vládu Helsinky uznaly až poté, co tak učinily světové mocnosti.
Dvojnásobný, usvědčený, nájemný vrah se stává novým Zemanovým symbolem. Kajínek na Hrad! uslyšíme za chvíli.
Ani Václavské náměstí plné protestujících lidí nebo poslanci, kteří se ve středu shodli na tom, že opakovaně lhal, nepřimějí místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše k odstoupení. "Nemám k tomu jediný důvod," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Babiš.
Prezidentský kandidát Jiří Drahoš v úterý bavil publikum známé kavárny Café v lese. Těžší však pro něj bude získat lidi, kteří mu nejsou už předem nakloněni. Drahoš za potenciálními voliči zatím absolvoval jen pár výjezdů, ale konkrétní podobu kampaně jeho tým šest týdnů po oznámení kandidatury stále ladí. "Snažím se využívat přirozených akcí v regionech. Nemyslím si, že má smysl jezdit uměle na nějakou vesnici nebo do nějakého městečka a svolávat lidi jenom kvůli mně," uvedl bývalý předseda Akademie věd ČR.
Prezident Miloš Zeman při návštěvě Libereckého kraje opakovaně hlásal, že pokud podá demisi pouze předseda vlády, dává to hlavě státu možnost odvolat pouze jeho, což by mu dávalo právo vyměnit v současném kabinetu pouze premiéra Bohuslava Sobotku. Odvolával se přitom na názor ústavního právníka Václava Pavlíčka. Ten však nic takového nepotvrdil a myslí si přesný opak.
Konečné výsledky francouzských prezidentských voleb potvrdily jasné vítězství liberála Emmanuela Macrona, které již dříve uznala i jeho soupeřka Marine Le Penová. Po sečtení všech odevzdaných platných hlasů jich bývalý ministr hospodářství Macron získal 66,1 procenta. Francie má rovněž za sebou volby s rekordní neúčastí a rekordním počtem úmyslně neplatných hlasů.
Ruský soud potvrdil verdikt nad opozičním předákem Alexejem Navalným. Ten se k němu odvolal proti podmíněnému odsouzení na pět let za údajné okradení lesnického podniku Kirovles. Navalnyj tak podle ruských zákonů nemůže kandidovat na prezidenta ve volbách v březnu 2018. Hodlá se však odvolat k Evropskému soudu pro lidská práva, což by podle agentury Interfax mohlo být hypotetickou nadějí na kandidaturu.
"Francie je ještě něco jiného a něco víc než průmyslová, zemědělská a vojenská mocnost." Tak zní slova z pondělního projevu kandidátky na francouzskou prezidentku Marine Le Penové, který přednesla na pařížském předměstí Villepinte. Jak se však ukázalo, stejně zněl i jeden z projevů neúspěšného kandidáta republikánů Françoise Fillona. Podle francouzských médií je Le Penová plagiátorka.
Americký prezident Donald Trump v sobotu oslaví sto dní v Bílém domě. Jeho úřadování již od počátku provází řada skandálů a kvůli svým prohlášením je častým trnem v oku veřejnosti. Zpěvačka Rihanna jej nazvala prasetem, raper Snoop Dogg na něj jako klauna ve videoklipu míří pistolí. Uživatelé sociálních sítí se pravidelně baví na jeho účet, ať už kvůli jeho vlasovému stylingu, nebo popleteným tweetům. Trumpa často zachraňuje první dáma, například když zapomene dát pravou ruku při hymně na srdce, ona sama ale ještě donedávna řešila soudní spor s britským bulvárem. Daily Mail o ní vloni napsal, že údajně pracovala v eskortních službách.
Mám představy, co by měl prezident dělat, nerozdělovat, nenálepkovat, spojovat, posilovat v lidech národního hrdost, měl by reprezentovat tento stát důstojně v zahraničí, měl by usilovat o konsensus na politické scéně, protože bez toho se nedají řešit klíčové problémy, říká kandidát na prezidenta Jiří Drahoš a dodává, že z jeho pohledu to současný prezident Miloš Zeman nedělá. Peníze na kampaň údajně nepřijme od politických stran. Odmítl by je i prý od Andreje Babiše. Nejmenoval by vládu s komunisty a názor, že by byl vítač uprchlíků, je podle jeho slov nesmyslný.
Vítězem prvního kola prezidentských voleb ve Francii je středový nezávislý kandidát Emmanuel Macron. Těsně za ním skončila kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Většina neúspěšných kandidátů i hlavních politických stran ve Francii už vyjádřila podporu Emmanuelu Macronovi. Le Penová se ve svém vystoupení označila za "kandidátku lidu". Macron s Le Penovou se utkají ve druhém kole prezidentského klání v neděli 7. května.
Francouzi v prvním kole volili nového prezidenta. O více než dvě procenta hlasů zvítězil Emmanuel Macron před Marine Le Penovou. Oba kandidáti se utkají ve druhém kole, které se bude konat 7. května. Samotné hlasování i následný vývoj situace ve Francii jsme sledovali online přenosu.
Soukromý život jednoho z kandidátů na post francouzského prezidenta Emmanuela Macrona připomíná román z červené knihovny. Jeho vztah s o 24 let starší ženou, která byla jeho učitelkou na střední škole, poutá velkou pozornost médií. Nejen kvůli neobvyklému věkovému rozdílu. Brigitte Macronová se aktivně podílí na předvolební kampani svého muže. Macron je podle průzkumů jedním z favoritů prvního kola francouzských prezidentských voleb. Ty začnou v neděli, v zámořských francouzských teritoriích už se hlasování rozběhlo.
"Francouzi na venkově a v malých městech jsou přesvědčeni o tom, že politické elity na ně kašlou, a hodlají jim to spočítat ve volbách. Ať už tím, že k nim nepůjdou, nebo hlasem pro krajní strany. Lidí, kteří ze samého zklamání hodlají volit nacionalistku Marine Le Penovou, je opravdu hodně a zdaleka to nejsou jen chudší nebo méně vzdělaní lidé," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz o prezidentských volbách ve Francii zpravodaj České televize v Paříži Petr Zavadil. První kolo hlasování proběhne už tuto neděli 23. 4., případné druhé kolo za 14 dní.
Turci budou tuto neděli hlasovat o změně ústavy. Pokud projde "ano", prezident Recep Tayyip Erdogan získá rozsáhlé pravomoce. Podle tureckého politologa Yunuse Emreho jsou ale prezidentský systém a demokracie v Turecku neslučitelné. "Celé devatenácté a dvacáté století probíhal proces demokratizace a 'pozápadnění' Turecka. Pokud ale v neděli Turci schválí změny ústavy, tohle skončí," řekl reportérovi Aktuálně.cz v Istanbulu.
Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.
