Ceny se udílejí od roku 1980 a jsou vnímány jako kritika tradičních Nobelových cen. Oceňováni jsou lidé a organizace za zásluhy o spravedlnost, mír a životní prostředí. Peníze provázející ocenění nemůže žádný z laureátů použít pro osobní účely, ale musí je investovat do činnosti, za kterou byl oceněn.
Britové od ledna postupně zakážou kouření ve věznicích - nejprve ve Walesu, od března pak ve čtyřech anglických zařízeních. Zákaz bude zaváděn postupně, zejména kvůli 80procentnímu zastoupení kuřáků mezi vězni. Ve čtvrtek začal v Anglii a Walesu platit zákon zakazující kouření v automobilech s dětmi do 18 let věku. Řidičům a spolucestujícím, kteří zákon poruší, hrozí pokuta až 50 liber. Podle britské organizace British Lung Foundation bojující proti plicním chorobám je pasivnímu kouření v automobilech každý týden vystaveno více než 430 000 britských dětí.
Příliv uprchlíků do Evropy představuje hrozbu pro stávající politickou elitu. V evropských zemích zasažených uprchlickou krizí nebývale roste popularita krajně pravicových populistických stran, zatímco podpora tradičních politických stran klesá. Radikálové nebodují jen v průzkumech veřejného mínění, ale slaví úspěch i v regionálních volbách. Svobodní v Rakousku a Švédští demokraté ve Švédsku výrazně ohrožují postavení vládních stran. Uprchlíci proudící do Evropy přeměňují evropské politické klima, aniž by o to sami usilovali.
Slovensko podá u soudu Evropské unie žalobu vůči rozhodnutí přerozdělit uprchlíky v členských zemích osmadvacítky na základě kvót. Na středečním zasedání se na tom podle premiéra Roberta Fica shodla slovenská vláda. Kvóty pro rozdělení 120 000 uprchlíků schválili minulý týden v Bruselu ministři vnitra států Evropské unie většinou hlasů. Proti byly kromě Slovenska také Česko, Maďarsko a Rumunsko. Česko s kvótami sice i nadále nesouhlasí, podle premiéra Bohuslava Sobotky se proti nim ale nebude bránit soudně.
Miloš Zeman vystoupil se svým projevem na půdě Valného shromáždění OSN. Pokusil se v něm vyvrátit tři iluze, jimiž podle něj ve světle terorismu trpí světoví politici. Terorismus podle něj narůstá, a to navzdory snaze ho omezit na určité ohraničené území. Nebezpečí podle Zemana ani zdaleka nepředstavuje pouze Islámský stát. Je třeba vyslat malé jednotky a specializovaná komanda, která zlikvidují nervová centra vůdců teroristů. Zeman věří, že se Rada bezpečnosti jeho nápadu ujme a schválí ho.
Rumunský premiér Victor Ponta v úterý přečkal hlasování parlamentu o nedůvěře, které navrhla opozice. Předseda vlády čelí obžalobě z padělání listin, daňových úniků a praní špinavých peněz. Hlasování tak bylo pro Pontu prvním velkým testem od chvíle, kdy proti němu zahájila vyšetřování protikorupční prokuratura. Nejvyšší soud minulý týden v pondělí předběžným řízením zahájil projednávání obžaloby. Podle agentury Reuters Ponta dnešní hlasování o vyslovení nedůvěry přečkal jen díky tomu, že se poslanci ze stran vládní koalice zdrželi. Opoziční liberálové, kteří hlasování vyvolali, přitom marně doufali, že se k nim přidá část zákonodárců z vládního tábora.
Ruský ozbrojenec zemřel následkem výbuchu bomby, kterou patrně bojovníci Islámského státu umístili nedaleko mostu přes řeku Eufrat. Podle ukrajinské databáze Mirotvorec je mrtvým Maxim Trifonov. Šestadvacetiletý mladík z Voroněže působil od loňského léta v samozvané Luhanské lidové republice v jednotce Ratibor, jejímiž členy jsou ruští pravicoví extremisté. Kolik přesně ruských "zelených mužíčků" v Sýrii na straně armády bojuje, není jasné. Podle odhadů se má jednat o několik stovek veteránů ukrajinského konfliktu. Moskva účast v bojových operacích popírá.
