Malé vojenské drony schopné rozpoznat lidské obličeje, vystopovat oběť a bez lidského dohledu ji zlikvidovat. To jsou zbraně, před kterými brzy nikdo nebude v bezpečí, varují vědci ve své poslední výzvě Organizaci spojených národů (OSN) a její členské státy. Cílem vědců je zastavit vývoj autonomních zbraní, které mohou být pro lidstvo nebezpečné.
Dron nad brazilským Národním parkem Lençóis Maranhensese na severu země zachytil úchvatné laguny uprostřed písečných dun. Chráněná oblast na severním pobřeží Atlantského oceánu je tímto úkazem proslulá. „Kdybych mohl, žil bych zde,“ řekl agentuře AP jeden z návštěvníků Domenico Raguseo. Celodenní pobyt v parku by doporučil všem. „Ačkoliv jsme jej navštívili během zimní sezóny, bylo před 30 stupňů a voda měla mezi 22 ař 24 stupni Celsia. V tom vedru to bylo bezvadné osvěžení,“ dodal. Národní park je proslulý 1,5 tisíci kilometrů čtverečních písečný dun, vodními plochami a mangravovými porosty. Zřízen byl v roce 1981. Laguny uprostřed dun vznikají pouze během období dešťů.
Společnost Kalašnikov ukázala koncept létající motorky. Z motorky má jen sedlo. Jinak vypadá jako dron s mnoha vrtulemi.
Zubní kartáčky, deodoranty nebo chytré telefony začnou ve Švýcarsku rozvážet drony. Americký výrobce bezpilotních letadel Matternet tam na podzim spustí pilotní projekt, první svého druhu v hustě osídlené oblasti, píše agentura AP. Dron naloží zboží v distribučním centru u Curychu a dopraví je do osm až 16 kilometrů vzdálené dodávky přepravní firmy. Ta s ním pak bude pokračovat až na místo určení. Kalifornská společnost Matternet na projektu pracuje spolu s automobilkou Mercedes-Benz a švýcarským internetovým start-upem Siroop. Podobné projekty chystá řada velkých firem jako Amazon nebo Google, stejně jako tradiční přepravní společnosti.
"Svět se dnes mění rychleji než kdy předtím. Nové technologie prostupují naše životy a nenápadně mění naši každodennost. To, co vypadalo před třiceti lety jako vzdálená budoucnost, je dnes tady," předesílají organizátoři letošní mezinárodní konference TEDxPrague 2017, která se koná 4. listopadu ve Foru Karlín.
Seriál Krajinou domova představí i v druhé sérii ty nejkrásnější záběry Česka. Filmaři odvádějí poctivý kus práce, zároveň se ale pouští do souboje s kýčem, který by nebyl nutný, kdyby měli větší víru v sílu samotných obrazů.
Nové technologie slouží nejen vojenským, ale také ekologickým účelům. Drony mezinárodní společnosti BioCarbon Engineering pomáhají v Myanmaru sázet miliony mangrovníků. Skupiny vesničanů a lokální neziskové organizace se tak snaží urychlit obnovu zničeného ekosystému kolem řeky Iravádí.
O létajících autech se v poslední době hovoří čím dál častěji, třeba i díky slovenskému projektu Aeromobil, který slibuje do pár let prodávat bohatým zákazníkům své vozidlo schopné jezdit po silnici i létat. Nyní se ale zdá, že vůz schopný roztáhnout křídla a letět od letiště k letišti není úplně ideální pro budoucnost cestování. Stále víc se tak řeší drony.
Jihokorejská armáda našla spadlý severokorejský bezpilotní letoun, který fotil rakety ochranného systému THAAD. Součástky měl z pěti zemí včetně Česka - podobně jako stroj nalezený v roce 2014. Protiraketový štít THAAD rozmístily před dvěma měsíci v Jižní Koreji Spojené státy. Důvodem jsou obavy ze severokorejské raketové hrozby.
Systém identifikace dronů má být do budoucna povinný, přísnější pravidla chystá Evropská unie. Pomoci by mohl i identifikátor od české firmy, který dostal jméno po slavné pohádkové včelce Máje – psáno ovšem mezinárodně srozumitelně jako MAIA.
