Německé ministerstvo vnitra v utajeném vyjádření, které má k dispozici veřejnoprávní televize ARD, píše, že Turecko je základnou islamistických uskupení, mimo jiné Muslimského bratrstva nebo palestinského hnutí Hamás, které Evropská unie považuje za teroristickou organizaci.
Izraelská armáda na Západním břehu Jordánu zbořila domy dvou Palestinců, kteří v červnu v Tel Avivu zavraždili čtyři lidi a pět dalších zranili. Podle agentury AP vojáci demolici provedli brzy ráno. Bratranci Muhammad a Chálid Mahamraové stříleli 8. června v restauraci oblíbeného nákupního centra v Tel Avivu. Šlo o jeden z nejkrvavějších útoků během tehdy již deset měsíců trvajícího obnoveného násilí mezi Palestinci a Izraelci. Policie oba útočníky zadržela. Izrael považuje bourání domů rodin útočníků za účinný odstrašující prostředek proti páchání takových útoků. Kritici tento postup ale odmítají s poukazem na to, že jde o kolektivní trest, který postihuje i nevinné.
Izraelská ochranka v úterý na kontrolním stanovišti ve východním Jeruzalémě postřelila osmnáctiletou Palestinku, která její členy nejspíš chtěla napadnout nožem. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na izraelskou policii. "Na kontrolním stanovišti Kalandíja mladá Arabka začala utíkat směrem ke strážím, které ji několikrát vyzvaly, aby zastavila," uvedla policie ve svém prohlášení. "Když na to nereagovala a přiblížila se až k nim, vypálili na nohy, aby ji neutralizovali," dodala. Žena měla v batohu nůž. Utrpěla lehká zranění a dostala se do péče zdravotníků.
Izraelci zbourali 11 palestinských domů na předměstí Jeruzaléma. Na noční demolici v Kalandíji se podílely automobily izraelských bezpečnostních složek i buldozery, informovala agentura AFP. Domy úřady rozhodly zbourat nejspíš proto, že jejich majitelé neměli příslušná stavební povolení. Dva domy se nacházely na okupovaném Západním břehu Jordánu a devět patřilo do okupovaného východního Jeruzaléma, uvedla izraelská nevládní organizace Ir Amim. Dva z domů nebyly obydlené. Při demolicích vypukly střety, při nichž utrpělo zranění několik Palestinců. Jednou ze zničených staveb byla i dvoupatrová budova, o střechu nad hlavou tak přišlo 44 lidí, včetně 11 dětí.
Izraelští vojáci v úterý zabili na Západním břehu Jordánu dvanáctiletého Palestince. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Armáda se střetla s účastníky protestu, ale tvrdí, že vojáci nepoužili ostrou munici. Podle palestinského ministerstva byl chlapec zasažen gumovým projektilem do hrudníku, což způsobilo zástavu srdce. Izraelské zdroje oznámily, že se při akci nestřílelo, ale že zasahující jednotka k rozehnání davu použila slzotvorné a ohlušující granáty. Izraelsko-palestinské násilí si od loňského podzimu vyžádalo životy více než 250 lidí, z nichž 217 byli podle agentury AFP Palestinci, 34 Izraelci, dva Američané, Eritrejec a Súdánec.
Skupina pěti mužů podle stanice BBC zavraždila severně od Halabu desetiletého palestinského chlapce. Na internetu se objevilo video, na němž jeden z mužů chlapci odřezává hlavu kvůli tomu, že se údajně zapojil do bojů na straně provládních jednotek. V oblasti pokračují těžké boje.
Do palestinského Pásma Gazy v úterý dobrovolně odešel člen izraelské komunity Arabů. Oznámila to izraelská armáda, která případ vyšetřuje. Vstup na území, které má pod kontrolou radikální Hamas, Izrael svým občanům nedovoluje. Úterní uprchlík tak bude už třetím žijícím Izraelcem v Pásmu.
Na novém ostrově by vedle přístavu pro Gazu mohlo vzniknout i letiště, elektrárny či hotelové komplexy. Izrael chce tak údajně ulehčit celé oblasti. Zároveň chce mít pod kontrolou příliv zboží i osob na palestinské území. Projekt už má ale celou řadu kritiků - jak ze strany Izraelců, tak i Palestinců.
Izrael počínaje pátečním ránem až do nedělní půlnoci uzavřel přechody na obě palestinská území. Jde o dodatečné bezpečnostní opatření přijaté po středečním atentátu v Tel Avivu, kde dva Palestinci zastřelili čtyři Izraelce. Už ve čtvrtek Izrael zrušil povolení vstupu více než 80 000 Palestinců, směřujících o postním měsíci ramadánu do mešit v Jeruzalémě. Přechody mají zůstat uzavřeny pro všechny Palestince s výjimkou humanitárních případů. Novinář AFP ale sdělil, že na přechodu Kalandíji bylo ráno několik stovek lidí a do Izraele prošli. Podle Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zaída Husajna by hromadné zamítnutí vstupu pro Palestince mohlo představovat "zakázaný kolektivní trest".
Podle izraelského úřadu COGAT je staženo povolení vydané pro 83 000 lidí. O dalších opatřeních bude rozhodovat bezpečnostní kabinet svolaný premiérem Benjaminem Netanjahuem. Izrael původně o ramadánu umožnil setkávání rodin z Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu a vydal několik set povolenek pro vstup do jeruzalémských mešit. Při středečním atentátu v nákupním středisku v Tel Avivu střelci zabili čtyři osoby a šest lidí zranili.
