Britský přírodovědec a popularizátor oboru sir David Attenborough si ve svých 94 letech zřídil účet na Instagramu. Chce i tohoto komunikačního nástroje využít k šíření poselství o ochraně životního prostředí. Během pár hodin měl Attenborough, známý především z mnoha televizních přírodovědných dokumentů, na sociální síti přes milion sledujících.
Fotograf Ueslei Marcelino se vydal na hranici hořícího amazonského pralesa, aby ukázal, jak trpí zvířata, která utíkají před ohněm. A také s jakým úsilím veterináři a ochránci přírody bojují o to, aby přežila a mohla se vrátit do svého přirozeného prostředí.
Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, jak ho nyní v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, je podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) pro Česko nereálné. EK by podle něj měla cíle nejprve probrat s členskými státy a teprve poté stanovovat závěry.
V Nizozemsku pochovali prvního člověka v rakvi z podhoubí. Ekologický sarkofág vyrobila firma, která tvrdí, že lidské ostatky se v něm rozloží už za dva nebo tři roky, a navíc poskytnou živiny okolní přírodě. "Tato rakev znamená, že ve skutečnosti můžeme krmit zemi našimi těly. Jsme živiny, nikoli odpad," tvrdí výrobce speciálních rakví.
Cestující v bratislavské městské hromadné dopravě si u Prezidentského paláce mohou nově vyslechnout hlášení od hlavy slovenského státu Zuzany Čaputové. Právě prezidentka totiž prostřednictvím nahrávky hlásí ve vozidlech místního dopravního podniku jméno zástavky u sídla svého úřadu.
Dánská společnost Lego od příštího roku začne v zájmu udržitelnosti nahrazovat plastové obaly papírovými taškami. Světoznámý výrobce stavebnic uvedl, že k tomuto kroku jej přiměly dopisy od dětí, které firmu vyzvaly, aby ze sortimentu odstranila jednorázové plastové obaly, uvedl server BBC.
U vydání o aktivismu a naději mi chybí jakákoliv individuálnost a diverzita. Proč tam nemohla být i Vietnamka nebo Romka, ptá se nad poslední obálkou československé verze magazínu módní návrhář Jiří Kalfař. Pokud si vyberete téma ekologie, tak nemůžete přivázat modelky ke stromu napadenému kůrovcem. Od Vogue bych čekal kvalitní žurnalistiku, jinak by z něj byl jen Lidl leták pro Pařížskou, míní.
Portugalská bioložka Ana Pêgová před pěti lety "objevila" a pojmenovala nový invazivní druh. "Plasticus maritimus se do našeho života začleňuje tak dobře, že si toho mnohdy ani nevšimneme," a proto je extrémně nebezpečný, píše ve stejnojmenné, barevně ilustrované knize určené čtenářům od deseti let.
Představovat aktivistku Gretu Thunbergovou zdánlivě není třeba, v posledních dvou letech o ní slyšel snad každý. Dojem se ale různí: jedni ji považují za spasitelku, která spící společnost zburcuje a zachrání před klimatickou krizí. Jiní vidí zmatené dítě s Aspergerovým syndromem, které místo aby sedělo ve škole, poučuje starší a zkušenější.
Severozápadní Čechy si asi málokdo spojí s ekologií nebo udržitelným rozvojem. Osmnáctitisícová Kadaň, obklopená doly i dvěma uhelnými elektrárnami, přesto ukazuje, že i v krajině, která byla léta devastována těžbou a kyselými dešti, je možné být aktivní v adaptaci na klimatickou změnu a jít mnohým příkladem v udržitelném přístupu k vodě nebo veřejnému prostoru.
Všichni muži znají situaci, kdy na ně přijde potřeba, ale nikde poblíž právě není veřejná toaleta, a tak si uleví u nejbližšího keře. Tím ovšem znečišťují prostředí, což si uvědomovali i radní v Amsterdamu. Ti v nizozemské metropoli nově zavedli záchody, u nichž nechybí muži vyhledávaná zeleň a zároveň jsou ekologické.
Výstavou Unplugged, která se z velké části obešla bez elektřiny i jiných energií, pražská Galerie Rudolfinum vpustila do svých sálů nejen maximum denního světla.
Ekoložka Jana Drápalová měla malé děti a vadilo jí, že u nich na sídlišti v Novém Lískovci nejsou parky ani hřiště. Vstoupila do politiky a po volbách v roce 2002 se tu stala starostkou. Ze starých paneláků udělala moderní bydlení, ze zanedbaného okolí přírodní park s jezírkem. Ekotématy boduje, voliči jí dali důvěru již popáté. Letos získala Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin.
Až do konce září může veřejnost hlasovat v soutěži Adapterra Awards o nejlepší adaptaci krajiny, měst či domů na klimatické změny. Hlasovat je možné dvakrát z jedné e-mailové adresy. Projekt s nejvíce hlasy veřejnosti vyhraje Cenu sympatie. Podívejte se na druhou část snímků finálových projektů.
Začalo veřejné hlasování o nejlepší nápad, jak připravit česká města a krajinu na změny klimatu jako sucho, vedra nebo přívalové deště - soutěž Adapterra Awards. Až do konce září mohou lidé na webu www.adapterraawards.cz vybírat z 21 nejlepších českých projektů ozeleňování budov, ochlazování městských ulic či navracení vody do krajiny. Podívejte se na první část snímků soutěžních projektů.
Dvacetitisícové východočeské město Chrudim se již téměř dvacet let snaží o udržitelný rozvoj. Umísťuje zeleň do zastavěných ploch, revitalizuje městské lesy. Nyní se tu zaměřili především na vodu. Vzhledem k suchu a klimatickým změnám usilují o to, aby co nejméně vody mizelo v kanalizaci. Znovu zpět do hry vrací dešťovku i tzv. šedou vodu.
Je jim teprve 13 a 15 let, ale už dokázaly svým YouTube kanálem Sestry v akci za záchranu života zaujmout natolik, že získaly Cenu Josefa Vavrouška v kategorii Ekologický zásek. Anna a Eliška Víravovy bydlí v Hradci Králové, odkud se skrze svá videa snaží vrstevníkům zprostředkovávat ekologická témata a udržitelný způsob života.
Z menšího města se klidně může stát Mekka gastronomie, kde ulicemi proudí hloučky místních i turistů. Stačí k tomu mladí nadšenci, kteří odtud za lehčím živobytím neutečou do Prahy. V Táboře patří mezi takové lokální patrioty podnikatel Jan Čulík. Ve svém rodišti provozuje vinný bar a pivnici, chystá se otevřít pekárnu, a navíc při tom dbá na podporu místních farmářů i ochranu životního prostředí.
Výlety v českých lesích a horách zažily nebývalou popularitu už během letošního března a dubna, kdy Česko zachvátila první vlna pandemie koronaviru. Protože se mnoho Čechů navzdory otevření hranic rozhodlo dovolenou strávit doma, je příroda plná turistů i v době letních prázdnin. A právě proto vznikla iniciativa #nejsemprase usilující o to, aby příroda zůstala čistá.
Rostlinné náhražky masa v řetězcích rychlého občerstvení už překvapí málokoho. Teď se ovšem KFC, jeden z hlavních hráčů na trhu, hodlá posunout ještě dál - své nugetky začne tisknout na 3D tiskárně, spolupracovat přitom bude s ruskou laboratoří. Tentokrát se ale nejedná o alternativu pro vegetariány - vyrábět se totiž budou z kmenových buněk kuřat. Důvod je ekologický i etický.
