Donald Trump přistál 15. srpna 2025 na aljašské základně Joint Base Elmendorf-Richardson a vzápětí ho následoval i Vladimir Putin. Série fotografií, nasvícená jako pod reflektory divadelních ramp, zachycuje symbolická gesta a momenty demonstrace moci dvou světových lídrů. Bylo to divadlo pro celosvětové publikum, hlavní role tentokrát patřily Trumpovi a Putinovi.
V pátek se na americké základně Elmendorf na Aljašce setkali prezident USA Donald Trump a ruský vůdce Vladimir Putin. Schůzka, kterou Trump avizoval jako příležitost k dosažení příměří na Ukrajině, skončila bez dohody i konkrétních závazků. Putin trval na svých požadavcích, Trump hovořil o možné mírové dohodě, ale ustoupil od hrozeb sankcemi a přesunul odpovědnost na Kyjev a Evropu.
Administrativa Donalda Trumpa má další problém s bezpečností. Obšírné informace o obou delegacích či o chystané slavnostní večeři - to vše lze zjistit z dokumentů, které americký tým zanechal v hotelu nedaleko místa konání summitu kousek od vojenské základny v aljašském městě Anchorage. Ovšem podle Bílého domu bezpečnost schůzky Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem ohrožena nebyla.
Snaha Evropské unie bránit své nařízení o digitálních službách (DSA) v jednání o celní dohodě se Spojenými státy komplikuje dokončení textu, na kterém se zástupci Bruselu a Washingtonu dohodli v červenci. S odkazem na zdroje z EU to v neděli napsal server ekonomického listu Financial Times (FT). Neshody podle zdrojů přetrvávají nad formulacemi tzv. netarifních překážek.
Skoro žádný evropský novinář se na noční tiskovou konferenci po jednání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem nedostal. Vlastně o nic nepřišli, protože nemohli pokládat otázky. Tak popisuje jednání o konci války na Ukrajině reportér Eduard Freisler, který je přímo na Aljašce a jako zvláštní zpravodaj serveru Seznam Zprávy pozoroval dění okolo summitu Trump-Putin.
Během jednání na Aljašce Donald Trump předal Vladimiru Putinovi osobní dopis od své manželky Melanie. Ta ruského vládce žádala o osobní intervenci ve věci tisíců ukrajinských dětí z okupovaných oblastí, které byly uneseny do Ruska. Není to poprvé, co se první dáma Spojených států zasadila ve prospěch Ukrajiny.
Americké ministerstvo zahraničí pozastavuje vydávání všech víz pro obyvatele z Pásma Gazy, díky kterým se mohli v USA léčit, uvedla v sobotu agentura Reuters. Washington tak rozhodl poté, co někteří stoupenci amerického prezidenta Donalda Trumpa označili přítomnost Palestinců v zemi za národní ohrožení. Ministerstvo také prověřuje ta víza, která v posledních dnech obyvatelům z Pásma Gazy vydalo.
Nic se nedohodlo, setkání skončilo dřív, než se čekalo, a Donald Trump i Vladimír Putin odletěli domů bez plánovaného dalšího jednání obou delegací druhý den. Body si ale přiváží spíš Putin. Sekundární sankce na export ruské ropy jsou zatím u ledu a příměří, které by zastavilo současný ruský postup na frontě, také. A v sobotu zveřejnil Trump sdělení, z něhož Ukrajinci nebudou mít radost.
V noci z pátku na sobotu skončilo jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na vojenské základně v Anchorage na Aljašce. Na tiskové konferenci oba světoví lídři uvedli, že jejich jednání, které trvalo zhruba dvě a půl hodiny, bylo konstruktivní. Žádné konkrétní výsledky však nejsou patrné.
Washington v pátek zažaloval administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli její sílící snaze převzít kontrolu nad policií hlavního města Spojených států. Žaloba přišla poté, co ministryně spravedlnosti Pam Bondiová do čela washingtonské metropolitní policie (MPDC) jmenovala krizového policejního komisaře se všemi pravomocemi policejního šéfa.
Na schůzce Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem nedojde k podpisu nové mnichovské dohody ani se neodehraje druhá Jalta. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí ruský politolog a historik žijící v Česku Sergej Medveděv. Podle něj má před schůzkou navrch Putin, protože dokáže s Trumpem snadno manipulovat. Na základně Anchorage nedojde ani k dohodě o míru, ten podle Medveděva může zajistit jen Ukrajina.
V Anchorage na Aljašce se koná demonstrace na podporu Ukrajiny těsně před schůzkou Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem. Nad hlavami protestujících vlají modrožluté vlajky, ozývá se hlasité skandování a kolem Seward Highway vzniká improvizované centrum odporu. Atmosféra je plná emocí, odvahy i globální nejistoty.
Kirill Šamijev je ruský politický expert, který pracuje v Evropské radě pro zahraniční vztahy. Zaměřuje se na civilně-vojenské vztahy Ruska a na jeho domácí politiku. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví například o tom, co se dá očekávat od pátečního setkání na Aljašce mezi Trumpem a Putinem, kde udělala Evropa chybu nebo kdo bude po jednání šťastnější.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa jedná o možném převzetí podílu ve výrobci čipů Intel. Agentuře Bloomberg to řekly zdroje obeznámené se situací. Akcie Intelu v reakci na tuto zprávu výrazně posílily, dnešní obchodování tak uzavřely s více než sedmiprocentním nárůstem.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že by byl rád, kdyby měli zahraniční novináři přístup do Pásma Gazy, a mohli se tak seznámit s tamním humanitárním úsilím. Izrael nepovoluje od začátku války v říjnu 2023 zahraničním reportérům vstup do Gazy, pokud nemají vojenský doprovod izraelské armády.
Samotné páteční jednání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa proběhne na Aljašce mezi osmi očima - přítomni budou jen oba prezidenti a jejich tlumočníci. V sobotu však dojde na domlouvání detailů, které mohou být rozhodující. Kdo bude v obou delegacích a co složení jejich členů naznačuje?
V pátek se v Anchorage sejdou Donald Trump a Vladimir Putin, aby rozhodli o dalším vývoji války na Ukrajině. Ve hře je mír, příměří i riziko nové eskalace. Evropské státy ladí strategii jen na dálku, doma čelí jejich lídři propadům popularity. Vojáci na frontě mezitím čekají, zda jim diplomacie přinese úlevu, nebo další těžké měsíce bojů. Svět zadržuje dech před možným historickým okamžikem.
Americký prezident Donald Trump se v červenci při telefonátu o clech s norským ministrem financí Jensem Stoltenbergem ptal na Nobelovu cenu. Napsal to ve čtvrtek norský deník Dagens Naeringsliv.
Prohlédněte si momenty, kdy američtí a ruští (nebo sovětští) prezidenti rozhodovali o klíčových otázkách světové politiky. Od rozdělení poválečné Evropy přes jaderné krize na Kubě a v Berlíně až po dnešní proxy války. Rekordmanem je Vladimir Putin. Jednal už s G. W. Bushem, B. Obamou, D. Trumpem i J. Bidenem. Nyní ho čekají další jednání s Donaldem Trumpem.
Krátce poté, co americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že do Washingtonu pošle jednotky národní gardy, se v hlavním městě objevili první vojáci a obrněná vozidla. Úřady očekávají nasazení až 800 vojáků a dalších 500 federálních policistů. Starostka města to označuje za autoritářský tlak.