Do Evropy připlulo od začátku roku 515 000 běženců. Drtivá většina z nich - 383 tisíc - zamířila do Řecka, dalších 129 tisíc do Itálie. Informoval o tom úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR), podle něhož 2980 lidí ve vodách Středozemního moře utonulo. Čtyřiapadesát procent běženců tvoří Syřané, asi 13 procent Afghánci. Příliv běženců do Evropy neslábne. Jen během pondělí zachránily námořní hlídky přes 1100 lidí, kteří ke starému kontinentu mířili na vratkých lodích od libyjských břehů.
První syrské rodiny s dětmi míří do České republiky. Není jich ale 70, jak bylo původně plánováno, ale jen 32. Zbytek do Česka nechtěl. Důvodem je, že rodiny většinou o zemi moc nevědí a ti, kteří už nějaké povědomí o Česku mají, se do něj zase bojí vyrazit. Některé rodiny podle vládního dokumentu dokonce přímo citovaly výroky prezidenta Miloše Zemana o tom, že uprchlíky v Česku nikdo nechce, nebo se dotazovaly na to, proč jsou uprchlíci drženi v detenčních zařízeních.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Do Evropy letos dorazilo již půl milionu uprchlíků, převážně z Blízkého východu. Na cestu si přitom vzali jen to nejnutnější, případně nejcennější. Podívejte se, co po nich zůstalo na místech, kudy prošli.
Příští dva roky budou kvůli kombinaci neustále se zvyšujících emisí skleníkových plynů a meteorologické anomálie známé jako El Niňo pravděpodobně nejteplejšími v historii měření. To povede k suchům v Evropě, na jihu Afriky, na východě Asie či na Filipínách a naopak k tragickým záplavám a sesuvům půdy v Jižní Americe.
V Katalánsku na severovýchodě Španělska ráno začaly předčasné regionální volby, hlasování končí ve 20:00 SELČ. Očekává se vítězství separatistických stran, které usilují o vypsání referenda o nezávislosti regionu na Španělsku.
Někteří Syřané se domnívají, že mají kvůli válce ve své zemi větší právo na azyl než obyvatelé jiných zemí. Obviňují je, že se s nimi vezou. Násilné konflikty mezi oběma komunitami se odehrály v Drážďanech, na Kosu nebo v Chorvatsku. Napětí roste, když se rozděluje jídlo nebo přijede vlak.
Sobotní dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Před půldruhým rokem ukrajinský poloostrov anektovali Rusové. "Probudili jsme se v jiné zemi, která nám chce ukázat svou moc," řekla Aktuálně.cz aktivistka Elzara Beshuili. Změny dopadly nejvíc na krymské Tatary. "Pokud v roce 1944 naši lidé byli deportováni násilím, v současné době jsme tlačeni k dobrovolnému opuštění vlasti."
Evropská unie chce Turecko přemluvit k dohodě. Nabídne přibližně miliardu eur za to, že Turci budou lépe strážit své západní pobřeží a zasáhnou proti sítím pašeráků a převaděčů. Ve hře je také možnost, že na tureckém území vzniknou tábory, ve kterých si běženci budou dávat žádost o azyl v zemích EU. Ankara ale je v pozici, ve které si může klást podmínky. Lídři Unie ve čtvrtek na summitu schválili zatím miliardu eur na pomoc běžencům v Turecku, Libanonu a Jordánsku.
Akce se připravuje pro pracovníky zpravodajských médií a blogery. Cílem je "boj s protiruskou kampaní v médiích a na internetu". Jde o takzvanou tvůrčí dílnu, organizovanou Federální a bezpečnostní službou (FSB). Kreml chce podporovat ruskojazyčné novináře v zahraničí.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
