Špičky Evropské unie včetně předsedy EK Jeana-Clauda Junckera dorazí v červnu do Česka. Na bezpečnostní konferenci v Praze chtějí probírat konkrétní varianty společné obrany EU. Ta je pro ně jednou z priorit po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a pochybnostech o další roli Spojených států v NATO. Unie se tak pokouší poprvé samostatněji reagovat na nové bezpečnostní hrozby ve světě.
Turecko se nejprve rozkmotřilo s Nizozemskem a Německem. A teď si našlo nový cíl: oznámilo omezení spolupráce s Rakouskem jako partnerskou zemí NATO. Chce tak potrestat Rakousko jako člena Evropské unie za jeho návrhy na zákaz agitace tureckých politiků v zemi a na ukončení jednání o vstupu Turecka do unie. Znamená to, že Turci zřejmě omezí účast na zahraničních misích, kde bude i Rakousko.
Americký prezident Donald Trump v pátek přivítá v Oválné pracovně Bílého domu německou kancléřku Angelu Merkelovou. Muž, který otřásl mnoha dosavadními jistotami Evropy, bude jednat s političkou, považovanou za poslední obránkyni liberálně-demokratického Západu. V prezidentské kampani si přitom Trump udělal právě z Merkelové vděčný cíl. Ani německá kancléřka si nenechala skeptický názor na Trumpa pro sebe. Během setkání ve Washingtonu chtějí ale předchozí neshody smazat a začít od nuly.
Volby v Nizozemsku byly prvním testem, jak si v Evropě stojí populisté. Krajně pravicový Geert Wilders v nich nečekaně neuspěl. Opravdová zkouška ale přijde až na přelomu dubna a května, kdy budou Francouzi vybírat nového prezidenta. Šéfka krajně pravicové Národní fronty a favoritka voleb Marine Le Penová ještě v úterý Wilderse označila za svého "přítele" a veřejně ho podpořila.
V Evropské unii loni požádalo o azyl 1 204 300 lidí, uvedl ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. Je to o něco méně než v roce 2015, kdy bylo žadatelů 1 257 000. Nicméně je to skoro dvojnásobek oproti roku 2014 s jeho 562 700 žadateli. Nejpočetnější skupinou jsou Syřané, kterých loni bylo přes 300 tisíc, pak Afghánci a Iráčané. Jde o lidi, kteří požádali o azyl poprvé. Průměrně tři z pěti takových prvožadatelů se obrátili na Německo. V České republice podle Eurostatu loni požádalo o azyl 1200 lidí. Nejčastěji šlo o Ukrajince, Iráčany a Kubánce.
I když největší proud běženců z Blízkého východu utichl, Bělehrad stále pro většinu zůstává poslední štací před vstupem do západní Evropy. Hranice Srbska jsou ovšem uzavřeny, což zanechává uprchlíky v beznadějné situaci. Stovky z nich žijí na nádraží v centru Bělehradu, svépomocí přežívají a doufají v lepší zítřky. Vidina evropského snu je jejich motivací. Fotografie pochází z chystaného dokumentárního filmu Michala Pavláska a Tomáše Hlaváčka.
Italský ostrov Lampedusa se stal jedním z nejviditelnějších symbolů uprchlické krize. Během posledních 20 let sem na lodích připlulo na 400 tisíc běženců, kteří utíkají z Afriky před válečnými konflikty a chudobou. Cestu přes moře ale mnozí nepřežijí. Dokument režiséra Gianfranca Rosiho Požár na moři, který získal nominaci na Oscara, je k vidění na filmovém festivalu Jeden svět. Ten ve středu 15. března v Praze končí a přesouvá se do dalších českých měst.
V nizozemských parlamentních volbách podle prvních předběžných odhadů zvítězila Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho se ziskem 21 procent hlasů. Díky tomu obsadí 31 křesel v parlamentu. Nacionalistická a protiislámská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse získala 13 procent a obsadí tedy 19 křesel. Celkovou volební účast odhadla agentura Ipsos na rekordních 82 procent oprávněných voličů.
Do prezidentských voleb ve Francii zbývá méně než šest týdnů. Nejvíce hlasů by v prvním kole měla podle průzkumů dostat šéfka protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penová. Kandidátka na první francouzskou prezidentku plánuje, že pokud uspěje ve volbách, tak do půl roku vypíše referendum o setrvání v Evropské unii. Pokud by v hlasování Francouzi odmítli z Unie odejít, tak Le Penová coby prezidentka podá demisi.
Evropský soudní dvůr v úterý rozhodl, že zaměstnavatel může zakázat ženám muslimského vyznání nosit do práce šátek zakrývající vlasy. Rozhodnutí padlo v případu dvou žen z Belgie a jedné Francouzky, které byly kvůli šátku propuštěny. Soud rozhodl, že se v jejich případě nejedná o diskriminaci. Verdikt má dopad na celou Evropskou unii, především pak ale na Francii a Nizozemsko, kde je téma islámu a migrace klíčovým prvkem předvolebních kampaní. Nizozemci budou volit už tuto středu.
