Obrovské úsilí vynaložené komunistickým režimem v Československu při budování pomníku sovětskému vůdci Josifu Stalinovi v Praze přišlo vniveč za pouhých sedm let. Nedostatek předvídavosti a soudnosti stál za tím, že monstrózní dílo za 140 milionů korun bylo dokončeno až v době, kdy se kult Stalinovy osobnosti v Sovětském svazu již notně otřásal. V říjnu 1962 byl pomník odstřelen.
Horský charakter přiřkl železniční trati z pražského Smíchova na Zličín přízvisko Pražský Semmering. Patří k nejpůvabnějším tratím ve středních Čechách. Trať spojující jih metropole s jejím západním okrajem byla postavena před 150 lety.
Při mučení svých obětí projevovali výjimečnou krutost a soucit jim scházel. Mnozí z nich přitom vynikali nadprůměrnou inteligencí, a někteří dokonce s gustem sledovali, jak po nich policisté pátrají. Sadistické zločiny sériových vrahů dodnes budí hrůzu, a možná právě proto o nich tak rádi vyprávějí filmaři.
Celkem sedmdesát ikonických i méně známých staveb popisuje nový průvodce pražského spolku Mapamátky. Radí, co neminout v jednotlivých městských čtvrtích, a nabízí tipy na architektonické vycházky. Bedekr do tašky je výsledkem školního projektu studentek a studentů třetího ročníku programu Arts management na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Od zrušení hřbitova v Pernerově ulici v pražském Karlíně uplynulo více než 120 let, pod zemí ale stále zůstávají ostatky stovek těl. Protože se na pozemku začne brzy stavět, pustili se do práce archeologové a antropologové. Dosud odkryli zhruba 600 hrobů a našli tisíc koster. Kromě kostí a náhrobků objevili křížky, růžice, ale třeba i zubní protézu. Nalezli také vlakovou točnu po zaniklé továrně.
Praporem mírových sil UNPROFOR ve válkou rozvrácené Jugoslávii prošlo počátkem 90. let dva a půl tisíce českých vojáků. Zahynulo jich sedm. Mise se zúčastnili prezidentský kandidát Petr Pavel, exministr Jaroslav Tvrdík či šéf generálního štábu Aleš Opata. Akce položila základy pro vysílání českých jednotek do zahraničí. V říjnu 2022, po 30 letech, převzali vojáci vyznamenání na pražském Vítkově.
„Z historického hlediska by si Česko oblast Královce spíš nárokovat nemohlo. Přemysl Otakar II. toto území přenechal Řádu německých rytířů. Země Koruny české oblast nikdy neovládaly. Touto optikou bychom si s nadsázkou mohli nárokovat spíš Jadran,” říká o území dnešního ruského Kaliningradu, který je momentálně zdrojem laviny internetových vtipů, historik Jan Škvrňák.
Během posledního říjnového víkendu se v prostorách pražského výstaviště PVA Letňany koná Prague Car Festival. Zlatým hřebem programu bude letos poprvé také aukce veteránů. Do dražby jdou lákavé stroje a nejsou to jen historické Jawy nebo škodovky. Pro sběratele bude zajímavé sledovat, za kolik se vydraží například Wikov 35 nebo Tatra 613 Speciál a z motorek vzácná Jawa 500 OHC "šnek".
Vtip, smutek, začouzené interiéry vináren, akty studentek ze strahovských kolejí a k tomu tísnivé dusno normalizace. Fotograf Jaroslav Kučera vybral více než 260 fotografií ze sedmdesátých a osmdesátých let, přidal k nim příběhy a vydal osobní svědectví o době "klidu před bouří".
Dechberoucí snímky přírody i poetika industriální krajiny. Takový je obsah galerií Aktuálně.cz, které vám přiblíží Česko z výšky. Na více než 250 fotografiích zhlédnete místa, kde se psala historie dávná i ta moderní. Prohlédněte si unikátní záběry a poznejte naši zem z ptačí perspektivy.
