Téměř rok po britském referendu začaly mezi Londýnem a Bruselem rozhovory o brexitu. Po nedávných britských volbách, ve kterých premiérka Theresa Mayová přišla o parlamentní většinu, není jasné, za jakých podmínek chce Británie z unie odejít. Rostou proto obavy, že rozhovory skončí krachem.
Nežijeme dodnes v představách o Evropě, které se rodily z dob, kdy se o Češích rozhodovalo ve Vídni, Berlíně nebo Moskvě?
Evropská unie prodloužila sankce proti Rusku. Důvodem je ruská anexe Krymu a Sevastopolu. Prodloužení bude platit do června příštího roku. V pondělí o to m v Lucemburku rozhodli ministři zahraničí zemí EU. V oznámení Rady EU, která se sešla na úrovni ministrů zahraničí, se uvádí, že sankce přijaté poprvé v roce 2014 v reakci na anexi Krymu a Sevastopolu budou prodlouženy o další rok do 23. června 2018. V prohlášení stojí, že EU nadále protiprávní anexi odsuzuje a chce pokračovat v "politice neuznání". Sankce se omezují na území Krymu a Sevastopolu a vztahují se na osoby z EU a společnosti působící v unii.
Poslanci za rumunskou socialistickou stranu požadují v parlamentu hlasování o důvěře pro vládu, ve které mají většinu. Jsou nespokojeni s tím, že současný premiér Sorin Grindeanu nedokázal zmírnit protikorupční zákon, který by ochránil stranické funkcionáře před skládáním účtů za prohřešky z minulosti, kdy byli u moci.
V neděli se ve Francii koná druhé kolo voleb do Národního shromáždění. Hnutí nového prezidenta Emmanuela Macrona má šanci získat nejsilnější většinu za posledních 50 let. Macron vsadil ve volbách na nové tváře. Polovinu kandidátů jeho hnutí tak tvoří lidé, kteří nemají zkušenosti s politikou. "Dá se hovořit o určité macronmanii. Optimismus se ale netýká celé francouzské společnosti," říká pro Aktuálně.cz profesor Christian Lequesne.
Pobaltská Litva nemůže sama svou armádou konkurovat takovým státům, jako jsou Rusko nebo USA. Proto je podle ní nenahraditelná Severoatlantická aliance neboli NATO. Co se však do Litvy jezdí učit právě i američtí experti, jsou metody, jak bojovat v kyberprostoru. Například s ruskými trolly. "Když jsme před ruským nebezpečím varovali před pěti lety, říkali nám západní spojenci, abychom nebyli alarmisti," vzpomíná litevský politolog Virginijus Valentinavičius.
Do Evropy dorazilo od začátku roku už 73 189 migrantů, z toho 85 procent, tedy 61 903, do Itálie. V úterý to oznámila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), podle níž 1808 lidí při pokusu o překonání Středozemního moře přišlo o život. V porovnání s loňským rokem je tak příliv přistěhovalců mnohem nižší. Ve stejném období roku 2016 se dostalo do Evropy 211 433 migrantů a 2899 na cestě přišlo o život. Itálie nese hlavní zátěž stěhování migrantů z ostatních kontinentů, zejména Afriky, poté co se uzavřela takzvaná balkánská cesta přes Řecko. V průběhu letošního roku do této balkánské země přišlo 7699 migrantů, zatímco loni za stejné období to bylo 157 250.
Tři Švédové napojení na krajně pravicovou skupinu byli v souvislosti s bombovými útoky na nově příchozí migranty a na levicové uskupení obviněni z pokusu o vraždu a z obecného ohrožení. Informoval o tom zpravodajský server The Local. Prokurátor Mats Ljungqvist uvedl, že dva z neonacistů krátce před útoky absolvovali vojenský výcvik v Rusku. Prokurátor muže spojil se sérií výbuchů v jižním Švédsku. Bomba nalezená 25. ledna u kempu, tehdy improvizované ubytovny migrantů, nevybuchla. Při explozi z 5. ledna v imigračním centru byl vážně poraněn jeden zaměstnanec. Loni v listopadu trojice umístila výbušninu i do blízkosti kanceláří levicového uskupení Syndikalistiskt Forum Kafe v Göteborgu.
Čím dál častěji se mluví o společné evropské obraně, která by byla nezávislá na NATO. Evropská komise tento týden představila i konkrétnější plány. Země Evropské unie by měly společně bojovat proti teroristům nebo třeba vyvíjet drahou vojenskou techniku. Česko tyto plány jednoznačně podporuje, prohlásil na konferenci v Praze premiér Bohuslav Sobotka.
Lék? Najít šéfa, mluvit jednoduše, holé věty, My jsme vláda, My jsme zaměstnanost a vyšší důchody, My jsme úspěch. Trochu emocí do toho umírání.
