Řeč je o americkém snímku Taxikář. Scénář napsal Paul Schrader na základě vlastní zkušenosti z dob, kdy si oblíbil pornokina. Při práci si na stůl položil nabitou zbraň. Herec Robert De Niro ve filmu překvapil improvizací a tehdy dvanáctiletá herečka Jodie Foster zase musela kvůli natáčení podstoupit psychologické vyšetření.
„Rozsudky, které jsme zveřejnili v odůvodnění obsahují bagatelizující závěry typu mohla si za to sama, protože se opila, mlátil ji, protože se k němu nechovala hezky. Polehčující u znásilnění je, že pachatel neměl erekci,“ říká advokátka Lucie Hrdá. „Panuje představa, že znásilnění není tak závažný trestný čin. Cestou ke zlepšení je vzdělávání lidí, kteří rozhodují,“ dodává.
„V Česku nemáme přesně změřeno kolika seniorů se násilí týká. Typů násilí je celá řada. Nenápadné ponižování může přerůst v týrání fyzické, rány, bití, ale i psychické újmy. Spousta starších lidí, a převážně žen přijímá toto chování tak, že patří k životu,” říká Jan Lorman, zakladatel organizace Život90. „Senior linka je anonymní, řada obětí není připravena se postavit vlastním dětem,“ dodává.
Pokus o vraždu slavného spisovatele představuje zatím nejtemnější okamžik pro světovou literaturu v 21. století. Západní svět čeká zkouška. Přestanou knihkupectví ze strachu opět prodávat Rushdieho knihy, nebo zlu tentokrát neustoupí?
„Násilí ve vztahu je jedním z nejspolehlivějších ukazatelů, že to může skončit vraždou. Víme, že 70 % žen zabitých svým partnerem už dříve vyhledalo zdravotnickou péči, protože je muž napadl,” říká instruktor sebeobrany a kriminolog Pavel Houdek k jevu, jehož podrobnou statistiku policie nevede, podle odhadů se ale týká 15 až 40 vražd ročně.
„Zákrok vypadá nepřiměřeně, ale těžko to soudit podle krátkého videa. Není ani jasné, co tomu předcházelo, to přísluší kontrolním orgánům,” říká bývalý policista a lektor Policejní akademie Stanislav Kazbunda k incidentu, který se v červenci odehrál před služebnou v Horních Počernicích. Policista tvrdě zakročil vůči muži, který údajně vyhrožoval hlídce násilím.
Na zrnitých záběrech tančí dívky v pastelově růžových či bledých šatech. Toto amatérské video však není z žádné rodinné oslavy. A je zcela namístě, že v divákovi vyvolává podivný pocit. Čtyřdílná dokumentární minisérie Modlit se, poslouchat, neodmlouvat na Netflixu právě pomocí takovýchto zdánlivě všednodenních výjevů odhaluje, jak obyčejně může vypadat zlo.
Podle průzkumu neziskové organizace In Iustitia zažilo 58 procent zdravotně postižených útok motivovaný předsudky. Čtyři pětiny z nich útok nenahlásí. Policistům nedůvěřují nebo nevěří, že by jim nahlášení činu pomohlo. "Nejčastěji je útočníkem blízký člověka se zdravotním postižením," říká jeden z autorů průzkumu Benjamin Petruželka.
Nejen po čínských sociálních sítích se v posledních dnech virálně rozšířilo video, ve kterém v restauraci na jihovýchodě Číny skupinka mužů surově napadla několik žen. Impulsem se pro ně stalo jen to, že jedna z návštěvnic odstrčila muže, který se ji snažil obtěžovat. Klip se stovkami milionů zhlédnutí otřásl Čínou a opět rozvířil debatu o násilí páchaném na ženách a genderové nerovnosti.
O smrti syna básnířky Barbary Sadowské vypráví téměř tříhodinový polský film Nezanechat stopy. Od začátku je to extrémně intenzivní podívaná. Polský režisér Jan Pawel Matuszynski se s ní dostal do nabité hlavní soutěže benátského festivalu.