Izrael a Palestinci by měli "svou politikou i činy projevit odhodlání vyřešit svůj konflikt dohodou o vzniku dvou států". Stojí to v prohlášení, které po pětihodinovém jednání přijali účastníci pařížské konference věnované zablokovanému izraelsko-palestinskému mírovému procesu. Izrael setkání označil za ztracenou příležitost, podle Palestinců to byla důležitá akce. V závěrečném prohlášení se uvádí, že mír mezi Izraelem a Palestinci může zajistit jedině mírová dohoda o vytvoření dvou států. Konferenci konanou na úrovni ministrů zahraničí svolala Francie ve snaze obnovit izraelsko-palestinský mírový proces.
Poklad z doby římské nadvlády byl objeven spolu s pozůstatky ztroskotané obchodní lodě staré 1600 let. Podle Izraele jde o největší objev v zemi za posledních 30 let. Množství bronzových předmětů v útrobách plavidla je podle archeologů mimořádně dobře zachováno. Součástí pokladu jsou také různá navigační zařízení, kotvy a dva shluky tisíců starobylých mincí o hmotnosti 20 kilogramů. Odborníci se domnívají, že velkou obchodní loď zastihla nedaleko přístavu bouře a plavidlo se rozbilo nárazem o skaliska či přístavní hráz.
Čínský výtvarník Aj Wej-wej přijel do Pásma Gazy v rámci natáčení dokumentu o uprchlících z Blízkého východu. Do pásma, které je uzavřeno izraelskou blokádou, vstoupil podle agentury AP s desetičlenným doprovodem. V minulosti svými aktivitami poukazoval na situaci uprchlíků v Řecku. Připravovaný film bude pojednávat o milionech Syřanů, kteří uprchli před válkou do okolních zemí nebo se vydali do Evropy. Aj Wej-wej do filmu zařadil i palestinské uprchlíky, protože právě oni představují "nejdelší historii" přesidlování. Tvůrčí skupina čínského výtvarníka dokument natáčela v Jordánsku, Turecku, Řecku a dalších zemích, jimiž prošli syrští uprchlíci. Film čínského umělce má jít do kin příští rok.
Útoky izraelské armády na základny palestinského hnutí Hamas pokračují. Armáda v noci letecky zaútočila na další čtyři. Šlo podle ní o reakci na pokračující raketové útoky a minometnou střelbu proti izraelským ozbrojeným silám.
Na seznamu je celkem devět vlajek včetně Kosova a Severního Kypru, který uznává jen Turecko. Baskická koalice EH Bildu, která má poslance i v Evropském parlamentu, už podle španělského rozhlasu požádala o vysvětlení velvyslanectví Švédska. Eurovize je pěvecká soutěž, jejíž finále se letos koná 14. května ve Stockholmu. Koná se každý rok a v řadě evropských zemí je mimořádně sledovaná a populární. Loňský ročník přitáhl k televizním obrazovkám 197 milionů diváků z celého kontinentu. V Česku ale velký zájem nevyvolává. Letos bude Česko v soutěži reprezentovat zpěvačka Gabriela Gunčíková.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Golanské výšiny zůstanou navždy v rukou Izraele a že nadešel čas, aby to svět konečně uznal. Židovský stát tuto část Sýrie obsadil po šestidenní válce v roce 1967. Netanjahu svůj výrok pronesl před začátkem zasedání svého kabinetu na Golanských výšinách, které je vůbec prvním zasedáním izraelské vlády v této oblasti. Zdůraznil také, že hranice se každopádně měnit nebudou a že je načase, aby svět už konečně uznal svrchovanost Izraele nad Golanami. Větší část Golanských výšin Izrael obsadil před téměř půlstoletím po sedmidenní válce a později anektoval. Mezinárodní společenství tento krok neuznalo.
Izrael zabral přes 230 hektarů území na okupovaném Západním břehu Jordánu. Oznámil to izraelský armádní rozhlas. Izrael na tomto území plánuje rozšíření nedalekých židovských osad a výstavbu turistických objektů. Podle aktivistů z Hnutí za okamžitý mír jde o největší zábor na Západním břehu za poslední roky. Plány na výstavbu už jsou prý v jednání. Saíb Irikát, který dříve působil jako palestinský mírový vyjednávač, v prohlášení vyzval svět, aby přinutil Izrael zábory zastavit. Západní břeh Jordánu se má stát podle původních mírových rozhovorů stejně jako Pásmo Gazy palestinským státem. Osadnické aktivity Izraele na tomto území považuje většina světa za nelegální.
Palestinci dnes při dvou oddělených útocích na Západním břehu Jordánu zranili tři izraelské vojáky. Všichni tři útočníci byli na místě zastřeleni. Útoky se odehrály poblíž židovské osady Kirjat Arba. Dva Palestinci přijeli autem k autobusové zastávce, a když vystoupili, zahájili palbu na přítomné. Zranili jednoho vojáka, ale na místě byli sami zabiti. Jenom o několik minut později rovněž poblíž Kirjat Arba najel palestinský řidič na vojáky a dva zasáhl. Také on byl zastřelen. Podle Izraelců se u jeho těla našly dva nože. Od října při podobných útocích zemřely tři desítky Izraelců a podle bilance agentury Reuters 184 Palestinců, z nichž 124 byli přistižení útočníci.
Více než deset zraněných a jednoho mrtvého Izraelce si vyžádaly čtyři útoky Palestinců na příslušníky izraelských bezpečnostních složek i na civilisty. Při palestinsko-izraelském násilí od loňského podzimu zemřelo již přes 200 lidí.
Majed al-Fakhouri se snažil pomoci postřelené dívce, když ho izraelský policista srazil z jeho invalidního vozíku. Izraelské úřady incident vyšetřují.
