O smrti syna básnířky Barbary Sadowské vypráví téměř tříhodinový polský film Nezanechat stopy. Od začátku je to extrémně intenzivní podívaná. Polský režisér Jan Pawel Matuszynski se s ní dostal do nabité hlavní soutěže benátského festivalu.
Veřejným prostorem se i desítky let po válce vznáší pojem kolaborant. Sáhnou po něm s chutí všichni, zleva i zprava. Protože spolehlivě funguje jako emoční nálepka, s jejíž pomocí se pak už není nutné vysilovat racionální argumentací.
Před 80 lety, 14. října 1943, vypuklo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře na východě Polska Sobibor. Tři sta vězňů využilo zmatku a z tábora uprchlo. Naprostou většinu ale nacisté postupně polapili a zabili. Posléze byl tábor zrušen. I tak zde nacisti povraždili na čtvrt milionu lidí.
Už před 130 lety si Pražené dopřávali dobroty u vyhlášených lahůdkářů. Na výběr měli třeba paštiku s pravými lanýži, humrové chlebíčky nebo pravý ananas až z Havaje. Řada pamlsků přečkala obě světové války a "vynálezy" tehdejší doby se prodávají dodnes, ať už jde o obložené chlebíčky, nebo točenou banánovou zmrzlinu. Podívejte se v galerii, jak vypadaly vyhlášené cukrárny a lahůdkářství v Praze.
Strašnice v polovině 18. století zpustošila prusko-rakouská válka. To mohl být konec. Nestalo se. Nicméně ještě v roce 1910 měly oproti dnešku desetinu obyvatel. Dynamického rozvoje se dočkaly až poté, co je před stoletím pohltila nově vzniklá metropole - Velká Praha. Většina lidí zná Strašnice jako čtvrť sídlišť a bytových kolonií, nicméně ukrývají i historické statky či skutečně unikátní vily.
Ještě před stoletím bychom na mnoha místech v Praze, kterým dnes dominuje zejména bytová zástavba a žijí tam statisíce lidí, nalezli hospodářské usedlosti i rozsáhlá pole. Pro zásobování města plodinami byly klíčové například Břevnov nebo Smíchov. Téměř pětinu rozlohy města zabírá osevná půda i dnes - pěstuje se ječmen i víno. A roste zde přes 100 tisíc jabloní. To je více než na celé Vysočině.
Celovečerní film o bratrech Mašínech začne v srpnu natáčet režisér Tomáš Mašín podle scénáře Marka Epsteina. Hlavní role ztvární Oskar Hes a Jan Nedbal, v dalších se objeví Matěj Hádek nebo Tatiana Dyková. Premiéra je naplánována na 26. října 2023.
I po více než třiceti letech od pádu komunistického režimu zůstává Klement Gottwald čestným občanem Liberce nebo Svitav. Stejně jako nacista Konrad Henlein. Odebrání jim ale zatím nehrozí. Města tvrdí, že nechtějí zasahovat do historie. Naproti tomu České Budějovice kvůli podpoře války na Ukrajině odebraly poctu ruské poslankyni Valentině Těreškovové. Praha to plánuje s maršálem Ivanem Koněvem.
Jiří Louda prošel protinacistickým odbojem, komunistickým vězením i normalizačním ponižováním. Jeho dílo dnes zná úplně každý Čech i mnoho světových státníků.
Vedle značkového muzea Škody je v Mladé Boleslavi možné navštívit i takzvaný depozitář, v němž se schovávají prototypy a závodní speciály z historie automobilky. Mezi největší lákadla patří Ferat, tedy Škoda 110 Super Sport předělaná speciálně pro film Upír z Feratu. Černé kupé s unikátním otevíráním dveří ale rozhodně není osamocené, na exponáty z depozitáře se můžete podívat do galerie.
Nakladatelství Paseka pokračuje v edici Velké dějiny zemí Koruny české, největším projektu české historiografie. Historik Jiří Pernes se v nově vydané knize věnuje letům 1948 až 1956. Zabývá se vznikem exilu, studenou válkou, militarizací Československa, válkou v Koreji, politickými procesy nebo událostmi po smrti Stalina a Gottwalda.
Ostravské divadlo Komorní scéna Aréna připravuje inscenaci původní hry Zápas o generála, která mapuje osud komunistického generála Jana Šejny, uprchlíka před československými úřady a pozdějšího spolupracovníka americké tajné služby CIA. Přezdívalo se mu Semínkový generál.
První zmínka o Vršovicích je téměř tisíc let stará, čtvrť patří k nejstarším částem Prahy. Největší rozvoj zažily po zbourání hradeb v 19. století. Na začátku 20. století už šlo o jedno z největších českých měst, které brzy pohltila nově vzniklá metropole - Velká Praha. Díky honosné secesní zástavbě, dvěma špičkovým fotbalovým klubům i výjimečnému sídlišti Vlasta zůstávají svébytným místem dodnes.
Karel Gott si za svého života tak úzkostlivě střežil vlastní mediální obraz, že o něm většina jeho biografií mluvila jen v dobrém. Hudební publicista Pavel Klusák, čerstvý držitel ceny Magnesia Litera, ve své knize Gott: Československý příběh nabízí kritičtější pohled. V rozhovoru mluví o zpěvákově marné snaze zůstat mimo politiku, komplikovaném vztahu s otcem i angažmá v západním Německu.
Na motivy knižního bestselleru vznikl výpravný osmidílný seriál Pačinko, který lze vidět na Apple TV+. Vypráví o čtyřech generacích jedné rodiny a obecněji o korejsko-japonských vztazích v celém 20. století.
Sportovních automobilů pamatuje historie českého automobilismu docela hodně. Namátkou Škoda 110 R, Garde či Rapid nebo Tatra 700 GT. Opravdové supersporty konkurující Ferrari nebo Porsche by ale šlo spočítat na prstech jediné ruky. S domácí technikou existuje vlastně jen na jediný, automobil MTX Tatra V8 z pera Václava Krále a plzeňské dílny Metalexu.
Ve třicátých letech 20. století byl vycházející hvězdou Sudetoněmecké strany, její předseda Konrad Henlein ho dokonce považoval za svého ministra zahraničí. Ještě před vypuknutím druhé světové války však čtyřicetiletého Heinze Ruthu zatkla československá policie kvůli podezření z homosexuálního styku, za který tehdy hrozilo až pětileté vězení. K soudu však nedošlo, spáchal sebevraždu.
Konec klasických MPV je už dlouhou dobu nevyhnutelný. Jejich místo v nabídkách automobilek i garážích početnějších rodin získávají SUV, případně osobní dodávky. Přesto má minulý týden oznámené ukončení výroby Citroënu Grand C4 SpaceTourer o trochu větší význam. Právě francouzská automobilka totiž patří mezi průkopníky světa kompaktních MPV.
Dávné perské větrné mlýny v íránském Nashtifanu pocházejí ze 7. století a stále jsou v provozu. Snímek, který je zachycuje, je jednou z oceněných fotografií v letošním ročníku světové soutěže Wiki miluje památky. Mezi nejlepšími záběry roku jsou desítky pozoruhodných míst – známých i takřka zapomenutých.
V Ústavu pro studium totalitních režimů bojují historici. Po nedávném zvolení Ladislava Kudrny ředitelem zveřejnila instituce na svém webu rok staré nařčení z plagiátorství. Nového šéfa z něj viní poradní vědecká rada dosavadního ředitele Zdeňka Hazdry. Na anonymní podnět řešila Kudrnovu habilitační práci z roku 2010. Oponenti textu to označili za "praktiky StB". Rada ústavu plagiátorství odmítá.