Ukrajinský mladík Maksym vylíčil reportérům Rádia Svobodná Evropa, jak probíhají "falešné" popravy vedené ruskými vojáky. Ti ho nejdříve dva týdny drželi ve sklepě s dalšími 22 lidmi. Několik z nich pak najednou jeden z vojáků vyvedl ven se slovy, že "potřebují nějaké mrtvoly". "Srazili mě na kolena a vystřelili v blízkosti mých uší. A potom mi řekli, ať jdu zase zpátky," popisoval Maksym.
"Rusové používají znásilnění jako zbraň," říká Kateryna Čerepachová, ředitelka ukrajinské organizace La Strada, která pomáhá obětem sexuálního násilí. Vláda mluví o stovkách případů, humanitární pracovnice jich však zachytí jen zlomek. Mnohé z obětí totiž mají strach promluvit. "Aby se nám žena byla schopna svěřit, potřebuje bezpečí. A to na Ukrajině teď neexistuje," popisuje pro Aktuálně.cz.
Zatímco na souborné dějiny komunistické StB ještě čekáme, objevují se alespoň životopisné studie o jejích protagonistech. Jako právě vydaná biografie, v níž historik Prokop Tomek líčí život Miroslava Picha-Tůmy. Zločince, kterého přinejmenším od let 1968 až 1969, kdy stanul před soudem, obestírala temná legenda. Tomkova kniha, postavená na archivních dokumentech, ji uvádí na pravou míru.
„Na letošních Oscarech jsou poražení všichni, včetně diváků. Chris Rock patří mezi ostré komiky a pro podobné vtipy nejde daleko. Reakce Willa Smithe ale byla neadekvátní. Jde o gesto násilí, ať už se Rockovi něco stalo, nebo ne,” říká novinářka Jana Patočková a dodává: „Je fajn debatovat o tom, kde jsou hranice humoru. Z čeho si můžeme dělat srandu a z čeho ne. Ta debata ale nemá začínat fackou.
Skupinka influencerů v party autobusu zaparkovaném uprostřed texaského zapadákova míří telefony na nově nastoupivšího cestujícího. Jak napovídá jeho maska sešitá z lidské kůže a motorová pila v ruce, na tenhle večírek nepřišel tančit ani pít. „Jestli něco zkusíš, tak jsi skončil,“ říká jeden z mladíků. Vzápětí dá zvuk motorovky jasně najevo, kdo právě skončil.
Ve chvíli, kdy nakladatelství Paseka připravuje vydání čtvrté knihy francouzského spisovatele Édouarda Louise, hned dvě pražská divadla adaptovala jeho předchozí díla. Po Kdo zabil mého otce, uvedeném Venuší ve Švehlovce, nyní Švandovo divadlo nastudovalo Louisův druhý román Dějiny násilí.
Tomáš Čermák pronásledoval a slovně napadal zdravotníky a sbíral za to peníze. Policie ho teď podle zjištění Aktuálně.cz obvinila z podpory a propagace terorismu. Na Facebooku vyzýval k útoku na poslance. Hrozí mu 15 let vězení. Jeho spolupracovník, který ve vysílání pro 35 tisíc sledujících prohlašoval, že "vražda na tyranu není vraždou, ale spravedlností", dříve kandidoval za SPD a Volný blok.
Mezinárodní soudní dvůr nařídil Ugandě, aby Kongu vyplatila 325 milionů dolarů (6,9 miliardy korun) za podíl na násilí v konžském regionu Ituri. Stejný tribunál už před více než 15 lety rozhodl, že zapojení ugandských vojáků do konfliktu na konci 90. let minulého století porušilo mezinárodní právo, píší agentury AP a Reuters.
Řešení problému domácího a sexuálního násilí nemá v Česku dostatečnou politickou podporu. Nastavení systémových kroků vláda odkládá. Chybí služby na podporu obětí. Shodují se na tom zástupkyně organizací na podporu žen, lidských práv a rodin. Reagovaly tak na plán odložit projednávání takzvané Istanbulské úmluvy o prevenci a boji proti násilí na ženách do konce roku 2023.
