Pátečníci a Karel Čapek patří k sobě, říkají učebnice. Jenže některé věci se tam nedozvíte. "Drsné slovo tu vzácné nebylo a obhroublosti tu v klatbě nebyly," popsal tato setkání intelektuálů jeden z nich. Čapek Pátečníky fotil, ale u několika portrétů nebylo jasné, kdo na nich je. Podařilo se to zjistit autorům knihy Pátečníci na fotografiích Karla Čapka. Navíc přidali i mnoho zajímavých příběhů.
Klíčové momenty dějin se zapisují lidem do paměti skrze fotografie už od třicátých let devatenáctého století. Podívejte se na některé z nejslavnějších snímků historie, které byly dosud k vidění pouze v původní černobílé verzi. Aktuálně.cz je obarvilo.
Bohumil Hrabal se do literatury druhé poloviny 20. století zapsal jako autor nevšedního pozorovacího talentu a strhujícího vypravěčského stylu. V každém i v jakékoli situaci se snažil najít pověstnou "perličku na dně" naděje a chuti do života. 28. března uplynulo 110 let od jeho narození, podívejte se na zásadní momenty jeho života.
Přesně před 35 lety, 24. března 1989, způsobil americký tanker Exxon Valdez obrovskou ekologickou katastrofu. U pobřeží Aljašky narazil do útesu a 41 milionů litrů ropy uniklo do moře. Za možnou příčinu vyšetřovatelé pokládali opilost kapitána, soud to ale nepotvrdil.
Trvalo to čtvrt století a stálo čtvrt miliardy korun, barokní zámek Týnec na úpatí Šumavy se ale konečně otevírá veřejnosti. Kdysi ruina bez oken je kompletně opravená. Zdi vymalovali současní umělci a lákadlem je i největší soukromá sbírka děl malíře Josefa Váchala. Objekt patří sběrateli umění Janu Pelánku Lazarowitzovi s manželkou Hanou Jirmusovou Lazarowitz. Zámek otevřou umění a veřejnosti.
Škoda 1000 MB představovala bez nadsázky zlom českého automobilového průmyslu. Kvůli ní vznikl v Mladé Boleslavi nový závod, který byl nejmodernější v celém východním bloku. "Embéčko" ale především dostalo oproti Octavii zcela novou konstrukci se samonosnou karoserií, motorem vzadu a pohonem zadních kol. A právě dnes od premiéry vozu uběhlo 60 let.
"Takovou ženu, jakou maluje ve svých fantastických mazanicích, bych mu přál za manželku," vzkázal recenzent Josefu Čapkovi za jeho kubistický obraz Postava. Nemohl tušit, že malba se skutečně vztahuje k malířově milované dívce.
Lidská fantazie nezná hranic, člověk udělá cokoliv, aby si ulehčil život. Vynálezci proto napínají síly k neuvěřitelným duševním výkonům. Výsledkem jsou zařízení, která měla svým uživatelům pomoci v nejrůznějších situacích, z očividných důvodů se ale hitem nestala. Seznamte se s navijákem špaget, ňadromyčkou, namáčečem koblih a dalšími výstřelky lidského umu a představivosti.
Zemřel tragicky v roce 1987. Na havlíčkobrodské psychiatrické klinice, kde byl hospitalizován, spadl ze schodů a zlomil si vaz. Bylo mu 31 let. Teprve nyní nakladatelství Torst vydalo knihu jeho veršů nazvanou V říši snů aneb Lyrika, epika a motyka Miroslava Ptáčka.
Jen pár dnů předtím, než německá vojska v březnu 1939 obsadila Čechy, Moravu a Slezsko, zaútočilo Maďarsko na Podkarpatskou Rus. Československá armáda území bránila v několikadenní válce, od níž tento týden uplynulo přesně 85 let. V meziválečném období tehdy nejvýchodnější cíp Československa, dnes ležící na Ukrajině, vzkvétal. Vznikaly tam školy či pošty, často se jménem prezidenta Masaryka.
