Novým prezidentem středoamerické Guatemaly se stane konzervativní kandidát Alejandro Giammattei, který v nedělním druhém kole voleb přesvědčivě porazil svou soupeřkou, bývalou první dámu Sandru Torresovou. Oznámila to v pondělí ústřední volební komise. Podle téměř úplných výsledků získal Giammattei 59 procent hlasů. Pro Torresovou, která už svou porážku uznala, hlasovalo 41 procent voličů.
Minulý týden vláda schválila zákon o lobbování, podle kterého musí politici a další vysoce postavení představitelé státu veřejně evidovat schůzky s lobbisty. Zaznamenat musí i obsah jednání. Na poslední chvíli však vláda v tichosti přijala změnu, díky které by se této povinnosti vyhnul prezident republiky. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka přiznává, že vláda k vyškrtnutí prezidenta přistoupila potom, co to na jednání vlády navrhl zástupce Kanceláře prezidenta republiky.
Bývalý hokejový brankář Dominik Hašek oznámil, že si dokáže představit svou kandidaturu v příštích prezidentských volbách. "Proč ne? Nějak si to představit dokážu," řekl v rozhovoru pro Rádio Impuls. Olympijský vítěz z Nagana na sebe svou politickou angažovaností upozornil již v květnu, kdy vystoupil na demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii na Václavském náměstí.
Za "absolutní lež" označila turkmenská diplomacie zprávy šířící se v ruských médiích o smrti prezidenta Turkmenistánu Gurbanguliho Berdymuhamedova. Podle nepotvrzených informací, které se odvolávají na neoficiální, často anonymní opoziční zdroje, autokratický vůdce izolované středoasijské země zemřel v sobotu na selhání ledvin.
Předseda ODS Petr Fiala chce, aby se Česko vrátilo k parlamentní volbě prezidenta. Současná hlava státu má dojem, že díky přímé volbě má silnější mandát, a může proto porušovat ústavu, napsal Fiala v komentáři na serveru Forum 24. O změně chce Fiala diskutovat s ostatními demokratickými stranami. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil ale změnu ústavy, kterou by návrat k nepřímé volbě vyžadoval, odmítá.
Ministr kultury Antonín Staněk hodnotil na svém twitterovém účtu jednání předsedy sociálních demokratů Jana Hamáčka jako "zoufalý pokus hodit teď vše na Staňka". Reakce přichází den po jednání o jeho setrvání ve vládě, které měl Hamáček s prezidentem a předsedou vlády.
Asi 200 lidí přišlo na pohřeb Františka Čuby ve Slušovicích na Zlínsku. S bývalým senátorem za SPO a předsedou někdejšího známého JZD Slušovice fungujícího za minulého režimu se přijel rozloučit i prezident Miloš Zeman. Obřad se odehrál v kostelíku Narození sv. Jana Křtitele. Maličký kostel byl plný, mnozí stáli i před ním a v okolí. Novináři dovnitř nebyli vpuštěni.
Prezident není stroj na podpisy, ale Miloš Zeman balancuje na hraně zásahu do ústavy. Andreji Babišovi to ale zjevně tolik nevadí a celou vahou na odvolání ministra kultury netrvá, míní ústavní právník Ondřej Preuss. Miloš Zeman stále nevyslyšel premiérův návrh na Staňkovo odvolání z vlády a způsobil tím napětí v koalici. Prezident má jednat bezodkladně, což neznamená měsíc. Jednou z možností je kompetenční žaloba na prezidenta, další jsou spíše politické, říká právník.
Článek "Hitler je gentleman", jehož autorem by byl novinář Ferdinand Peroutka, se podle prezidenta Miloše Zemana najít nepodařilo, přestože pro jeho nálezce vypsal odměnu 100 000 korun. Podle Zemana se ale našly jiné vydané Peroutkovy články na toto téma, proti nimž byl prvně jmenovaný článek docela nevinný. Prezident to ve středu řekl při setkání se zaměstnanci firmy Fraenkische CZ v Okříškách na Třebíčsku.
Prezident Miloš Zeman se odpoledne setkal s kandidátem na ministra kultury Michalem Šmardou (ČSSD). Schůzku v Rytířsku na Jihlavsku ani jeden z jejích účastníků nekomentoval. Šmarda pouze uvedl, že výsledek sdělí po dohodě s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem. Hrad podle České televize plánuje vyjádření zřejmě až na čtvrteční zakončení oficiální návštěvy prezidenta na Vysočině.
Účastníci demonstrací proti premiérovi Andreji Babišovi a za spravedlivou justici podle prezidenta Miloše Zemana protestují proti výsledku svobodných voleb, zatímco demonstrace v roce 1989 po svobodných volbách volaly. Zeman neočekává, že by Babišova vláda skončila dřív než v řádném termínu za 2,5 roku, řekl v Jihlavě. Místopředseda spolku Milion chvilek, který protesty organizuje, Benjamin Roll řekl, že volby pořadatelé respektují. Občané však mají právo se ozvat, když cítí ohrožení, dodal.