V Istanbulu se v pátek zřítil civilní vrtulník, při neštěstí zemřelo všech sedm lidí na palubě. Turecký list Hurriyet s odkazem na místního představitele napsal, že vyšetřování nehody pokračuje. Její příčina zatím není známá. Stroj byl podle dostupných informací ve vzduchu jen okolo pěti minut. Nejprve narazil do televizního vysílače a následně se zřítil na blízkou dálnici. Ve vrtulníku průmyslové skupiny Eczacibaşi Holding se nacházel ruský ředitel firmy, jeho čtyři ruští přátelé a dva turečtí piloti.
Média přirovnávají lídra nizozemských zelených ke kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi nebo bývalému americkému prezidentovi Johnu F. Kennedymu. Třicetiletý Jesse Klaver má našlápnuto k úspěchu ve volbách, které se konají už za týden. Jeho Zelenou levici zastupují nyní v dolní komoře parlamentu čtyři zákonodárci. Podle posledního průzkumu společnosti Peilingwijzer jich ale zelení ve volbách získají šestnáct a mohli by se dostat do vlády.
Média v poslední době často píší o zdi na americko-mexické hranici, kterou hodlá postavit americký prezident Donald Trump. Takových zdí nebo plotů, které mají zabránit v cestě migrantů za lepším životem, je ale ve světě mnoho. Jedním z nich je plot dělící španělskou enklávu Melilla od Maroka. Film Přeskočit zeď, který je k vidění na festivalu Jeden svět, vypráví autentický příběh jednoho migranta, který chce tento plot překonat. Natočil ho sám běženec Abú Bakar Sidibé, který je na útěku z Mali.
Nejméně dva mrtvé si ve čtvrtek v Itálii vyžádalo zřícení mostu na dálnici A14 vedoucí podél jaderského pobřeží země. Další dvě osoby utrpěly zranění. Neštěstí se stalo nedaleko Ancony v centrální části Itálie. Podle agentury ANSA zasahovaly v rámci záchranné operace dva vrtulníky. Mrtví jsou z vozidla, které uvízlo pod spadlou konstrukcí mostu. Příčinami kolapsu stavby se začaly zabývat úřady. Podle ANSA byl most provizorní náhradou nadjezdu, na němž je přerušená doprava.
Lídři zemí Evropské unie mají ve čtvrtek zvolit bývalého polského premiéra Donalda Tuska znovu předsedou Evropské rady, tedy šéfem svých summitů. Tusk obhajuje po dvou a půl letech jeden z nejdůležitějších evropských postů. Má sice podporu většiny zemí EU, ve funkci ho ale nechtějí jeho vlastní Poláci. Důvodem jsou ostré domácí politické spory. Pokud by ale Tusk neuspěl, Česko by přišlo o svého důležitého spojence v unii. I proto ho Praha jednoznačně podporuje.
Kampaň ochránců zvířat a zapojení světových celebrit vedly k zásadnímu omezení komerčního lovu tuleňů. Kanadští Eskymáci jsou ale na lovu těchto zvířat ekonomicky závislí. Podle režisérky Alethey Arnaquqové-Barilové není lov tuleňů o nic víc škodlivý než běžný lov zvířat v Evropě. Její film "Tichý hněv Inuitů" je k vidění na festivalu Jeden svět, který začal v pondělí 6. března v Praze.
Podle eurokomisařky Věry Jourové by se členské státy EU měly zapojit do dialogu s Polskem, které má spor s Evropskou komisí ohledně ústavního soudu. V rozhovoru pro německý list Der Spiegel se nechala slyšet, že pokud stát neakceptuje základní demokratické hodnoty, neměl by pobírat dotace z EU. Polsko je přitom největším čistým příjemcem unijních finančních prostředků. Podle Jourové by peníze Varšavě měly být krácené.
Maďarský parlament schválil nová přísná pravidla pro uprchlíky, kteří překročí hranice země. Všichni musejí povinně do sběrných táborů. Tam budou čekat na vyřízení svých žádostí o azyl - bez možnosti volně se pohybovat po Maďarsku, jako je to dosud. Nový zákon sklízí kritiku od humanitárních organizací. Evropská unie zatím mlčí.
Státy Evropské unie nemají povinnost vydat víza těm lidem, kteří v nich chtějí později požádat o azyl, i kdyby jim hrozilo mučení. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU, tedy nejvyšší soud v Evropské unii. Posuzoval případ syrské křesťanské rodiny, která požádala o víza do Belgie. Následně v ní chtěla požádat o azyl. V syrském městě Aleppo, odkud pocházela, jí prý hrozilo mučení a nelidské zacházení.
Ve vylidněné vesničce v Bulharsku by chtěl pošťák Ivan vybudovat nový domov pro syrské uprchlíky. S tímto programem kandiduje do místních voleb starosty. Zda uspěje, ukáže snímek Dobrý pošťák, který se bude promítat v pondělí večer na 19. ročníku filmového festivalu Jeden svět. Letošním tématem festivalu, na kterém se představí celkem 121 filmů, je umění spolupráce. Podívejte se na ukázky z některých filmů.
