V Izraeli začaly další protesty proti soudní reformě, kterou prosazuje vládní koalice navzdory masovým protestům trvajícím od ledna. Demonstranti opět blokují některé silnice, včetně dálnice do Jeruzaléma. Na okraji Tel Avivu si postavili na dálnici stany a zapálili pneumatiky.
Francie očekává další vlnu násilných protestů kvůli smrti mladíka při dopravní kontrole, úřady povolají do služby na čtvrteční večer 40 tisíc policistů a četníků. Policista, který mladíka zastřelil, byl francouzskou prokuraturou obviněn z úmyslného zabití.
Demonstraci Romů proti Ukrajincům v Brně plánovanou na sobotu pořadatelka ve středu odpoledne zrušila. Romové ji chtěli uspořádat poté, co Ukrajinec u brněnské přehrady jednoho z nich bodnul a zraněný v nemocnici zemřel. Aktivista a poloviční Rom Jaroslav Miko ale varuje, že radikální Romové stejně demonstrovat budou. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč se cítí být Ukrajinci ohrožení.
Krátce před podzimními parlamentními volbami se polská vládní strana Právo a spravedlnost dostává do problémů. V nejnovějším průzkumu preferencí se propadla až za liberální opozici. Té nahrál zákon, kvůli kterému o víkendu demonstrovaly statisíce Poláků. Vládním konzervativcům umožňuje vyšetřovat a z politiky vyloučit ty, které obviní ze spolupráce s Ruskem. Namířený je právě proti opozici.
Na špatné pracovní podmínky a nízké příjmy toto pondělí upozornili někteří umělci před ministerstvem kultury. Na demonstraci pořádanou Asociací spisovatelů, ústeckou Galerií Hraničář nebo Asociací malých nakladatelů a knihkupců dorazilo několik desítek především mladých lidí, včetně matek s kočárky.
Stačil jediný den a úspory většiny Čechoslováků zmizely. Do poslední chvíle utajovaná měnová reforma, která vyvrcholila před 70 lety, měla za následek obrovské zchudnutí a zhoršení životní úrovně obyvatelstva. Naopak stát si plánovaně přilepšil - potlačil inflaci i rostoucí dluh a zbavil se přídělového systému. Fotografie s komentáři historika ukazují, jak to v roce 1953 v Československu vypadalo.
Za jakousi menší, českou verzi předloňského útoku na americký Kapitol označuje politoložka Petra Mlejnková úterní potyčku na Městském soudě v Praze. Příznivci dezinformátorky Jany Peterkové, které soud uložil podmínku za šíření poplašné zprávy, se snažili násilím vniknout do jednací síně. Radikálové jsou sebevědomí, zkoušejí, kam až lze zajít, míní expertka na extremismus z Masarykovy univerzity.
V Izraeli opět vyšly do ulic desetitisíce lidí demonstrovat proti justiční reformě prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Podle odhadu místních médií se jen v Tel Avivu sešlo na 200 tisíc lidí. V tomto městě se protesty konají už 17. týden, tedy od začátku ledna. Proti sérii zákonů, které mají dát vládě větší pravomoc při jmenování soudců a omezit pravomoce nejvyššího soudu.
V Česku existují lidé, kteří se izolují od zbytku společnosti a podléhají konspiračním teoriím. Radikální aktivisté jako Ladislav Vrabel je díky tomu dokážou snadno oslovit a dostat do ulic. Ukazuje to výroční zpráva ministerstva vnitra o extremismu za rok 2022, kterou má Aktuálně.cz k dispozici. Analýzu bude příští týden projednávat vláda Petra Fialy z ODS.
Soud uložil pořadateli protivládních demonstrací Ladislavu Vrabelovi za šíření poplašné zprávy čtyřměsíční podmíněný trest s odkladem na rok a půl. Jeho výroky o tom, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku a následném ruském útoku na Česko, byly podle soudce Lukáše Svrčka schopné vyvolat v části společnosti obavy a znepokojení.
Kreml v Německu usiloval o vytvoření "protiválečné" koalice, která by se stavěla proti další podpoře Ukrajiny ve válce s Ruskem, napsal list The Washington Post. Podle něj to vyplývá z dokumentů, které mu poskytla jedna z evropských rozvědek. Dokumenty popisují setkání, na nichž představitelé Kremlu vybízeli ruské politické stratégy, aby v Německu pomohli vyvolat odpor proti podpoře Ukrajiny.
"V této společnosti existuje nějaká část lidí, kteří jsou nespokojení, a proto chodí opakovaně protestovat. Řada z nich řekne, že sami se mají dobře, ale nechtějí, aby se jejich děti měly hůř nebo aby se měli hůř důchodci," popisuje motivace lidí na protivládních demonstracích reportér Aktuálně.cz Radek Bartoníček. Roste tlak proti vládě? A jaký je svolavatel protestů Jindřich Rajchl?
Už je neúnosné, jak nás řidiči utlačují, stěžují si aktivisté, kteří v Praze od března demonstrují za plošné snížení rychlosti na 30 kilometrů za hodinu. Ničemu to nepomůže, odmítají změnu motoristé. Návrh vzbuzuje emoce, přestože není jasné, jak by mělo řešení vypadat. Dopravní experti varují, že zkomplikuje provoz, pomůže ale snížit počet nehod a vybudovat nová parkovací místa.
Tvořili zcela odlišné názorové skupiny. Jedni protestovali na pražském Václavském náměstí proti vládě, druzí nedaleko od nich před Národním muzeem dávali najevo nesouhlas s obsahem demonstrace. Reportér Aktuálně.cz zaznamenal názory lidí z obou těchto skupin, které odděloval kordon těžkooděnců.
Témata protivládních demonstrací, které se od loňska v Česku objevují, mají stále stejnou strukturu: svrhnout vládu bez voleb, boj za mír, který ale agresor odmítá, a tvrzení, že u nás skončila svoboda, což se nejeví jako reálné. A pak chyby koaliční vlády Petra Fialy z ODS - ty reálné jsou a zřejmě i budou dál.