Zuzana Čaputová navštívila poprvé jako prezidentka Slovenska Česko a my jsme byli celý den u toho. Ve fotoreportáži se podívejte, jak Čaputovou přivítalo nejvyšší ústavní trio Miloš Zeman, Jaroslav Kubera a Radek Vondráček, ale i dav lidí na Kampě. Kromě toho si první prezidentka Slovenska našla v nabitém programu i čas poklonit se u hrobu Václava Havla.
Rovných sto let ve středu uplyne od narození Viery Husákové, druhé manželky prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. Poznali se ještě předtím, než se rozvedený Husák stal hlavou státu. Rozvedla se kvůli němu, ale na svatbu si musela počkat. Zemřela v roce 1977 při havárii vrtulníku, který ji převážel se zlomenou rukou do nemocnice.
Slovensko má poprvé v historii v čele státu ženu. Zuzana Čaputová složila ústavou předepsaný slib a ujala se úřadu. Pětačtyřicetiletá právnička, která ve vysoké politice dosud nepůsobila, je v pořadí pátou hlavou slovenského státu od jeho vzniku v roce 1993.
Slovensko má novou hlavu státu. V sobotu se ji po složení slavnostního slibu stala právnička Zuzana Čaputová, která vyhrála březnové přímé prezidentské volby. Pětačtyřicetiletá Čaputová v prezidentském úřadu vystřídala Andreje Kisku, který se o znovuzvolení na další pětileté funkční období neucházel. Prezidentský slib složila do rukou šéfa ústavní soudu během slavnostní schůze parlamentu v prostorách Slovenské filharmonie v centru Bratislavy. "Nepřišla jsem vládnout, přišla jsem sloužit občanům a obyvatelům Slovenska," řekla mimo jiné ve svém prvním prezidentském projevu. Právnička je první slovenskou prezidentkou a pátou hlavou tohoto samostatného státu.
První slovenská prezidentka Zuzana Čaputová přijíždí do Česka na svoji první oficiální návštěvu. Pro slovenské hlavy státu je to tradicí, stejně tak pro ty české. Čaputová zahájí svoji návštěvu setkáním s českým prezidentem Milošem Zemanem. Ten ve volbách podpořil jejího rivala, místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče, a v řadě názorů se s ní rozchází. Po oficiálních akcích čeká slovenskou prezidentku setkání s krajany nebo koncert Zuzana není sama doma na Kampě. Měla by také položit květiny u hrobu prvního porevolučního československého prezidenta Václava Havla.
V nedělních prezidentských volbách v Kazachstánu zvítězil úřadující prezident Kasym-Žomart Tokajev. Vyplývá to z průzkumu, který na základě dotazování voličů při odchodu z volebních místností provedl institut Kogamdyk Pikir. Šestašedesátiletý Tokajev podle těchto údajů získal 70,13 procenta hlasů. Z voleb poprvé po téměř třiceti letech vzejde jiný vítěz než Nursultan Nazarbajev (78), který Kazachstánu vládl od roku 1990 a Tokajeva doporučil za svého nástupce.
Důvěra veřejnosti v prezidenta Miloše Zemana v květnu mírně klesla. Věří mu 49 procent oslovených, což je o tři procentní body méně než v dubnu. Klesla i důvěra ve vládu, věří jí 41 procent dotázaných. Nejvyšší důvěře se i nadále těší obecní zastupitelstva a starostové. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění v ústavní instituce, které vypracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Prezident Miloš Zeman odsuzuje návrh ruského zákona, který by uznal účastníky sovětské okupace bývalého Československa z roku 1968 za válečné veterány. K návrhu chce vysvětlení od ruského velvyslance, kterého pozval na 13. června na Pražský hrad. V odůvodnění návrhu projednávaného ruskými zákonodárci se podle českého ministerstva zahraničí píše, že sovětští vojáci potlačili v Československu státní převrat.
Když americký novinář Michael Wolff loni vydal knihu Ohnivá zloba: Uvnitř Trumpova Bílého domu, vyvolal poprask. Přinesl nelichotivý pohled do zákulisí úřadu amerického prezidenta. Trumpovi blízcí spolupracovníci mu například řekli, že prezident je pologramotný a dětinský. V úterý Michael Wolff vydal novou knihu s názvem Obležení: Trump pod palbou, která pojednává o druhém roce Trumpa v Bílém domě a končí letošním březnem, kdy speciální vyšetřovatel Robert Mueller zveřejnil výsledky vyšetřování ruských zásahů do amerických prezidentských voleb. Projděte si postřehy z nové knihy autora, který bývá často kritizován za lehkovážné zacházení se zdroji a fakty.