Země Evropské unie začínají budovat společnou obranu. Chtějí rozvíjet společné obranné schopnosti samy, bez závislosti na NATO. Cílem je, aby byly v případě potřeby schopné poslat společné jednotky nebo vojenskou techniku do místa zmítaného krizí. Roli NATO však nezpochybňují - nemá ani jít o nahrazení Aliance. Do budoucích společných evropských misí by mělo přispívat i Česko. To patří mezi největší příznivce evropské spolupráce v obraně.
První hlavou státu ze střední a východní Evropy, která se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, bude v pátek rumunský prezident Klaus Iohannis. Návštěva Miloše Zemana v USA, původně ohlášená prezidentskou kanceláři na jaro, se neustále odkládá. USA mají v Rumunsku dvě vojenské základny. Bukurešť chce navíc letos nakoupit americký protiraketový systém Patriot.
Belgičtí filmaři Peter Brosens s Jessica Hopeová Woodworthová se pokusili z marasmu dnešní Evropy vykřesat osobní, lidský příběh. Jejich film Král Belgičanů je příjemná komedie o nepříjemné situaci, která jistě nerozvíří politickou diskuzi, ale má potenciál pobavit.
Poté co USA zakázaly laptopy na palubách letadel z deseti převážně muslimských zemí, hrozí toto rozšíření i na evropské státy. Bezpečnostní experti se totiž bojí, že teroristé jsou schopni nainstalovat do notebooků nálože tak, aby je kontroly na letištích nedokázaly odhalit. Potvrzuje to i rok starý případ z letu mezi somálskou metropolí Mogadišo a východoafrickým Džibutskem. V letadle explodoval laptop, který terorista pronesl přes bezpečnostní kontrolu.
Internetoví giganti jako Facebook nebo YouTube kladou na boj proti nenávistnému online obsahu čím dál větší důraz. Podle analýzy Evropské komise se mazání nelegálních příspěvků výrazně zlepšilo – například na Facebooku se oproti prosinci dvojnásobně zefektivnilo. Zároveň se ukázalo, že 40 procent nenávistných příspěvků na internetu je zaměřeno na uprchlíky nebo muslimy. Každý desátý pak proti Židům.
Od 31. května platí takzvaný protikuřácký zákon, který znamená úplný zákaz kouření v tuzemských restauracích. Česko se tak stalo 23. evropskou zemí, kde platí úplný zákaz. Kritici si stěžují na další omezení svobody, příznivci zákazu poukazují například na pozitivní zdravotní dopady, které omezení přinese. V praxi všechny země v Evropě alespoň částečně omezují kouření ve veřejných uzavřených prostorách. Průkopníkem se na tomto poli stalo Irsko, které v roce 2004 zavedlo jako první země světa celostátní zákaz na všech uzavřených pracovištích. Podívejte se, kterých míst se zákaz kouření v Česku týká a na další data v souvislosti s kouřením a protikuřáckými opatřeními.
Zavádět povinné kvóty pro přijímání uprchlíků nemělo smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Hans-Peter Friedrich, bývalý německý ministr vnitra. Každá země by si podle něj měla sama určit, kolik uprchlíků je schopna přijmout. "Podle mě nemá velký smysl, aby tento počet konkrétní zemi nadiktoval Brusel nebo ostatní členské státy. To občané nepochopí," říká Friedrich, který je dnes jedním z místopředsedů poslaneckého klubu Křesťansko-sociální unie Bavorska CSU (sesterská strana CDU kancléřky Angely Merkelové).
Německá kancléřka po summitu G7 vyzvala k větší soudržnosti Evropy. Zážitky posledních několika dní ji prý přesvědčily, že doba, kdy se Evropa mohla plně spoléhat na jiné, je už pryč. Reagovala na neshody s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Mezi uprchlíky z Blízkého východu, kteří začali do Evropy proudit před dvěma lety, byli a pořád jsou tisíce nezletilých mladíků bez doprovodu. Jsou bez peněz, nemají kde bydlet, a tak se protloukají, jak se dá. Mnozí z nich na své cestě do západní Evropy uvízli v řeckých Aténách. A na živobytí si vydělávají prostitucí.
Evropská unie Turecku dlouhodobě vyčítá nedodržování lidských práv a porušování svobody slova, což je jedním z důvodů, proč se jednání Turecka o jeho vstupu do EU vlečou již od roku 2005. Na schůzce prezidenta Erdogana, předsedy Evropské rady Donalda Tuska a předsedy Evropské komise (EK) Jeana-Clauda Junckera se však obě strany shodly na nutnosti pokračování vzájemné spolupráce.
