Ve Francii už druhým měsícem trvá politická paralýza po překvapivých výsledcích předčasných parlamentních voleb. Země stále neví, kdo bude novým premiérem, po konci olympijských her by se ale politická vyjednávání opět měla rozběhnout. Podle francouzských médií vstoupilo do hry nové jméno.
S rozpočtem Elysejského paláce, letitého sídla francouzských prezidentů, loni zahýbaly vysoké výdaje na luxusní večeři s britským králem Karlem III. a indickým premiérem Naréndrou Módím. Francouzský účetní dvůr kvůli tomu palác upozornil na značné reprezentační výdaje za loňský rok a vyzval ho k obezřetnosti. Upozornil na to list Politico.
Zimní olympijské hry v roce 2030 se uskuteční ve Francouzských Alpách. Kongres Mezinárodního olympijského výboru (MOV) přidělil dnes v Paříži pořadatelství zatím podmínečně kvůli chybějícím garancím. Jednu záruku postrádá MOV od regionů Auvergne-Rhone-Alpes a Provence-Alpes-Cote d'Azur a druhou od budoucí vlády po nedávném vzniku politické krize v zemi.
"Všichni si tu kladou otázku, kdo bude vládnout. Scénářů je několik a situace se může vyvíjet z hodiny na hodinu," říká o povolebním dění ve Francii zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha. Ve Spotlight News mluví o bezprecedentní situaci způsobené prezidentem Emmanuelem Macronem. "Strany jsou nucené vytvořit opravdu širokou koalici, což se za poslední desítky let nestalo," dodává zpravodaj.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k vytvoření široké koalice republikánských sil. Napsal to v otevřeném dopise, který zveřejnil francouzský tisk. Prezident se tak poprvé vyjádřil k výsledkům předčasných parlamentních voleb a dalšímu směřování země, píše agentura AFP. Podle prezidenta v nedělních volbách nikdo nezvítězil.
Překvapivý výsledek nedělních voleb ve Francii vyvolal ve světě úlevu, ale riskantní hra prezidenta Emmanuela Macrona oslabila jeho i Evropu, píše v komentáři pro deník The Guardian britský historik Timothy Garton Ash.
Francouzský premiér Gabriel Attal v pondělí přijel po prohraných volbách do Elysejského paláce podat demisi. Prezident Emmanuel Macron ji však odmítl, ponechal Attala zatím ve funkci a požádal ho, aby nadále zajišťoval chod země. S odkazem na vyjádření prezidentské kanceláře o tom informovala francouzská média.
Francouzští voliči znovu řekli ne Marine Le Penové a její krajně pravicové straně Národní sdružení, kdo ale bude po parlamentních volbách Francii vládnout, jasné není. Tak v pondělí ráno komentují francouzské deníky výsledky voleb, které zanechaly dolní komoru parlamentu bez jasné většiny.
Strana Marine Le Penové je poraženým dne. Národní sdružení mělo moc v zemi poprvé na dosah ruky, Francouzi ale krajní pravici k vládě nepustili.
Francouzští voliči dnes hlasují ve druhém kole předčasných parlamentních voleb, které patrně výrazně zkomplikují vládnutí prezidenta Emmanuela Macrona. Favoritem je opoziční krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které zvítězilo v prvním kole. Poslední průzkumy nicméně naznačují, že se mu nepodaří získat většinu v Národním shromáždění, tedy dolní komoře parlamentu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se naposledy ukázal na veřejnosti v neděli, když s vzezřením rockové hvězdy odevzdal svůj hlas v prvním kole parlamentních voleb. Od té doby po něm není v době vrcholící předvolební krize jeho strany vidu ani slechu. Spolustraníci prezidenta v kampani nechtějí kvůli jeho nepopularitě, popisuje web Politico.
Macronův tah s předčasnými volbami se hlavě státu vrací jako bumerang. První kolo drtivě vyhrála strana Marine Le Penové, kterou chtěl francouzský prezident svým překvapivým krokem zastavit. Národní sdružení je v pozici dovést krajní pravici historicky poprvé k vládní moci v zemi.
Tři týdny uplynuly od překvapivě drtivého vítězství krajní pravice v evropských volbách ve Francii. V reakci na to prezident Emmanuel Macron šokoval riskantním krokem a vyhlásil předčasné volby v rekordně krátkém čase. Jejich první kolo se koná už v neděli.
Málokdy sportovci dobrovolně vstupují do politických kampaní. Kylian Mbappé to udělal. Francouzi jdou už příští týden k předčasným volbám a kapitán tamní fotbalové reprezentace vyzval fanoušky, ať se nenechají zlákat radikálními nabídkami. Právě ty vévodí průzkumům veřejného mínění před volbami.
Volby do Evropského parlamentu zamíchaly politickou situací nejen v Česku, ale i v ostatních zemích Evropské unie. Největší otřesy zažila Francie, kde se prezident Emmanuel Macron rozhodl pro vyhlášení předčasných voleb. “Jde to hodnotit dvojím způsobem. Buď se pomátl, nebo je to geniální tah,” hodnotí kroky prezidenta novináři Kateřina Šafaříková a Ondřej Houska, kteří se dlouhodobě věnují EU.
Jihoitalská Apulie hostí třídenní summit světových lídrů G7. Dorazil na něj i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země čelí už třetím rokem ruské agresi. Hlavním tématem vrcholné schůzky je právě pomoc Kyjevu. Summit doprovází přísná bezpečnostní opatření.
Poté, co prezident Emmanuel Macron rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby, zavládl ve Francii nebývalý chaos. Namísto dlažebních kostek létají vzduchem vyhazovy politiků a v zemi vládne nejistota, kdo se postaví krajní pravici. Ta drtivě vyhrála eurovolby a podle prvních průzkumů je favoritem i těch sněmovních.
Francii čekají předčasné parlamentní volby a favoritem je Národní sdružení. Tuto krajně pravicovou stranu vede osmadvacetiletý politik s italskými kořeny Jordan Bardella, velký vliv ale stále má Marine Le Penová.
"Do europarlamentu posíláme zdivočelé hlasy. Těžko odhadovat, jak budou fungovat, ale u řady už teď víme, že fungovat nebudou. Vliv Česka tak bude menší, než byl," varuje reportérka Aktuálně.cz Kateřina Šafaříková. Největší "propad" vidí novinář HN Ondřej Houska u ANO. "Průměrná kvalita jejich europoslance teď šla výrazně dolů," dodává k výsledkům evropských voleb. Jak změní Česko a Evropu?
Podle reportérky Aktuálně.cz Kateřiny Šafaříkové jsme do Bruselu poslali "zdivočelé" hlasy. "U řady z nich víme, že nebudou fungovat. Vliv Česka bude menší, než byl," tvrdí novinářka. "Když současná vládní koalice není schopna zvítězit ani v eurovolbách, jak si představuje vítězství v těch parlamentních," hodnotí propad vládních stran ve volbách do Evropského parlamentu novinář HN Ondřej Houska.