Přesně před 110 lety se v Praze otevřel nynější Mánesův most. Původně nesl jméno po rakouském následníku trůnu, arcivévodovi Františku Ferdinandovi. Nikdo tehdy nevěděl, že mu zbývají necelé čtyři měsíce života, než podlehne při atentátu. Nový most spojil Staré Město s Malou Stranou. Nahradil řetězovou Rudolfovu lávku, která sloužila od roku 1869. Podívejte se na historické snímky obou mostů.
Jednou řekl, že nemá lepší náhradu za tenhle svět, kde přitom strávil rok v komunistickém kriminálu a deset let v exilu. Básník, hudebník a výtvarník Pavel Zajíček minulý týden "tenhle svět" opustil.
"Ještě přezku, popruhy a je hotovo, můžete jít do bitvy," říká Petr Brožek a ukazuje hrubě "vybouchaný" a nevzhledný tvar plechového klobouku. V dílně poblíž Českého Brodu restauruje a vyrábí různé části plátové zbroje. Využívá při tom i původní starobylé techniky. A nehledě na moderní dobu je dnes toto řemeslo náročnější než před staletími.
Najít spřízněnou duši pro život není nic snadného a ti odvážnější zkouší štěstí i přes inzeráty. První inzerát na seznámení v českých zemích vyšel před 230 lety, 8. března 1794, v tehdejších Poštovských novinách. Adept jeho prostřednictvím hledal "na celý život dívku dobrého vychování, jejíž tvář není poznamenána neštovicemi".
Umělci, politici, pionýrky, svatí i jednooký Žižka. Z motivů, které se od vzniku republiky objevily na peněžních bankovkách, jde vyčíst historii země i její dobovou kulturu. Identitu československého státu zpočátku utvářeli výtvarní umělci včetně třeba Alfonse Muchy, první skutečně ucelenou sérii bankovek mělo Česko ale až v 80. letech minulého století.
V létě roku 1959, tedy před pětašedesáti lety, se v Moskvě odehrála slavná "kuchyňská debata" mezi sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem a americkým viceprezidentem Richardem Nixonem. Chruščov tam řekl, že Sověti už jsou v mnohém před USA a do sedmi let budou ve všem daleko před nimi. Fotoreportéři amerického časopisu, kteří přijeli s Nixonem, ale viděli Sovětský svaz a jeho satelity úplně jinak.
Na počátku masakru, při kterém přišlo o život mezi 20 a 28 tisíci Tchajwanci, byly cigarety. Incident 28. února, jak se událostem z roku 1947 podle dne, kdy vypukly, přezdívá, byl desetiletí tabu. Ve středu si ostrované připomněli 77. výročí masakru.
Dlouhá staletí si lidé mysleli, že při výkopech nalezli kosti bájných obrů. Pravda to trochu byla, kosti totiž patřily obřím dinosaurům. Toho prvního pojmenoval geolog William Buckland před 200 lety a jeho původní podoba se v mnohém lišila od té dnešní. A přestože už dnešní vědci dokážou mnohem přesněji odhadnout, jak vypadali, život dinosaurů je stále opředený mnoha záhadami a domněnkami.
Jak vypadala Amerika od padesátých do sedmdesátých let? Ukazují to unikátní zpravodajské fotografie z té doby. Lidé v tehdejším Československu se však na ně ve většině případů nemohli podívat. Komunistům nebylo po chuti ukazovat výrazně vyšší životní úroveň na Západě. Tehdejší cenzura proto pečlivě vybírala jen to, co podporovalo obraz USA jako imperialistické mocnosti, kde se nežije dobře.
Přesně před deseti lety se na Krymu konalo sporné referendum o připojení poloostrova k Rusku. Hlasování, které neuznává Kyjev ani Západ, posloužilo Moskvě jako formální odůvodnění násilného vpádu a anexe. V roce 1954 přitom tehdejší hlavní představitel Sovětského svazu Nikita Sergejevič Chruščov daroval poloostrov Ukrajině. Krym má bohatou historii, podívejte se na ni na kolorovaných snímcích.