Na začátku září 1907 vyjely poprvé v Praze automobily sloužící jako taxíky. Za těch 115 let prošla taxislužba nejen v hlavním městě celou řadou proměn. Za komunistů byla regulovaná, počátkem 90. let se z ní stala volná živnost. Také používané automobily se měnily: od kočárů bez koní až k dnešním moderním vozům. Jak se vyvíjel vozový park taxislužby, se můžete podívat v galerii.
V české literatuře není nejbezpečněji. Když se na sobotním Sjezdu spisovatelů ujala slova básnířka Alžběta Stančáková, vyjmenovala, jak nežádoucí pozornost mladším autorkám věnují starší muži. Mluvila o přisedávání v tramvajích, návrzích na masáže chodidel, sázkách, kdo si koho odvede domů. Dokonce o situaci, kdy ji „jeden celkem známý“ básník přiměl položit ruku na ztopořené přirození.
V roce 1922 se k Praze připojila tehdy samostatná města a vesnice v jejím okolí a vznikla skutečná evropská metropole, hlavní město Československa. Historie deseti nynějších čtvrtí byla publikována na Aktuálně.cz před letními prázdninami ve speciálním seriálu dobových fotogalerií. Kvůli zájmu čtenářů redakce sestavila soubor historických snímků i z tradičně průmyslových Vysočan.
Vzájemná rodová provázanost evropských vládnoucích rodů není ničím výjimečným. Minulý týden zesnulá britská královna Alžběta II. měla mezi svými předky i české panovníky, ačkoliv je dělí několik generací.
Bavorsko je automobilovým nadšencům známé především díky mnichovskému BMW, případně ingolstadtskému Audi. Obě značky provozují i rozsáhlá tovární muzea s řadou zajímavostí i ikonických modelů. Možná ještě zajímavější muzeum je ale v Augsburgu, kde je možné navštívit největší sbírku automobilů Mazda v Evropě. Jsou tam k vidění i modely známé jen v Japonsku.
Nový velkofilm o husitském vojevůdci poutá pozornost. Historici jej logicky nahlížejí především ze svého, nikoli primárně uměleckého či řemeslného hlediska. Autory podcastu Přepište dějiny zajímalo, jaký obraz minulé doby vykresluje. Do kina se vypravili s medievalistou Jakubem Izdným.
Domorodci, které Kryštof Kolumbus omylem nazval indiány, dnes tvoří pouhé jednotky americké populace. Většina z nich žije mimo indiánské rezervace, a pomalu tak opouští tradice předků. Odkaz udatných válečníků z řad Apačů či Siouxů tak přetrvává hlavně ve westernech. Jednou z hlavních postav skutečných příběhů byl Geronimo. Podívejte se, jak vypadal on i další legendární náčelníci ve skutečnosti.
"Žižka je dnes jen vzpomínkou na hodiny dějepisu," je přesvědčen Michal Stehlík. A nic nového do debaty o vojevůdci podle něj nepřináší ani nový snímek. Jako symbol české národní identity už Žižka zažil lepší časy, spoléhali na něj obrozenci, první republika i komunisté. Ať už jsou výklady jakékoliv, více vždy vypovídají o našem vidění světa než o husitském veliteli, tvrdí Stehlík.
Britská královna Alžběta II. do Česka přijela poprvé a naposledy na jaře roku 1996. Prošla se po Karlově mostě a Staroměstském náměstí. Společně s Václavem Havlem večeřela na Pražském hradě. Během návštěvy Prahy jí tehdejší prezident představil například svého psa Ďulu. V Brně zas na poslední chvíli měnili balkon, z něhož měla promluvit, protože na původně zamýšleném dříve vystoupil Hitler.
Lotyšsko nikdo nebylo zemí automobilům zaslíbenou, i když si leckdo z poslední doby možná vybaví opulentní terénní automobily Dartz. Už v minulosti ale jedna z pobaltských republik vyráběla automobily, konkrétně minibusy a sanitky používané i v Československu. Automobilka RAF vznikla v polovině 50. let, o čtyři dekády později ale zbankrotovala.