Vědec a fotograf Petr Jan Juračka je známý tím, že při své práci často využívá drony. Létá s nimi už od roku 2012. V rozhovoru prozrazuje, jak se fotografování z dronů liší od focení ze země. Setkat se s ním můžete na přednášce, kterou bude mít na Veletrhu vědy na výstavišti v pražských Letňanech a v sobotu 10. června od 11 hodin dopoledne.
Společnost RoboSea vyvinula unikátní podvodní dron BIKI, který má tvar ryby. Umí natáčet videa ve 4K kvalitě, vyhýbá se překážkám, automaticky balancuje a díky GPS se dokáže vrátit zpátky k uživateli. BIKI je vybaven širokoúhlým objektivem a je funkční do hloubky 60 metrů. Dron je určen nejen pro natáčení, ale také pro prozkoumávání podvodního světa.
Společnost AeroVironment vyvinula speciální nanodron Snipe Nano Quadrotor. Tento dron je určen pro armádu. Váží pouhých 140 gramů, nevyžaduje žádnou montáž a v provozu může být za méně než 60 sekund. Díky své velikosti je snadno přenosný. Ovládání pomocí dotykového displeje je velmi intuitivní a zvládne ho každý. Snipe Nano bude sloužit hlavně k průzkumným misím a kontrole terénu.
První dron, Milana, jsem rozbil, stál asi sto tisíc. Druhého Gagarina jsem už nikdy neviděl, spadnul do Nilu, teď už jim radši jména nedávám, říká hydrobiolog, fotograf a pilot dronů Petr Jan Juračka, který jako první vzlétnul s dronem na druhé nejvyšší hoře světa do výšky 6100 metrů. Dodává, že technologie dronů se vyvíjí příšerně rychle, jsou pořád nedostatkové zboží, po pěti měsících už dron zastaralý, ten se kterým byl loni na K2, už nikdo nemá, toho se všichni zbavili.
Západočeská univerzita v Plzni pochopila, že stále populárnější drony nejsou jen momentální módní vlnou, ale že mají před sebou širokou budoucnost. Jako první v zemi proto otevírá letos na podzim coby nový volitelný předmět obor s názvem Technologie pro bezpilotní létání.
Radikálové z teroristické organizace Islámský stát kladou velký důraz na propagandu na internetu. Videa, která na internetu zveřejňují, mají dobrý střih a záběry přímo z bojiště. Divák se tak může s hrdiny snadno ztotožnit. Místo draze vybaveného studia přitom extremistům stačí dobrý počítač a schopný grafik. To vše pak silně propagují kampaněmi na sociálních sítích. Propagandu současných džihádistů představuje i dokument "Kyberdžihád" režiséra Hanse Busstry, který se v Česku nedávno objevil na festivalu Jeden svět.
Francouzské vzdušné síly cvičí orly už od mládí, aby dokázali strhnout z oblohy drony, když se dostanou do obydleného či zakázaného prostoru.
Podle agentury Reuters operuje na egyptském území nedaleko libyjských hranic 22 ruských vojáků. Zprávu však oficiální úřady v Moskvě ani v Káhiře nepotvrdily. Panují ale obavy, že se Rusko snaží podpořit generála Chalífu Haftara. Ten stojí proti oficiální vládě v Tripolisu, kterou podporuje OSN. Rusko by tak mohlo podle některých médií navázat na mocenské postavení, které měl tehdejší Sovětský svaz za vlády Muammara Kaddáfího.
Teroristická organizace Islámský stát se snaží odrážet úspěšné útoky irácké armády v Mosulu pomocí dronů. Radikálové tvrdí, že se jim díky malým bezpilotním letadlům podařilo na konci měsíce zabít 14 nepřátel a dalších 25 zranit. Islamisté nasazují drony také v Sýrii. Podle britského generálmajora Ruperta Jonese je ale používání těchto strojů znakem "zoufalství" teroristů, protože postupně přicházejí o území.
Na Instagramu, kam Petr Jan Juračka umisťuje své fotografie, o sobě v profilu píše, že je "infantilní výzkumník života". Focení se věnuje zejména na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde fotí pomocí světelných i elektronových mikroskopů, bezdrátově řízených blesků a časosběru. Učarovalo mu focení a filmování pomocí dronů - rádiem řízených vrtulníků. "A co je pro mě asi nejtypičtější - vše co dělám, dělám s až s naprosto fanatickým zaujetím," říká Juračka.
